Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Mazání lyží pro klasický způsob

Mazání lyží pro klasický způsob běhu na lyžích i bruslení je zpracováno formou videomateriálu. Jeho autory jsou Radomír Bačo a Vít Fousek. Videomateriál je součástí bakalářské práce.

Mazání lyží pro klasický způsob

Mazání lyží pro klasický způsob
nahoru

Určení stoupací komory

Stoupací komora je oblast, kam se aplikují stoupací vosky (tuhé vosky a klistry). V této komoře za podmínky rovnoměrného zatížení obou lyží nedochází ke styku stoupacího vosku se sněhem (konstrukce klasické lyže). Oproti tomu při zatížení pouze jedné z lyží dochází ke kontaktu stoupacích vosků se sněhem a tím je umožněn odraz z jedné lyže. Stoupací komoru určíme tzv. papírkovou metodou, kdy při zatížení obou lyží rovnoměrně lyžařem, pro něž je lyže určena, podstrkujeme papír formátu A4. Rozsah pohybu pak určí stoupací komoru. Obecně platí, že stoupací komora je dlouhá asi 40–60 cm, nachází se ve střední části lyže, začíná asi jednu délku lyžařské boty před vázáním a končí u patky vázání nebo těsně za ní (5 cm). Čím technicky vyspělejší lyžař je, tím je střed stoupací komory posunut více pod špičku vázání, jelikož těžiště lyžaře je více posunuto vpřed do „přepadu“. Stoupací komora pro klistry je asi o 5–10 cm kratší (končí před patkou vázání).

Využití stoupací komory klasické lyže
Obr. 12/1 Využití stoupací komory klasické lyže

Pro oba způsoby běhu, tedy i klasiku je důležitý dokonalý skluz na lyžích. Ten ovlivňují:

  • jezdec, jeho pohybové dovednosti a schopnosti, poloha a rozložení hmotnosti lyžaře
  • výběr správné lyže (délka, tvrdost, kvalita, určení pro specifické podmínky)
  • kvalita skluznice lyže, její stav a dosavadní péče o skluznici, správná struktura skluznice
  • výběr správných vosků i jejich kvalita
  • počasí a sněhové podmínky (především u vlhkého a mokrého sněhu)

(zdroj: Fritsch a Willmann, 2005)

nahoru

Druhy a teplota sněhu

Sníh v průběhu času mění svou strukturu a vlivem různých faktorů, které jej metamorfují i své vlastnosti. V zásadě rozlišujeme 2 druhy sněhu:

1 čerstvý sníh sníh, který je charakteristickými čerstvě napadanými vločkami. Tento sníh je lepivý, volíme zásadně tuhé stoupací vosky
mechanicky metamorfovaný sníh může být přemrzlý, ale neprošel procesem tání. Sníh nezměnil skupenství, je opotřebený buď mechanicky, nebo větrnou erozí
2 starý sníh sníh, který již prošel procesem tání a znovu zmrznul – tzv. firn
mokrý sníh sníh, který prošel táním nebo právě taje, mezi krystalky se vyskytuje velké množství vody

Zatímco na první typ sněhu se používají tuhé stoupací vosky, na druhý typ pak klistry. Klistry i stoupací vosky se mohou kombinovat jak mezi sebou (na vymrzlý klistr se nanáší vrstva tuhého stoupacího vosku), tak i barevné spektrum podle aktuálních podmínek (Př. základní vrstva zeleného vosku, překrytá 3–4 vrstvami modrého. Po změně podmínek – oteplení je možno překrýt vrstvou červeného vosku)

