Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Metodika sledování

V rámci naší analýzy jsme se rozhodli podrobit rozboru techniku brněnského oštěpaře J. Č. s osobním rekordem 71,40 m z roku 2007. Měření proběhlo v září 2007 v Brně na stadionu Pod Palackého vrchem. Figurant provedl celkem 6 pokusů, 3 nejdelší jsme posléze analyzovali. Somatické parametry nejsou ideální, ale tělesná hmotnost 95 kg a tělesná výška 183 cm poukazují na rychlostní a výbušný typ oštěpaře. Figurant je výborně fyzicky vybaven, což dokazuje tabulka 1, která shrnuje osobní rekordy oštěpaře ve vrhačsky relevantních disciplínách.


Tabulka 1. Vybrané osobní rekordy sledovaného atleta

„disciplína“výkon
Hod oštěpem71,40 m
30 m3,96 s
Skok z místa2,95 m
Hod 3 kg medicinbalem obouruč vrchním obloukem18,60 m
Hod 3 kg medicinbalem obouruč vrchním obloukem z nákroku20,20 m
Vrh koulí obouruč přes hlavu22,00 m

Zpracování obrazu biomechanické 3D analýzy

Ve srovnání s většinou ostatních metod měření má námi použitá analýza obrazu tu výhodu, že nemá přímý negativní dopad. To znamená, že stanovení kvantitativních rozměrů prostřednictvím měřicího systému nemá žádný dopad na pohybový projev měřeného objektu, protože samotné měření není prováděno na konkrétním objektu, ale na jeho obrazu.


Problémy související s analýzou obrazu

Abychom analýzu mohli provést, musí být určeny body na těle a nebo body, které jsou určitým způsobem důležité pro vykonání pohybu. Použitými body na těle jsou většinou průsečíky kloubních os nebo jejich středy. Při tomto určování můžeme narazit na několik chyb (Sebera 2007).


Identifikace bodů

3D biomechanickou analýzu lze provést v závodě i na tréninku. Pro lepší identifikaci tzv. bifurkačních bodů jsou atletovi připevněny na vybrané části těla reflexní body, které budou sloužit jednak pro snazší rozpoznání pohybu jednotlivých segmentů z videozáznamu, jednak pro výpočet těžiště. Gubitzův model výpočtu těžiště vyžaduje informace o těchto bodech: hlava, levé a pravé rameno, levý a pravý loket, levé a pravé zápěstí, levý a pravý kyčel, levé a pravé koleno, levý a pravý kotník. V závodě není možné na atleta připevnit žádné reflexní body, vyhodnocení je posléze pracnější, není možné využít automatického trackování1 a automatického rozpoznání pomocí specializovaného softwaru SIMI Motion.


Vyhodnocení

Hodnocení bylo provedeno s trenérem, k dispozici máme velké množství informací:

  • délkové, úhlové, časové a rychlostní charakteristiky jednotlivých segmentů těla, resp. těžiště,
  • jsme schopni sledovat úhly a postavení jednotlivých segmentů před, při a po odhodu, úhly vzletu a položení náčiní v prostoru, postavení a vzájemné polohy segmentů,
  • dráhu těžiště, resp. jednotlivých segmentů v průběhu celého hodu,
  • dráhy, rychlosti a zrychlení v jednotlivých osách X, Y a Z trojrozměrného obrazu aj.

1 Detailní analýza pohybu bodu; sledování, stopování.

Mgr. Martin Sebera, Ph.D.kolektiv |
Fakulta sportovních studií, Masarykova univerzita |
Návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |
Stránky Fakulty sportovních studií MU
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2012

Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.