PJA106 Přehled polské literatury

Filozofická fakulta
jaro 2011
Rozsah
2/0/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. et Mgr. Michal Przybylski (přednášející)
Garance
Mgr. Roman Madecki, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. et Mgr. Michal Przybylski
Rozvrh
každé sudé úterý 15:50–18:15 zruseno D21
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Jiné omezení: Kurz je určen studentům 1. ročníku polonistiky (zejména firemní specializace) a zájemcům z jiných oborů. Absolvovat jej nemohou studenti vyšších ročníků polonistiky.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Stručný nástin dějin polské literatury od počátků polského písemnictví až do konce 20. století se zdůrazněním uzlových vývojových bodů. Na konci tohoto kurzu bude student schopen porozumět vývojovým zákonitostem polských literárních a kulturních dějin, vysvětlit je a ilustrovat na konkrétních příkladech, dokáže se orientovat v základní odborné literatuře.
Osnova
  • 1. Středověk: Univerzální (evropský) charakter středověké kultury. Historické souvislosti. Latinsky psaná literatura (historiografie, hagiografie, kazatelství, poezie). Počátky polsky psané literatury ve 13. a 14. století. Církevní a světská poezie a próza.
  • 2. Renesance a humanismus: Nástin kulturních a myšlenkových dějin období. Novolatinská literatura rané renesance. Polsky psaná literatura. Dílo "otce polské literatury" Mikołaje Reje z Nagłowic. Renesanční próza parenetická a polemická. Největší básník staropolské literatury - tvorba Jana Kochanowského. Počátky polského dramatu. Další básníci vrcholné a pozdní renesance.
  • 3. Baroko: Neklidné 17. století (válečné konflikty s Moskvou, Švédskem, Osmanskou říší a ukrajinskými kozáky). Barokní kultura a myšlení. Charakteristické formy barokní kultury. Sarmatismus. Básníci vrcholného baroka. Sarmatská epická poezie a próza, memoaristika. Pozdní baroko a období tzv. saské noci.
  • 4. Osvícenství: Periodizace polského osvícenství a dějinné souvislosti. Reformy a vznik osvícenských kulturních institucí. Tvorba významných představitelů klasicismu a sentimentalismu. Rokoko. Osvícenské divadlo a drama. Dělení Polska a zánik polského státu.
  • 5. Romantismus: Historický nástin doby (napoleonské období, listopadové povstání, tzv. Velká emigrace). Boj klasiků s romantiky a romantický přelom. Specifika a centra polského romantismu. Ukrajinská škola romantiků. Život a dílo autorů v emigraci - tzv. velké romantické trojky: Adama Mickiewicze, Juliusze Słowackého a Zygmunta Krasińského. Domácí literatura po listopadovém povstání. Komediograf Aleksander Fredro. Dodatečně objevený velikán romantismu - Cyprian Kamil Norwid.
  • 6. Pozitivismus: Situace v ruském, rakouském a pruském záboru mezi listopadovým a lednovým povstáním. Hlavní programová východiska polského pozitivismu. Vrcholní tvůrci realistické prózy: Eliza Orzeszkowa, Bolesław Prus, Henryk Sienkiewicz. Oslabená pozice poezie. Projevy naturalismu v Polsku.
  • 7. Młoda Polska: Dynamika období polské moderny (1890-1918). Modernistické umělecké a myšlenkové proudy. Nejvýraznější osobnosti mladopolské poezie, prózy a dramatu.
  • 8. Meziválečné období: Hlavní vývojové tendence. Rozmanitost avantgardních básnických skupin (Skamandrité, expresionisté, futuristé, Krakovská avantgarda, tzv. Druhá avantgarda - Kwadryga, vilenská skupina Żagary, lublinská avantgarda). Typologie meziválečné prózy. Novátoři polské literatury: Witkacy, Witold Gombrowicz a Bruno Schulz.
  • 9. Období 2. světové války a poválečná léta 1945–1956. Druhá světová válka v literatuře (obranné boje po vypuknutí války, domácí odboj a okupační každodennost, katyňský masakr, zahraniční odboj a boje Poláků na západní a východní frontě, holokaust, Varšavské povstání). "Ztracená generace" Varšavského povstání. Literatura nacistických koncentračních táborů a sovětských lágrů. Politická a společenská situace po nástupu komunistického režimu. Kultura pod stalinským diktátem. Krátké období tání a zlomový rok 1956.
Literatura
  • ŠTĚPÁN, Ludvík. Slovník polských spisovatelů. 1. vyd. Praha: Libri, 2000, 555 s. ISBN 8072770055. info
  • Štěpán, Ludvík. Stručný nástin dějinného vývoje polské literatury I. Brno : SvN Regiony, 2005. 143 s.
  • ŠTĚPÁN, Ludvík. Hledání tvaru : vývoj forem polských literárních žánrů (poezie a próza). Vyd. 1. V Brně: Masarykova univerzita, 2003, 489 s. ISBN 8021032936. URL info
  • KREJČÍ, Karel. Dějiny polské literatury. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1953, 593 s. URL info
Výukové metody
Přednášky a analýza literárních textů.
Metody hodnocení
Písemná zkouška prověřující základní orientaci v dějinách polské literatury. Součástí testu jsou i otázky vztahující se k povinné četbě. Vyžadována je pravidelná docházka (min. 70% účast).
Informace učitele
Seznam povinné četby (podle schopností posluchače v originále či v českém překladu):
Jan Kochanowski: Treny (č. Žalozpěvy, 1984)
Adam Mickiewicz: Pan Tadeusz (č. Pan Tadeáš, 1955 a 1969)
Juliusz Słowacki: wybór wierszy (výbor básní) (např. č. výbor Já, Orfeus, 1985)
Henryk Sienkiewicz: Ogniem i mieczem (č. Ohněm a mečem, 1963, 1986 a 2003)
Władysław Stanisław Reymont: Ziemia obiecana (č. Zaslíbená země, 1978 a 1984)
Bruno Schulz: Sklepy cynamonowe (č. Skořicové krámy, 1968 a 1999, obsaženo i ve výboru Republika snů, 1988)
Witold Gombrowicz: Trans-Atlantyk (č. Trans-Atlantik, 2007)
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 1999, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019.