Vlastnosti druhů sněhu s nízkou vlhkostí

druh sněhu
vosk 		vznik struktura hustota sněhových krystalů skluzné vlastnosti tvrdost parafínu
prachový sníh
tuhé vosky 		při mrazu ostrohranný jehličky nízká, vysoká pórovitost dobré tvrdý
moučný sníh
tuhé vosky 		působením větru jemnozrnný, rozpadlé krystalky prachového sněhu vysoká, nahuštěné vrstvy nevýrazné střední
hrubý sníh
tuhé vosky 		po častých výkyvech teplot zaoblené krystalky nízká, sypká pokrývka dobré tvrdý
zralý sníh (jinovatka)
tuhé vosky 		při vysoké vlhkosti vzduchu listnaté krystalky nízká, vysoká pórovitost dobré silikon střední
tvrdý sníh
klistr 		při časté změně (tání – mrznutí) velké ledové krystaly velmi nízká, těžké a neformovatelné, ale porézní sněhová pokrývka velmi dobré střední, tvrdý
Zdroj: Fritsch a Willmann, 2005, pramen Hottenrott, Urban 1996 s.56 a Nietzsche, 1998 s.324; upraveno

Vlastnosti druhů sněhu s vysokou vlhkostí

druh sněhu
vosk 		vznik struktura hustota sněhových krystalů skluzné vlastnosti tvrdost parafínu
mazlavý a kašovitý sníh
tuhé vosky/klistr 		při teplotách nad bodem mrazu slepené hladké plochy velká, vysoká vlhkost nevýrazné měkký, silikon
vlhký a hrubýsníh
klistr 		po kolísání teploty nad 0 °C oblé krystaly s vysokým podílem vody nízká, lehce deformovatelné nevýrazné měkký, silikon
zralý sníh (jinovatka)
klistr 		při vysoké vlhkosti vzduchu střední zrna, lístky a tyčinky nízká, vysoká vlhkost dobré až nevýrazné střední
firn
klistr 		z tvrdého sněhu po roztátí velká zrna ledových krystalů nízká, vysoký podíl vody dobré střední, tvrdý
„líný sníh“
klistr 		z vysokého obsahu vody a nečistot rozpuštěná zrna krystalů nízká, vysoký podíl vody velmi špatné silikon, měkký
Zdroj: Fritsch a Willmann, 2005, pramen Hottenrott, Urban 1996 s.56 a Nietzsche, 1998 s.324; upraveno
Faktory ovlivňující volbu optimálního vosku
teplota Ovlivňuje výběr stoupacího i skluzového vosku. Různí výrobci berou v potaz různé teploty a stoupací i skluzové vosky jsou určeny pro různé teplotní rozptyly. Teplota ovlivňuje volbu vosků především v hodnotách nad 0 °C
vlhkost vzduchu suchý vzduch pod 50 %
normální vlhkost 50–80 %
vysoká vlhkost nad 80 %
struktura sněhu čerstvý sníh (tuhé vosky) nebo amorfní sníh (klistr) určuje volbu stoupacích vosků (u klasiky). Při bruslení má zrnitost vliv na volbu struktury skluznice.
trať charakteristika trati
slunce – stín
momentální stav tratě
dovednosti a schopnosti lyžaře  
kvalita a druh lyží  
Zdroj: Fritsch a Willmann, 2005
nahoru

Vybavení pro přípravu lyží

Pro kvalitní přípravu lyží je nutné následující vybavení:

Základní barvy stoupacích vosků
Obr. 12/2 Základní barvy stoupacích vosků

Po nanesení stoupacího vosku mohou nastat tři případy:

  • vosk na lyži tvoří optimální vrstvu a lze se z něj účinně odrazit
  • vosk se nabaluje na lyži (lyže je namazaná příliš měkkým voskem)
  • lyže podkluzuje, byl užit příliš tvrdý stoupací vosk
Funkce stoupacích vosků
Obr. 12/3 Funkce stoupacích vosků
Zdroj: http://www.swixsport.com



nahoru

Tisková verze

Kapitola ve formátu PDF (Adobe Acrobat)

PaedDr. Jan Ondráček, Ph.D., Mgr. Sylva Hřebíčková, Ph.D. a kolektiv |
OSPrir KAPSP, Fakulta sportovních studií, Masarykova univerzita |
Návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |
Stránky Fakulty sportovních studií MU
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2011

Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.