Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Běh na lyžích volnou technikou

Historie běhu na lyžích

Běh na lyžích lze historicky zařadit mezi nejstarší sportovní disciplíny. Stejně jako mnohé další vytrvalostní sporty vyšlo běžecké lyžování a závodění z každodenních životních potřeb. Nejméně 4000 let se používají lyže jako prostředek usnadňující pohyb v hlubokém sněhu. Bylo tomu tak především v zemích, kde přetrvávala sněhová pokrývka po delší dobu v roce [1]ILAVSKÝ, J. a spol. Běh na lyžích – metodický dopis. Praha, 2005, 208 s..

Prvními lyžaři byli pravděpodobně Samové, žijící na severu Norska, Švédska a Finska. Lyže jim sloužily k lepší prostupnosti terénem především při lovu sobů a losů. Od Samů převzali technologii výroby lyží příležitostným kontaktem Vikingové, kteří ji postupně zdokonalili. Můžeme tedy směle říci, že lyžování dalo světu Norsko [1]ILAVSKÝ, J. a spol. Běh na lyžích – metodický dopis. Praha, 2005, 208 s..

První zmínka o sportovním lyžování se datuje kolem roku 995 př.n.l, ve které dějepisec popisuje vynikajícího sportovce norského krále Olafa I. – Tryggvasona. Roku 1206 se při záchraně norského krále Haakona, pozdějšího sjednotitele Norska, zrodila tradice pořádání populárního dálkového běhu na lyžích Birkebeiner ski loppet. Podobná historická událost ve Švédsku dala podnět ke vzniku nejmasovějšího dálkového běhu Vasaloppet [1]ILAVSKÝ, J. a spol. Běh na lyžích – metodický dopis. Praha, 2005, 208 s..

Podle kroniky se první profesionální lyžařská soutěž v běhu, skoku a slalomu uskutečnila již v roku 1767 v Norsku. Všechny disciplíny lyžaři absolvovali na jednom páru lyži. Mnoho účastníků soutěže tvořili členové armády, která byla součástí lyžařské společnosti [1]ILAVSKÝ, J. a spol. Běh na lyžích – metodický dopis. Praha, 2005, 208 s..

Od té doby se v lyžování razantně změnila technika pohybu, samotné vybavení, výstroj a výbava lyžařů a organizování lyžařských soutěži. Právě tyto změny vedly k revolučnímu vývoji nových materiálů a výrobků, úpravě běžeckých tras a samotné sportovní přípravě. To vše dělá z lyžování nejdynamičtěji se rozvíjející sportovní odvětví za poslední desítky let [1]ILAVSKÝ, J. a spol. Běh na lyžích – metodický dopis. Praha, 2005, 208 s..

V současnosti se běh na lyžích nespojuje pouze s představou maximálního sportovního výkonu. Jde především o zvládnutí základů lyžařských dovedností a následnou radost z pohybu ve volné krajině na čerstvém vzduchu. Potřeba pohybové aktivity aerobního charakteru má svůj význam při kompenzaci civilizovaného způsobu života současné generace. Zdravotní význam běhu na lyžích spočívající v prevenci onemocnění oběhového systému je jednoznačný [1]ILAVSKÝ, J. a spol. Běh na lyžích – metodický dopis. Praha, 2005, 208 s..

Charakteristika běžecké techniky

„Běh na lyžích patří mezi cyklické sporty vytrvalostního charakteru. Pouze v málo vytrvalostních sportovních odvětvích má technická a motorická výkonnostní úroveň podobný limitující vliv na celkovou výkonnost jako v běhu na lyžích. Je potřebné, aby technika byla dostatečně stabilizovaná ve smyslu její stálosti vzhledem k účelu, tzn., aby byla odolná jak vzhledem k únavě při déletrvající pohybové činnosti, tak i vzhledem k měnícím se vnějším podmínkám, tj. skluzu, odrazu, kvalitě sněhu a stopy atd.“ [1]ILAVSKÝ, J. a spol. Běh na lyžích – metodický dopis. Praha, 2005, 208 s.

