PJA106 Přehled polské literatury

Filozofická fakulta
jaro 2015
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. et Mgr. Michal Przybylski (přednášející)
Mgr. et Mgr. Michal Przybylski (cvičící)
Garance
Mgr. Roman Madecki, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. et Mgr. Michal Przybylski
Dodavatelské pracoviště: Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Rozvrh
Po 12:30–14:05 zrusena M13
Předpoklady
KREDITY_MIN(20)
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 30 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/30, pouze zareg.: 0/30, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/30
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz podává stručný nástin polských literárních dějin od prvních písemných památek do roku 1956 a to se zdůrazněním jejich uzlových vývojových bodů a specifik, jakož i zásadních tvůrčích osobností. Po absolvování bude student schopen porozumět vývojovým zákonitostem polských literárních a kulturních dějin, vysvětlit je a ilustrovat na konkrétních příkladech, dokáže se orientovat v základní odborné literatuře. Kurz je vhodný i pro studenty jiných slavistických či filologických oborů, kteří se chtějí blíže seznámit s polskou literaturou a jejími dějinami.
Osnova
  • 1. Polské středověké písemnictví: Univerzální charakter středověké kultury a klíčové historické souvislosti. Rozvoj latinsky psané literatury (historiografie, hagiografie, kazatelství, poezie). Počátky polsky psané literatury ve 13. a 14. století.
  • 2. Polská literatura období renesance a humanismu: Nástin dobového kulturního a sociálního kontextu. Literární odkaz "otce polské literatury" Mikołaje Reje z Nagłowic. Renesanční próza parenetická a polemická. Největší básník staropolské literatury – tvorba Jana Kochanowského. Počátky polského dramatu.
  • 3. Polské baroko: Charakteristika neklidného 17. století (válečné konflikty s Moskvou, Švédskem, Osmanskou říší a ukrajinskými kozáky). Barokní kultura a myšlení. Charakteristické formy barokní kultury. Sarmatismus. Básníci vrcholného baroka. Pozdní baroko a období tzv. saské noci.
  • 4. Polská literatura období osvícenství: Periodizace polského osvícenství a dějinné souvislosti. Literární proudy v období osvícenství. Reformy a vznik osvícenských kulturních institucí. Tvorba významných představitelů klasicismu, sentimentalismu a rokoka. Osvícenské divadlo a drama. Trojí dělení Polska a zánik polského státu.
  • 5. Polský romantismus: Dobový politický a společenský kontext (napoleonská éra, listopadové povstání 1830/1, tzv. Velká emigrace, lednové povstání 1863/4). Boj klasiků s romantiky a tzv. romantický přelom. Specifika a centra polského romantismu. Ukrajinská škola romantiků. Život a dílo velké trojice polských romantiků-emigrantů: Adama Mickiewicze, Juliusze Słowackého a Zygmunta Krasińského. Domácí literatura po listopadovém povstání (mj. komediograf Aleksander Fredro). Dodatečně objevený velikán romantismu Cyprian Kamil Norwid.
  • 6. Pozitivismus: Situace v ruském, rakouském a pruském záboru po neúspěchu lednového povstání. Hlavní programová východiska polského pozitivismu. Rozvoj realistického společenského a historického románu. Vrcholní tvůrci období: Eliza Orzeszkowa, Bolesław Prus, Henryk Sienkiewicz. Oslabená pozice poezie. Projevy naturalismu v Polsku.
  • 7. Młoda Polska: Dynamika období polské moderny (1890-1918). Modernistické umělecké a myšlenkové proudy. Nejvýraznější osobnosti mladopolské poezie, prózy a dramatu.
  • 8. Meziválečné období: Hlavní vývojové tendence v polské literatuře let 1918-1939. Rozmanitost avantgardních básnických skupin. Typologie meziválečné prózy. Velcí novátoři polské literatury: Stanisław Ignacy Witkiewicz-Witkacy, Witold Gombrowicz a Bruno Schulz.
  • 9. Období druhé světové války a poválečná léta 1945–1956. Druhá světová válka v polské literatuře. Básníci Varšavského povstání a tzv. Generace Kolumbů. Literatura nacistických koncentračních táborů a sovětských lágrů. Politická a společenská situace po válce a po nástupu komunistického režimu. Stalinizace polské kultury a socialistický realismus v umění. Krátké období "tání".
Literatura
  • ŠTĚPÁN, Ludvík. Slovník polských spisovatelů. 1. vyd. Praha: Libri, 2000, 555 s. ISBN 8072770055. info
  • ŠTĚPÁN, Ludvík. Stručný nástin dějinného vývoje polské literatury I. Brno : SvN Regiony, 2005. 143 s.
