Volný pád nebo stoupání tělesa v gravitačním poli se zrychlením g z výšky nebo do výšky H bude trvat
Protože skok se svislým odrazem má část vzestupnou a sestupnou, bude celkový čas
Dh … zvednutí těžiště po odraze do vrcholu dráhy
ht … výška těžiště těla nad plošinou v okamžiku odlepení nohou
h … výška plošiny prkna nebo věže nad hladinou vody (1 nebo 3 m u prkna, 5 nebo 10 m u věže)
Dosazením h = 1, 3, 5, nebo 10 m,
Dh = 0,5 m u věže, 2,2 m u prkna
ht = 1,2 m
do rovnice (2) dostaneme tabulku
h (m) | tstoup | tkles | tcelk | |
---|---|---|---|---|
prkna | 1 | 0,6648 | 0,9473 | 1,6171 |
3 | 0,6648 | 1,1425 | 1,8123 | |
věže | 5 | 0,3193 | 1,1689 | 1,4882 |
10 | 0,3193 | 1,5447 | 1,8640 |
Není tedy velký rozdíl mezi trváním letu při skocích z prkna a věže. Všechny pohyby ve vzduchu, t.j. překoty a vruty a změny poloh částí těla (např. schylmo nebo skrčeně) nemají vliv na pohyb těžiště a proto nemění trvání skoku.
K výpočtům potřebujeme znát zvednutí Dh po odraze. Inversní úloha – výpočet tohoto zvednutí, známe-li trvání skoku – není proveditelná analyticky, protože rovnice (2) je transcendentní a řešit ji podle Dh není možné. Pomůžou ale numerické metody, z nichž jednou z nejelegantnějších je metoda SOLVER u vědeckých kalkulátorů. Vepíšeme-li rovnici (2) do tohoto programu, můžeme řešit rovnici podle kterékoliv proměnné.
t (s) | Dh (m) |
---|---|
1,0 | 0,3726 |
1,1 | 0,5872 |
1,2 | 0,8366 |
1,3 | 1,1177 |
1,4 | 1,4285 |
1,5 | 1,7678 |
1,501 | 1,77138 |
1,51 | 1,8033 |
čas(sek) | 1m | 3m | 5m | 10m |
---|---|---|---|---|
0,67 | 1E-7 | |||
0,68 | 5E-4 | |||
0,70 | 4E-3 | |||
0,72 | 0,0115 | |||
0,74 | 0,022 | |||
0,76 | 0,035 | |||
0,78 | 0,051 | |||
0,80 | 0,07 | |||
0,82 | 0,091 | |||
0,84 | 0,115 | |||
0,86 | 0,140 | |||
0,88 | 0,168 | |||
0,90 | 0,198 | |||
0,92 | 0,229 | |||
0,94 | 0,262 | 0,001 | ||
0,96 | 0,297 | 0,006 | ||
0,98 | 0,334 | 0,014 | ||
1,00 | 0,373 | 0,025 | ||
1,02 | 0,412 | 0,040 | ||
1,04 | 0,454 | 0,057 | ||
1,06 | 0,497 | 0,078 | ||
1,08 | 0,541 | 0,101 | ||
1,10 | 0,587 | 0,127 | ||
1,12 | 0,634 | 0,155 | ||
1,14 | 0,683 | 0,185 | 0,001 | |
1,16 | 0,733 | 0,218 | 0,006 | |
1,18 | 0,784 | 0,253 | 0,014 | |
1,20 | 0,836 | 0,290 | 0,026 | |
1,22 | 0,890 | 0,329 | 0,041 | |
1,24 | 0,945 | 0,370 | 0,059 | |
1,26 | 1,002 | 0,413 | 0,081 | |
1,28 | 1,059 | 0,457 | 0,105 | |
1,30 | 1,118 | 0,504 | 0,131 | |
1,32 | 1,178 | 0,552 | 0,161 | |
1,34 | 1,239 | 0,602 | 0,193 | |
1,36 | 1,301 | 0,654 | 0,227 | |
1,38 | 1,364 | 0,707 | 0,264 | |
1,40 | 1,429 | 0,761 | 0,303 | |
1,45 | 1,595 | 0,905 | 0,409 | |
1,50 | 1,768 | 1,058 | 0,529 | |
1,55 | 1,948 | 1,219 | 0,661 | 0,007 |
1,60 | 2,135 | 1,389 | 0,804 | 0,036 |
1,65 | 2,328 | 1,568 | 0,957 | 0,087 |
1,70 | 2,528 | 1,754 | 1,121 | 0,156 |
1,75 | 2,735 | 1,948 | 1,294 | 0,242 |
1,80 | 2,948 | 2,149 | 0,346 | |
1,85 | 2,358 | 0,464 | ||
1,90 | 2,574 | 0,597 | ||
1,95 | 2,798 | |||
2,00 | 3,028 |
Z celkového pootočení a a doby letu vzduchem t lze vypočítat potřebnou průměrnou úhlovou rychlost rotace (překotu nebo vrutu):
přičemž za překot nebo vrut považujeme otočení podle příčné nebo podélné osy o 360°.