„Při běhu na lyžích dochází vzhledem k délce trvání k mnohonásobnému opakování jednotlivých pohybových cyklů v měnících se podmínkách vnějších i vnitřních. Cykličností se rozumí opakované střídání jednotlivých částí pohybového cyklu u jednoho způsobu běhu. Změny charakteru tratě (profil, mikroreliéf, změna kvality sněhu, stopy a narůstání únavy) vyžadují střídání běžeckých způsobů. Mezinárodní lyžařskou federací FIS jsou oficiálně uznané dva způsoby závodění v běhu na lyžích: klasický a od roku 1985 i volný způsob.“ [1]ILAVSKÝ, J. a spol. Běh na lyžích – metodický dopis. Praha, 2005, 208 s.

Pro účely této práce vynecháváme rozbor klasického způsobu běhu na lyžích, zaměříme se pouze na volný způsob běhu na lyžích, který je pro biatlon stěžejní jak v závodech, tak v tréninku. Klasický způsob běhu na lyžích plní funkci pouze v přípravě biatlonisty, a to jako regenerační či kondiční jednotka.

Běh na lyžích volným způsobem (bruslení)

Biatlon a běh na lyžích volným způsobem k sobě neodlučitelně patří. Od roku 1985 se jinak než volným způsobem závody v biatlonu nejezdí. Klasický způsob běhu se objevuje pouze u závodů žákovských kategorií, kde se jezdí závody jak klasicky, tak bruslením.

Bruslení je obecně rychlejší způsob běhu než způsob klasický. Odraz z nohy je jednodušší a provádí se z vnitřní hrany lyže. Základní rozdíl je v přípravě lyží. Zatímco klasické se mažou stoupacími vosky, lyže na bruslení se parafínují nebo práškují po celé délce lyže. Umožňují tak pouze fázi skluzu, kterého se využívá při pohybu dopředu.

Základní pohybový cyklus bruslařského kroku je: příprava na odraz, boční odraz nohy, přenášení hmotnosti těla, skluz v jednooporovém postavení, práce paží, odpich holemi, přenos paží a dolní končetiny do výchozí polohy. Velmi důležitá je volba úhlu odvratu lyží od středové osy (20–30o), rytmus a koordinace práce paží a dolních končetin. Pohybový cyklus běhu na lyžích lze rozdělit na dvě základní fáze, a to fázi odrazu (tlaku) s odpichem a na fázi skluzu.

Podmínkou správné techniky je zvládnutí základního postavení (viz Obr. 2-1), o němž se budeme zmiňovat i v popisu nácviku techniky. Jedná se o ideální postavení těla, které by mělo zajistit největší možný efekt jízdy (záběr paží, zpevnění trupu, odraz a těžiště před patami). Červená kolmice vyznačuje postavení těžiště vzhledem k podložce. Kolmice se vztyčuje za patou kolmo na podložku, tělo by mělo být v přepadu před touto kolmicí, která může upozornit svěřence při rozboru videa na případné přisedávání. Další dvě přímky by měly být vzájemně rovnoběžné, první kopíruje páteř a druhá postavení bérce. Je-li tomu tak, jedná se o postavení s největším možným energetickým potenciálem pro kvalitní silný odraz. Doplnit tyto rovnoběžky může ještě postavení holí, které by bylo v ideálním případě při zápichu před špičkou bot a zároveň rovnoběžné s oběma rovnoběžkami.

Základní postavení
Obr. 2-1 Základní postavení
Základní postavení

Základní postavení

Způsoby bruslení

Jednostranné bruslení (zobrazit text)

Popis fází provedení

Použití

Slouží především jako prvek v nácviku lyžařské techniky, je skvělou průpravou pro zdokonalování správného bočního odrazu pravé / levé nohy a práce rukou a trupu (viz Obr. 2-2) [7]KORVAS, P. (2010) Volný způsob běhu na lyžích – technika, metodika [online]. [Brno, Česká republika]: Elportál Masarykovy univerzity..

