PH0274 Kant: Kritika soudnosti

Filozofická fakulta
jaro 2012
Rozsah
e-learning. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučující
prof. Dr. phil. Jakub Mácha, Ph.D. (cvičící)
Garance
prof. PhDr. Josef Krob, CSc.
Katedra filozofie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Hana Holmanová
Dodavatelské pracoviště: Katedra filozofie – Filozofická fakulta
Rozvrh
Po 10:50–12:25 VP
Předpoklady
PH1109 Dějiny fil. - něm. idealismus || PHK1109 Dějiny fil. - něm. idealismus || PROGRAM(N-PH) || PROGRAM(N-HS) || PROGRAM(N-SS)
znalost německého nebo anglického jazyka je výhodou, nikoliv však prerekvizitou
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 10 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Za předpokladu pravidelné aktivní účasti a úspěšného ukončení tohoto semináře o Kantově Kritice soudnosti (1790) bude student schopen porozumět struktuře a klíčovým pasážím tohoto ne zcela snadného díla; to předpokládá pochopení role této třetí kritiky v celkovém systému transcendentální filosofie. Dále se bude tento aktivní student orientovat v základních myšlenkových směrech Kantových racionalistických (Baumgarten, Mendelssohn) a empirických předchůdců (Burke, Hume). Na konci kurzu bude mít také přehled o současných významných interpretacích Kritiky soudnosti (Henry Allison, Paul Guyer, Heinz Paetzold a další).
Osnova
  • 1. Úvod, rozdělení referátů
  • 2. Estetika osvícenectví, Kantovi předchůdci (Baumgarten, Mendelssohn, Burke, Hume)
  • 3. Idea transcendentální filosofie
  • 4. Kritika soudnosti – Předmluva, Úvod (s. 23-46 českého vydání)
  • 5. Analytika krásna I, §§1-9 (s. 49-63)
  • 6. Analytika krásna II, §§10-22 (s. 63-80)
  • 7. Analytika vznešena, §§23-29 (s. 81-105)
  • 8. Dedukce čistých estetických soudů I, §§30-43 (s. 105-123)
  • 9. Dedukce čistých estetických soudů II, §§43-54 (s. 123-145)
  • 10. Dialektika estetické soudnosti / Metodologie vkusu, §§55-60 (s. 146-160)
  • 11. Analytika teleologické soudnosti, §§61-68 (s. 163-180)
  • 12. Dialektika teleologické soudnosti, §§69-78 (s. 181-202)
  • 13. Metodologie teleologické soudnosti, §§79-91 (s. 203-251)
  • 14. Současné prominentní interpretace (Henry Allison, Paul Guyer, Heinz Paetzold a další).
Literatura
    povinná literatura
  • KANT, Immanuel. Úvod ke Kritice soudnosti : první verze. Translated by Jindřich Karásek. 1. vyd. Praha: Oikoymenh, 2011, 87 s. ISBN 9788072983179. info
  • KANT, Immanuel. Kritika soudnosti. Edited by Milan Sobotka, Translated by Vladimír Špalek - Walter Hansel. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1975, 271 s. info
    neurčeno
  • KANT, Immanuel. Kritik der Urteilskraft. Edited by Gerhard Lehman. Stuttgart: Philipp Reclam jun., 1963, 543 s. ISBN 3150010268. info
Výukové metody
společné čtení a interpretace textu
Metody hodnocení
Referát na předem smluvené téma, handout (max. 2 strany) pro ostatní posluchače, vypracování úkolů v ELFu.
Informace učitele
Výuka bude probíhat nepravidelně v pondělí, dále se počítá s jedním delším blokem výuky. Na přesném termínu se dohodneme na začátku semestru.
Kritikou soudnosti (1790) uzavírá Immanuel Kant své kritické období. Jejím hlavním cílem je sjednotit sféru teoretického poznání, jež je pojednávána v Kritice čistého rozumu (11781,21787), se sférou praktického jednání, jíž se zabývá Kritika praktického rozumu (1788), – neboli sféry vědy a morálky – do jednoho systému empirických zákonů přírody a na základě jeho systematiky zdůvodnit nutnost těchto zákonů.
Kritika soudnosti se skládá ze dvou částí: „Kritiky estetické soudnosti“ a „Kritiky teleologické soudnosti“. V první části podal Kant – jaksi mimochodem – nástin filosofické estetiky analýzou soudů vkusu, přičemž se dotkl hlavních témat německé a britské (skotské) estetiky 18. století: ontologického statusu krásy, obecné platnosti estetických soudů, možnosti estetické kritiky, rozdílu mezi krásou (Schönheit, beauty) a vznešeností (Erhabenheit, sublimity), podstaty génia či vztahu mezi krásou a morálkou. V druhé části knihy se Kant ptá po důvodech našich soudů, jež se týkají účelnosti přírody, a opět je v ní implicitně obsažena dobová debata, tentokrát o podstatě biologie spočívající v kontroverzi mezi epigenetickými a preformistickými teoriemi reprodukce, diskuze o možnosti evoluce přírody a v posledku problém morálního významu přírody jako celku. Tato témata lze rozpoznat i v dnešních (mnohdy ideologicky zabarvených) debatách pod názvy vědecký kreacionismus, rozumný záměr (intelligent design) a ekologická filosofie.
Cílem tohoto semináře by mělo být porozumění tomu, proč musí být estetika a teleologie jako dvě zcela rozdílné oblasti pojednávány společně.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2010, jaro 2014.