CJBE01 Didaktika češtiny I

Filozofická fakulta
podzim 2001
Rozsah
0/2/0. 2 kr. Doporučované ukončení: z. Jiná možná ukončení: zk.
Vyučující
prof. PhDr. Michaela Soleiman pour Hashemi, CSc. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Michaela Soleiman pour Hashemi, CSc.
Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Martina Sendlerová
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Disciplína se skládá ze dvou základních složek (jazyka a literatury) a je koncipována jako dvousemestrová. Meritorní náplní je osvojení určujících principů aktivního vyučování češtině demonstrovaných v řízené diskusi na základě cvičných studentských výstupů. V rámci nich je také srovnávána středoškolská učebnicová literatura a jsou vyvozována specifika probírání jednotlivých tematických celků. V následující osnově je nejprve v rámci každého bodu uvedeno základní téma výstupu, poté téma profilovaného okruhu ke zkoušce.
Osnova
  • A. jazyk a sloh
  • 1. Specifika probírání středoškolského učiva o fonetice I a učiva o funkčních stylech a kompozičních postupech; základní cíle při vyučování jazyku.
  • 2. Specifika probírání středoškolského učiva o fonetice II a učivo o prostě sdělovacím stylu; základní cíle při vyučování slohu.
  • 3. Specifika probírání středoškolského učiva o morfologii I a učivo o vypravování I; aplikace základních didaktických principů při vyučování jazyku (včetně využití algoritmu).
  • 4. Specifika probírání středoškolského učiva o morfologii II a učivo o vypravování II; aplikace základních didaktických principů při vyučování slohu.
  • 5. Specifika probírání středoškolského učiva o syntaxi I a učivo o popisu; obsah učiva a jeho proměny v základních středoškolských jazykových učebnicích (zejména syntax, pojetí publicistického stylu a vztah verbální a neverbální komunikace).
  • 6. Specifika probírání středoškolského učiva o syntaxi II a učivo o referátu; aktivní využití komplexních jazykových rozborů (prameny a způsob práce).
  • 7. Specifika probírání středoškolského učiva o lexikologii a učivo o korespondenci; srovnání alternativních didaktických textů s tzv. produkcí oficiální (Kostečka, Hausenblas; Čechová, Styblík; zejména učebnicová produkce naklad. Trizonia).
  • 8. Specifika probírání středoškolského učiva o historických disciplínách a učivo o životopisu; využití populárně-vědných textů o češtině pro aktivní vyučování (Eisner, Jílek, Queneau - Ouředník, Šlosar aj.).
  • 9. Specifika probírání středoškolského učiva o frazeologii a učivo o publicistickém stylu I; rozvíjení invence ve slohovém vyučování.
  • 10. Specifika probírání středoškolského učiva o slovníkových příručkách I a učivo o výkladu a úvaze; rozvíjení kompozice ve slohovém vyučování.
  • 11. Specifika probírání středoškolského učiva o slovníkových příručkách II a o neverbální komunikaci; rozvíjení stylizace při nácviku psaní ve slohovém vyučování.
  • 12. Motivace učivem o rodných jménech I a realizací řečnických cvičení I; hodnocení slohových prací a klasifikace ve vyučování češtině vůbec.
  • 13. Motivace učivem o rodných jménech II a realizací řečnických cvičení II; trend k integritě tří složek předmětu (jazyk-sloh-literatura v tzv. užším a širším pojetí).
  • 14. Motivace učivem o zeměpisných jménech a realizací tzv. řízené diskuse; mimoškolní formy vyučování češtině.
  • B. literatura
  • 1. Specifika probírání antické literatury; aktivní principy ve vyučování literatuře.
  • 2. Specifika probírání učiva o bibli; přitažlivost literárního vyučování.
  • 3. Specifika probírání světové středověké literatury; otázka samostatného studia.
  • 4. Specifika probírání české středověké literatury; k didaktickému zastoupení tří složek literární vědy v hodinách literatury.