Poloha při střelbě vleže
Obr. 2-2 Schéma jednostranného bruslení

Oboustranné bruslení jednodobé (tzv. 1:1) (zobrazit text)

Popis fází provedení

  • Přípravná fáze (skluzová lyže – levá)

    „Běžec se pohybuje ve skluzu v mírném předklonu trupu. Lehce pokrčené paže jsou s holemi vyneseny do předpažení a připraveny zahájit odpich jejich zapíchnutím do sněhu s hroty holí na úrovni obuvi lyžaře. Švihová lyže dokončuje přesun nad podložkou těsně ke skluzové noze, odkud je dynamicky vysunuta do nového odvratového, skluzového postavení. Hmotnost běžce leží na skluzové noze, jejíž lyže je postavena na plochu skluznice.“ [7]KORVAS, P. (2010) Volný způsob běhu na lyžích – technika, metodika [online]. [Brno, Česká republika]: Elportál Masarykovy univerzity.
  • Odrazová a odpichová fáze

    „Fáze začíná překlopením lyže na hranu. V její první části je zahájen soupažný odpich nasazením holí s lehce pokrčenými pažemi, horní část trupu se mírně předklání. Práce paží dosahuje silového maxima v první části odpichu a s možnou tvorbou vyrovnání v dalším průběhu odpichu. Oboustranné nasazení holí probíhá paralelně ke skluzové lyži. Práce paží je ukončena před dokončením odrazu. Se zahájením odpichu se současně pokrčí skluzová dolní končetina, lyže je postupně přehraňována na vnitřní hranu, která se stává odrazovou a začíná provádět odraz z hrany jedoucí lyže napínáním kloubů kolene, hlezna a kyčle. Odraz dolní končetinou je největší v průběhu jeho druhé poloviny, osa ramenou je v kolmém postavení ke skluzové lyži.“ [7]KORVAS, P. (2010) Volný způsob běhu na lyžích – technika, metodika [online]. [Brno, Česká republika]: Elportál Masarykovy univerzity.
  • Skluzová fáze

    „Po dokončení odrazu a zahájení přenášení lyže nad sněhem (podložkou, podkladem) se běžec pohybuje v jednooporovém skluzu na ploše druhé lyže, což je dynamicky vyjádřeno poklesem tlaku na lyži, podložku (fáze prostého skluzu). V této fázi se skluzová dolní končetina napřimuje v koleni i kyčli. Tím dojde k odlehčení lyže na krátký časový úsek před dalším odrazem a paže jsou přenášeny vpřed do výchozího postavení pro zahájení odpichu. Na konci odpichu a potom i odrazu se odrazová noha a odpichová paže vykývne dozadu, vzhůru. Téměř současně se napřimuje horní část těla a napínání se skluzová noha. Hmotnost a těžiště těla se přesouvá z odrazové na skluzovou lyži.“ [7]KORVAS, P. (2010) Volný způsob běhu na lyžích – technika, metodika [online]. [Brno, Česká republika]: Elportál Masarykovy univerzity.

Použití

1:1 je základem pro ostatní způsoby a je nejúčinnějším způsobem volného běhu (viz Obr. 2-3). Vyžaduje vysokou úroveň fyzické a funkční připravenosti. Používá se na rovinách, ve stoupání, při přechodech z roviny do sjezdu apod. [7]KORVAS, P. (2010) Volný způsob běhu na lyžích – technika, metodika [online]. [Brno, Česká republika]: Elportál Masarykovy univerzity.

Oboustranné bruslení dvoudobé (tzv. symetrické 2:1) (zobrazit text)

Popis fází provedení

Použití

2:1, kdy na jeden soupažný odpich připadají dva odrazy a skluzy nohou (viz Obr. 2-4). Používá se především na rovinách, v mírných sjezdech a mírných stoupáních (u zdatných lyžařů) [7]KORVAS, P. (2010) Volný způsob běhu na lyžích – technika, metodika [online]. [Brno, Česká republika]: Elportál Masarykovy univerzity..

