Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku

4.3.4 Písma

Písmo (font) je sada znaků, které se může vyskytovat v různých řezech udávajících tučnost, šířku a sklon písma. Písma je možné dělit podle přítomnosti patky či zobáčku na patková (antikva) a bezpatková (groteska). Patková písma jsou lépe čitelné v tištěné podobě, působí solidněji a užívají se především v knihách, článcích a akademických pracích. Bezpatkové jsou pak ideální pro web, letáky či neformální komunikaci. Další dělení je podle toho, zda každý znak zabírá stejný prostor jako jiný. Pokud ano, hovoříme o bezproporcionálních písmech, která dříve využívaly psací stroje a dnes jsou vhodná pro zveřejňování zdrojového kódu či nějakého algoritmu. Stále více se stávají také moderní pro různá loga, hesla či další textově grafické prvky. Pro běžné psaní se ale vždy užívá písmo proporcionální. Samostatnou kategorií jsou pak písma ozdobná a symbolická.

U fontů pak můžeme hovořit také o rodinách písem, které obsahují soubor jednotlivých fontů konzistentního řezu a několik dalších zvýrazňovacích. Dalším důležitým rozlišením z hlediska řezu písma je vyznačovací písmo, které složí pro zvýraznění či odlišení části textu (softwarové ztučnění je neestetické, je třeba definovat vlastní styl). Kurzívou se pak myslí skloněné vyznačovací písmo s odlišnou kresbou. Pokud jde o velikost písma, existují různá doporučení a pokyny, které často souvisí s tím, jaký font se používá. Klasickým příkladem může být Arial, kterému stačí o 10 % menší velikost písma než Times New Roman. Pro orientaci je možné užít následující přehled:

  • 5–7 b inzerce, seznamy, slovníky, jízdní řády,

  • 7–8 b noviny, knihy malého formátu,

  • 9 b časopisy a knihy,

  • 10 b většina knih a příruček,

  • 11–12 b knihy většího formátu, pro starší děti,

  • více než 12 b dětské knihy.

Podle zvoleného písma je také nutné definovat správným způsobem meziřádkové mezery (řádkování).

OPVK logolink