  • 5. Specifika probírání světové renesanční literatury; didaktická interpretace, základní literatura a její úskalí.
  • 6. Specifika probírání literatury českého humanismu; literární exkurze.
  • 7. Specifika probírání světové barokní literatury; regionální moment ve vyučování literatuře.
  • 8. Specifika probírání české barokní literatury; k tzv. výchovám literaturou (zejména citová a estetická výchova).
  • 9. Specifika probírání evropského klasicismu, osvícenství a preromantismu; literární hodina založená na didaktické interakci (text-učitel, text-student-studenti, učitel-student, studenti, student-studenti-učitel).
  • 10. Specifika probírání prvních dvou fází českého národního obrození; vztah literatury a jiných druhů umění.
  • 11. Specifika probírání světové literatury 19. stol.; motivace pro četbu, tzv. kulturní deník.
  • 12. Specifika probírání české literatury 2. pol. 19. stol.; integrita v hodinách literatury.
  • 13. Specifika probírání světové literatury 20. stol.; charakter časopisu Český jazyk a literatura ve vztahu k praxi češtináře.
  • 14. Specifika probírání české literatury 20. stol.; didaktická odborná alternativní literatura a aktuální pedagogické dokumenty o češtině.
Literatura
  • HAUSENBLAS, Ondřej. Vrátíme smysl hodinám češtiny? :úvaha a praktický návrh, jak učinit náš vyučovací předmět hodným žákova zájmu. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 1997, 51 s. ISBN 80-86039-39-0. info
  • ČECHOVÁ, Marie a František DANEŠ. Komplexní jazykové rozbory. 2., upr. vyd., v SPN 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1996, 263 s. ISBN 80-85937-27-1. info
  • KOSTEČKA, Jiří. Do světa češtiny jinak :didaktika českého jazyka a slohu pro vyučovací praxi. 1. vyd. Jinočany: H & H, 1993, 229 s. ISBN 80-85787-24-5. info
  • ČECHOVÁ, Marie a Vlastimil STYBLÍK. Didaktika češtiny. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989, 251 s. ISBN 8004224393. URL info
  • SVOBODA, Karel. Didaktika českého jazyka a slohu. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1977, 307 s. info
Metody hodnocení
Zápočty z didaktiky češtiny student získává na základě aktivní účasti na seminářích a především po prezentování svého výstupu, kterým reaguje na model efektivního vyučování jazyku a literatuře (seznámení s jeho principy je náplní prvních setkání).
Zápočet z pedagogické praxe češtiny vedoucí semináře uděluje po vykonání příslušného počtu výstupů (10 výstupů, z toho maximálně 5 literárních, 2 náslechy) na škole (student si ji může sám vybrat) a po diskusi k praxi, vedené zpravidla na semináři.
Zkouška (nezávislá na vykonání pedagogické praxe) obsahuje rovnoměrně zastoupené problémové okruhy z českého jazyka a literatury (teze k nim jsou probírány na semináři).
Informace učitele
Studentům se doporučuje účastnit se seminářů v osmém a devátém semestru a pedagogické praxe v druhé polovině září před zahájením devátého semestru (ověřený je i cyklus pro semestr sedmý a osmý), absolvování části seminářů však pedagogické praxi češtiny vždy předchází.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2000, podzim 2002, jaro 2003, podzim 2003, jaro 2004, podzim 2004, jaro 2005, podzim 2005, jaro 2006, podzim 2006, jaro 2007, podzim 2007, podzim 2008, jaro 2009, podzim 2009, jaro 2010, podzim 2010, jaro 2011, podzim 2011, jaro 2012, podzim 2012, jaro 2013, podzim 2013, jaro 2014, podzim 2014, jaro 2015, podzim 2015, jaro 2016, podzim 2016, jaro 2017, podzim 2017, jaro 2018, podzim 2018, jaro 2019, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2022.