Oboustranné bruslení dvoudobé (tzv. asymetrické 2:1) (zobrazit text)

Popis fází provedení

  • Přípravná fáze

    „Fáze začíná přitažením bývalé odrazové nohy ke skluzové. Z důvodu většího odvratu i sklonu trati jsou paty při položení lyže na sníh v širším postavení, více vzdáleny od sebe. Po položení na sníh je dolní končetina dynamicky vytrčena více vpřed do směru jejího skluzu před úroveň druhé nohy. Vedoucí paže se zvedá přibližně na úroveň hlavy, druhá paže je o něco níže, maximálně do výše ramene.“ [7]KORVAS, P. (2010) Volný způsob běhu na lyžích – technika, metodika [online]. [Brno, Česká republika]: Elportál Masarykovy univerzity.
  • Fáze odrazu vedoucí dolní končetiny a odpichu

    „Odrazová noha se nachází za skluzovou a je ve větším odvratu ke směru pohybu. Tělo zaujímá pohybově aktivní, vyšší postavení trupu. Zahranění a odraz se začíná realizovat velmi brzy po položení lyže na sníh. Trup se mírně uklání na stranu vedoucí paže a skluzové nohy. Hole jsou nasazovány pro odpich těsně po zahájení odrazu. Zpožděné nasazení vede k vyšší rotaci těla. Odraz druhou slabší nohou proběhne bez soupažného odpichu pažemi. Soupažný odpich probíhá v lehčím terénu vyšší rychlostí ve velkém rozsahu pohybu a velkou silou, ruce při zakončení odrazu končí za kyčlemi. V prudkých stoupáních, kde lyžař běží nízkou dopřednou rychlostí, je rozsah práce paží menší, odpich končí na úrovni kyčlí.“ [7]KORVAS, P. (2010) Volný způsob běhu na lyžích – technika, metodika [online]. [Brno, Česká republika]: Elportál Masarykovy univerzity.
  • Skluz, švihová fáze paží a odraz slabší dolní končetinou

    „Po dokončení odrazu z hlavní odrazové lyže začíná přenos hmotnosti nad skluzovou lyži a nastává krátká skluzová fáze a odraz z druhé lyže (slabší lyže). Tato druhá skluzová fáze je kratší, protože není podporována soupažným odpichem, jen odrazem druhé nohy. V průběhu druhé odrazové fáze se paže pohybuje vpřed švihem se současným napřímením trupu a přenesením těžiště na hlavní odrazovou nohu. V úvodu skluzové fáze se těžiště přesunuje směrem z odrazové nad skluzovou lyži. Vzniká mírně excentrická svalová práce přecházející v krátké statické zatížení především svalů přední strany stehna (čtyřhlavý sval stehenní, hamstringy). Poté začíná aktivní práce svalů, ty pracují koncentricky, až do zakončení odrazu se napínají dolní končetiny ve všech jejich kloubech.“ [7]KORVAS, P. (2010) Volný způsob běhu na lyžích – technika, metodika [online]. [Brno, Česká republika]: Elportál Masarykovy univerzity.

Použití

Tzv. kopcové 2:1, které se vyznačuje vyšší frekvenci pohybu, kratším skluzem, nohy v základním postavení jsou více od sebe (viz Obr. 2-5). Uplatňuje se ve středně těžkých a strmých stoupáních [7]KORVAS, P. (2010) Volný způsob běhu na lyžích – technika, metodika [online]. [Brno, Česká republika]: Elportál Masarykovy univerzity..

Oboustranné bruslení střídavé (zobrazit text)

Popis fází provedení:

Použití

Používá se při malé rychlosti nebo únavě především v kopcích, a to v tréninku (viz Obr. 2-6). Jedná se o méně efektivní způsob pohybu [7]KORVAS, P. (2010) Volný způsob běhu na lyžích – technika, metodika [online]. [Brno, Česká republika]: Elportál Masarykovy univerzity..

Oboustranné bruslení prosté (zobrazit text)

Popis fází provedení

Použití

Provádí se ve sníženém postoji na rychlém sněhu na rovině nebo z mírného klesání (viz Obr. 2-7). Vyžaduje dobrou rovnováhu ve skluzu [7]KORVAS, P. (2010) Volný způsob běhu na lyžích – technika, metodika [online]. [Brno, Česká republika]: Elportál Masarykovy univerzity..

Bc. Michal Žák (autentizováno), Mgr. Sylva Hřebíčková, Ph.D. |
doc. PaedDr. Jan Ondráček, Ph.D. |
OSPrir KAPSP, Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity |
Návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |
Stránky Fakulty sportovních studií MU
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2015

Centrum interaktivních a multimediálních studijních opor pro inovaci výuky a efektivní učení | CZ.1.07/2.2.00/28.0041