  • ŠTĚPÁN, Ludvík. Hledání tvaru : vývoj forem polských literárních žánrů (poezie a próza). Vyd. 1. V Brně: Masarykova univerzita, 2003, 489 s. ISBN 8021032936. URL info
  • KREJČÍ, Karel. Dějiny polské literatury. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1953, 593 s. URL info
  • POSLEDNÍ, Petr. Polské literární symboly. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003, 203 s. ISBN 8070415215. info
  • KOWALCZYK, Małgorzata a Petr POSLEDNÍ. Jákobův žebřík : polská literatura v letech 1945-1969. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2008, 413 s. ISBN 9788086818801. info
  • POSLEDNÍ, Petr. Měřítka souvislostí :česká a polská literární kultura po roce 1945. Vyd. 1. Praha: Euroslavica, 2000, 188 s. ISBN 80-85494-59-0. info
  • WOLLMAN, Frank. Slovesnost Slovanů. Edited by Ivo Pospíšil - Miloš Zelenka. 2. vyd., v Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2012, 474 s. ISBN 9788026302230. info
  • BEČKA, Jiří. Západoslovanské literatury v českém prostředí do roku 1918 : sborník studií. Praha: Slovanský ústav AV ČR, 2003, 215 s. ISBN 8086420159. info
  • SOBOTKOVÁ, Marie. Studie z české a polské literatury : pět století v historii česko-polských literárních souvislostí. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002, 301 s. ISBN 8024405393. info
Výukové metody
Přednášky a komentovaná četba textů v seminářích. Předpokládá se domácí příprava a četba zadaných materiálů (vybrané úryvky, které budou dostupné v ELFu + ke zkoušce také knihy ze seznamu povinné četby). Povinná je pro studenty práce s e-learningovou podporou předmětu (ELF).
Metody hodnocení
Pravidelná aktivní účast ve výuce je povinná, povoleny jsou maximálně tři absence. Podmínky pro přistoupení ke zkoušce: student je povinen vypracovat a odevzdat zadané domácí úkoly a to ve stanoveném termínu. Jeden neodevzdaný domácí úkol bude tolerován, ale pokud student neodevzdá včas dva a více domácích úkolů, bude to považováno za neplnění průběžných studijních povinností a nebude připuštěn k ukončení předmětu. Domácí úkoly, které nebudou mít dostatečnou úroveň obsahovou, formální nebo jazykovou, vrátí vyučující zpět k přepracování. Předmět je ukončen písemným testem, který se skládá ze dvou oddílů: 1/ dějiny polské literatury a 2/ povinná četba + texty analyzované na semináři. Celkově je třeba v testu dosáhnout min. 60 % úspěšnosti a současně v každém oddíle min. 50 % možných bodů, jinak je zkouška hodnocena jako nevyhovující (student však musí opakovat jen tu část, ve které neuspěl). Orientační klasifikační stupnice: výborně 100–90 %, velmi dobře 89–85 %, dobře 84–75 %, uspokojivě 74–70 %, vyhovující 69–60 %, nevyhovující 59–0 %.
Informace učitele
Seznam povinné četby (podle schopností posluchače v originále či v českém/slovenském překladu, celkem 8 titulů): Jan Kochanowski: výbor Renesanční loutna (č. 1971), Adam Mickiewicz: Pan Tadeusz (č. Pan Tadeáš, 1955 a 1969), Henryk Sienkiewicz: Ogniem i mieczem (č. Ohněm a mečem, 1963, 1986 a 2003), Bolesław Prus: Lalka (č. Loutka, 1966, 1981), Władysław Reymont: Chłopi (jen 1. díl, č. Sedláci, 1926, 1951, č. Chlopi, 1920), Bruno Schulz: Sklepy cynamonowe (č. Skořicové krámy, 1968, 2012, obsaženo i ve výboru Republika snů, 1988), Witold Gombrowicz: Ferdydurke (č. 1997 a 2010), Stanisław Ignacy Witkiewicz: Szewcy (č. Hry, 1985, 1986, 1990) Tadeusz Borowski: tři povídky ze sbírky Pożegnanie z Marią (č. Rozloučení s Marií, 1987 – pouze povídky U nas, w Auschwitzu.../U nás v Auschwitz, Proszę państwa do gazu/Račte, prosím, do plynu; Dzień na Harmenzach/Den na Harmenzách) + znalost textů analyzovaných či komentovaných v semináři.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 1999, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019.