Vezmeme-li v úvahu celkové časy skoků tcelk, dostaneme pro různé výšky různé úhlové rychlosti:
počet | úhel | 1 m | 3 m | 5 m | 10 m |
---|---|---|---|---|---|
1/2 | 180 | 111,31 | 99,32 | 120,95 | 96,57 |
1 | 360 | 222,62 | 198,64 | 241,90 | 193,13 |
1,5 | 540 | 333,93 | 297,96 | 362,85 | 289,70 |
2 | 720 | 445,24 | 397,28 | 483,81 | 386,27 |
2,5 | 900 | 556,55 | 496,60 | 604,76 | 482,83 |
S těmito úhlovými rychlostmi rotace těla při skocích do vody souvisí jednak různý způsob odrazu, který rotace vytváří, jednak poloha těla při rotacích: přímé polohy těla mají velký moment setrvačnosti k příčné ose rotace a vyžadují větší rotační impuls, nežli polohy schylmo nebo dokonce skrčeně. Při překotech napřed se musí skokan při odrazu nohama přibrzdit, při překotech zpětných se musí podběhnout. Vrutové rotace vznikají při brzdivých nebo zrychlujících odrazech mimo svislou rovinu, procházející těžištěm těla.
Protože při skocích do vody můžeme zanedbat odpor vzduchu, je dráha těžiště parabolická a můžeme použít program pro vyšetření parametrů parabolické dráhy (G01). Potřebujeme jen dostatečně přesné odhady souřadnic těžiště x, y 3 bodů této dráhy: prvním bude poloha těžiště na začátku skoku, druhým ve vrcholu dráhy a posledním poloha těžiště při dopadu do vody.
Pro prkno 1 m dostaneme:
x | y |
---|---|
0 | 2,2 |
0,6 | 4,4 |
1,5 | 0 |
Z těchto souřadnic dostaneme rovnici paraboly
z ní pak
počáteční úhel | a = 81,97° |
počáteční rychlost | v = 6,639 m/s |
vodorovnou složku rychlosti | vx = 0,9273 m/s |
svislou složku rychlosti | vy = 6,574 m/s |
souřadnice vrcholu dráhy | xm = 0,621 m |
ym = 4,402 m | |
trvání letu | T = 1,6175 sek |
úhel dopadu | b = – 84,302° |
délka paraboly | L = 6,896 m |
Věž 10 m:
x | y |
---|---|
0 | 11,2 |
0,5 | 11,7 |
2 | 0 |
Dostaneme rovnici
počáteční úhel | a = 72,646° |
počáteční rychlost | v = 3,540 m/s |
vodorovná složka | vx = 1,0558 m/s |
svislá složka | vy = 3,3786 m/s |
vrchol | xm = 0,3636 m |
ym = 11,782 m | |
trvání letu | T = 1,894 sek |
úhel dopadu | b = -86,0275° |
délka dráhy | L = 12,715 m |
Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.