PJA106 Přehled polské literatury

Filozofická fakulta
jaro 2017
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. et Mgr. Michal Przybylski (přednášející)
Mgr. et Mgr. Michal Przybylski (cvičící)
Garance
Mgr. Roman Madecki, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. et Mgr. Michal Przybylski
Dodavatelské pracoviště: Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Rozvrh
Út 15:50–17:25 A31
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 25 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/25, pouze zareg.: 0/25
Jiné omezení: V případě překročení max. kapacity mají přednost studenti oboru PJFP.
Mateřské obory/plány
předmět má 67 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Kurz podává stručný nástin polských literárních dějin od prvních písemných památek z konce 10. století až po rok 1956. V přednáškách jsou akcentovány uzlové body a vybraná specifika polské literatury, jakož i reprezentativní tvůrci jednotlivých vývojových období. Po absolvování bude student schopen samostatné orientace v polských literárních a kulturních dějinách, dokáže vysvětlit charakteristické rysy hlavních epoch a ilustrovat je na konkrétních příkladech, bude mít přehled v základní odborné literatuře. Kurz je vhodný i pro studenty jiných slavistických či filologických oborů, kteří se chtějí blíže seznámit s polskou literaturou.
Osnova
  • 1. Polské středověké písemnictví: univerzální charakter středověké kultury a klíčové historické souvislosti, rozvoj latinsky psané literatury (historiografie, hagiografie, kazatelství, poezie) a počátky polsky psané literatury ve 13. a 14. století.
  • 2. Polská literatura období renesance a humanismu: nástin dobového kulturního a sociálního kontextu, koexistence latiny a polštiny jako literárních jazyků, "otec polské literatury" Mikołaj Rej z Nagłowic, renesanční próza parenetická a polemická, největší tvůrce staropolské literatury Jan Kochanowski.
  • 3. Polské baroko: charakteristika neklidného 17. století (válečné konflikty polského státu s Moskvou, Švédskem, Osmanskou říší a ukrajinskými kozáky), barokní kultura a myšlení, charakteristické formy barokní kultury, sarmatismus, básnická tvorba raného a vrcholného baroka, pozdní baroko a období tzv. saské noci.
  • 4. Polská literatura období osvícenství: periodizace polského osvícenství a dějinné souvislosti (pokusy o reformy, torjí dělení Polska a zánik polského státu), literární proudy v období osvícenství, vznik osvícenských kulturních institucí, tvorba významných představitelů klasicismu, sentimentalismu a rokoka, osvícenské divadlo a drama.
  • 5. Polský romantismus: dobový politický a společenský kontext (napoleonská éra, listopadové povstání 1830/1, tzv. Velká emigrace, lednové povstání 1863/4), boj klasiků s romantiky a tzv. romantický přelom, specifika a centra polského romantismu, ukrajinská škola romantiků, život a dílo velké trojice polských romantiků (Adama Mickiewicze, Juliusze Słowackého a Zygmunta Krasińského), domácí literatura po listopadovém povstání.
  • 6. Pozitivismus: odlišná situace v ruském, rakouském a pruském záboru po neúspěchu lednového povstání, hlavní programová východiska polského pozitivismu, rozvoj realistického společenského a historického románu, vrcholní tvůrci období (Eliza Orzeszkowa, Bolesław Prus, Henryk Sienkiewicz), oslabená pozice poezie, projevy naturalismu v Polsku.
  • 7. Młoda Polska: dynamika období polské moderny (1890–1918), modernistické umělecké a myšlenkové proudy, hlavní znaky mladopolské poezie, prózy a dramatu.
  • 8. Meziválečné období: hlavní vývojové tendence v polské literatuře let 1918–1939, rozmanitost avantgardních básnických skupin, typologie meziválečné prózy, avantgardní velikáni polské literatury (Stanisław Ignacy Witkiewicz-Witkacy, Witold Gombrowicz a Bruno Schulz).
  • 9. Období druhé světové války: literární a kulturní život za války, tvůrci Varšavského povstání a tzv. generace Kolumbů, literatura nacistických koncentračních táborů a sovětských lágrů.
  • 10. Poválečná literatura let 1945–1956: politická a společenská situace po válce a po nástupu komunistického režimu, stalinizace polské kultury, socialistický realismus v umění, období "tání".
Literatura
  • PRZYBYLSKI, Michal a Monika HORNOVÁ. Antologie polské literatury: od 10. do konce 19. století. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2015, 216 s. ISBN 978-80-210-8078-2. info
  • ŠTĚPÁN, Ludvík. Slovník polských spisovatelů. 1. vyd. Praha: Libri, 2000, 555 s. ISBN 8072770055. info
  • ŠTĚPÁN, Ludvík. Hledání tvaru : vývoj forem polských literárních žánrů (poezie a próza). Vyd. 1. V Brně: Masarykova univerzita, 2003, 489 s. ISBN 8021032936. URL info
  • KREJČÍ, Karel. Dějiny polské literatury. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1953, 593 s. URL info
  • MIŁOSZ, Czesław. Historia literatury polskiej. Translated by Maria Tarnowska. Pierwsze pełne wydanie. Kraków: Znak, 2010, 644 stran. ISBN 9788324014491. info
  • POSLEDNÍ, Petr. Polské literární symboly. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003, 203 s. ISBN 8070415215. info
  • KOWALCZYK, Małgorzata a Petr POSLEDNÍ. Jákobův žebřík : polská literatura v letech 1945-1969. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2008, 413 s. ISBN 9788086818801. info
  • POSLEDNÍ, Petr. Měřítka souvislostí :česká a polská literární kultura po roce 1945. Vyd. 1. Praha: Euroslavica, 2000, 188 s. ISBN 80-85494-59-0. info
  • WOLLMAN, Frank. Slovesnost Slovanů. Edited by Ivo Pospíšil - Miloš Zelenka. 2. vyd., v Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2012, 474 s. ISBN 9788026302230. info
  • BEČKA, Jiří. Západoslovanské literatury v českém prostředí do roku 1918 : sborník studií. Praha: Slovanský ústav AV ČR, 2003, 215 s. ISBN 8086420159. info
  • SOBOTKOVÁ, Marie. Studie z české a polské literatury : pět století v historii česko-polských literárních souvislostí. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002, 301 s. ISBN 8024405393. info
Výukové metody
Pro studenty je povinná práce s e-learningovou podporou předmětu (ELF). Přednášky a komentovaná četba textů v seminářích. Předpokládá se domácí četba zadaných krátkých úryvků literárních děl (k dispozici budou v ELFu) a ke zkoušce také tří (polonisté pěti) knižních titulů podle vlastní volby z nabídky představené v úvodu semestru.
Metody hodnocení
Hodnocení: a) účast na výuce: tímto způsobem lze získat maximálně 10 bodů (za žádnou či jednu absenci student obdrží plný počet bodů, každá další absence znamená odečet 1 bodu); b) dva krátké průběžné testy z probraného učiva (předběžné termíny 21. 3. a 23. 4., v případě řádné omluvy je test možné absolvovat i v náhradním termínu), v každém je možné získat 20 bodů, celkem tedy maximálně 40 bodů; c) závěrečná ústní zkouška, která ověří znalosti z přednášek a seminářů i ze samostatné domácí četby a lze v ní získat maximálně 50 bodů.
Klasifikační stupnice (celkem maximálně 100 bodů): výborně (A) 100–85 b., velmi dobře (B) 84–80 b., dobře (C) 79–75 b., uspokojivě (D) 74–70 b., vyhovující (E) 69–60 b., nevyhovující (F) 59–0 b.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 1999, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2018, jaro 2019.