část L06–L10
Japonský fyziolog Yamaoka naměřil u dvou skupin běžců – světové a slabé výkonnosti – výdej energie a vypočítal z něj výkon. Po přepočtu na nové jednotky dostaneme dvě tabulky:
v(m/s) | N(kW) |
---|---|
5 | 1,29 |
6 | 2,163 |
7 | 3,63 |
8 | 6,49 |
8,42 | 8,38 |
Tuto tabulku lze nahradit aproximační funkcí
v(m/s) | N(kW) |
---|---|
4,3 | 1,4 |
5 | 2,16 |
6 | 3,6 |
6,95 | 6,28 |
Aproximační funkce
Porovnáním obou aproximačních funkcí plyne:
Rychlost běhu na delší trati (nad 1 km) je podíl délky trati a času:
Kinetická energie při této rychlosti je rovna práci, vykonané při rozběhu:
Odpor vzduchu při této rychlosti
Práce proti tomuto odporu
Délka kroků závisí na rychlosti přibližně podle vztahů
Práce pro zvedání těžiště závisí na rychlosti běhu a délce kroku
g … 9,81 m/s2
Práce při běhu v zatáčkách (viz L04)
Celková práce
Fyziologický výkon při běhu
a práce z něj
Účinnost je poměr nutné práce A a fyziologického výdeje energie Af
Skokan, který má na konci odrazu těžiště ve výšce h1 a stoupavou rychlost v, bude svým těžištěm stoupat podle vztahu
kde g = 9,80665 m/s2
Maximální výšku těžiště najdeme, když derivaci tohoto výrazu podle času položíme rovnu nule:
Stoupání bude trvat
Tento čas je ale možné změřit. V něm stoupne těžiště o dráhu
a čas
Stejný výraz platí pro trvání pádu z vrcholu dráhy na doskočiště:
takže trvání celého letu skokana bude
Z tohoto vzorce nelze isolovat hledanou max.výšku těžiště h, ale vypočítat ji z t, h1, h2 je možné numericky funkcí SOLVER, kterou mají lepší vědecké kalkulátory. Jedinou podmínkou je dostatečně přesné změření trvání letu skokana: změnou výšky h skoku o ±1 cm se změní čas t o ± 0,004–0,005 sek. Chceme-li vypočítat maximální výšku h s chybou max. 1 cm, musíme čas změřit s uvedenou přesností, a to buď kinogramem s frekvencí snímání 250–200 obr / sek nebo elektronicky. Zde je ale problém se snímači začátku a konce letu skokana.
Pro minimální dovolenou výšku doskočiště podle pravidel atletiky h2 = 0,7 m dostaneme tabulku maximálních výšek h:
t (sek) | |||||
---|---|---|---|---|---|
h1 | 0,6 | 0,7 | 0,8 | 0,9 | 1,0 |
1,2 | 1,427 | 1,577 | 1,754 | 1,960 | 2,188 |
1,25 | 1,454 | 1,607 | 1,783 | 1,987 | 2,216 |
1,3 | 1,492 | 1,638 | 1,813 | 2,016 | 2,244 |
1,35 | 1,526 | 1,670 | 1,843 | 2,044 | 2,272 |
1,4 | 1,561 | 1,702 | 1,873 | 2,074 | 2,300 |
1,45 | 1,596 | 1,734 | 1,904 | 2,103 | 2,330 |
Pro výšku doskočiště h2 = 1 m dostaneme tabulku:
t (sek) | |||||
---|---|---|---|---|---|
h1 | 0,6 | 0,7 | 0,8 | 0,9 | 1,0 |
1,2 | 1,547 | 1,705 | 1,888 | 2,095 | 2,328 |
1,25 | 1,575 | 1,732 | 1,915 | 2,122 | 2,354 |
1,3 | 1,604 | 1,760 | 1,942 | 2,148 | 2,380 |
1,35 | 1,634 | 1,788 | 1,969 | 2,176 | 2,407 |
1,4 | 1,664 | 1,817 | 1,997 | 2,203 | 2,434 |
1,45 | 1,695 | 1,847 | 2,026 | 2,230 | 2,461 |
Stanovit maximální výšku těžiště těla při skoku je důležité proto, že můžeme určit rozdíl mezi touto výškou a výškou laťky, tedy dokonalost techniky přechodu přes laťku. Zůstává problém, zda skok vrcholil nad laťkou, před ní nebo za ní. To může ukázat kinogram.
Příklad: v literatuře bylo uvedeno, že světový rekordman Javier Sotomayor (Cuba) měl na konci odrazu těžiště těla ve výšce h1 = 1,42 m. Kdyby doskočiště bylo vysoké h2 = 1 m, a max. výška 2,45 + 0,1 = 2,55 m, pak by let trval
Budou tedy lety skokana, trvající více nežli 1 sek poměrně vzácné a jsou důkazem velké odrazové schopnosti skokana.
Výška, do které zvedne skokan o tyči své těžiště, je součtem čtyř výšek:
Obratnost skokana a technika přechodu přes laťku rozhodne o tom, zda skokan musí zvednout těžiště nad laťku, do její výšky nebo pod ni, protože tělo má tvar ∩.
Podle pravidel atletiky (Pravidlo 187, bod 11) "sklon výseče pro dopad náčiní ve směru vrhu nebo hodů nesmí překročit hodnotu 1:1000".
V rovnici
dosadíme y= ± L / 1000 nebo 0.
Pro
kouli dosadíme y0 = 2,3 m, α = 42˚, v = 14 m/s
pro oštěp y0 = 2,3 m, α = 36˚, v = 30 m/s
Koule: ± L / 1000 = 2,3 + L · tg 42˚ – 4,905 · L2 / (14 · cos 42˚)2
Oštěp: ± L / 1000 = 2,3 + L · tg 36˚ – 4,905 · L2 / (30 · cos 36˚)2
Rovnice řešíme podle L pomocí funkce Solver:
y | koule | oštěp |
---|---|---|
0 | 22,16 | 90,311 |
+ L / 1000 | 22,14 | 90,195 |
- L / 1000 | 22,18 | 90,427 |
Kolísá tedy délka
vrhu koulí při sklonu ± 1 / 1000 o ± 2 cm
hodu oštěpem při sklonu ± 1 / 1000 o ± 11,5 cm
Rekordy by se proto měly schvalovat jen při zlepšení vrhu koulí minimálně o 3 cm, při hodu oštěpem o 12 cm.
Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.