Úvodní část střeleckého tréninku by měla obsahovat suchou střelbu, nástřel zbraně na papírové terče a metodické průpravné prvky (např. střelba po jedné ráně, manipulace se zbraní, zaujímání polohy apod.). V případě KXT spadá do úvodní části také zahřátí, rozcvičení a další činnosti. Před závodem se provádí pouze nástřel zbraně, k ničemu jinému není prostor.
Před nástřelem je nutné vložit náboje do zásobníku. V biatlonové terminologii označujeme tento proces pojmem “páskování“ (viz video “Páskování“ nábojů). Dále je třeba umístit a přiměřeně utáhnout střelecký upínací řemen na paži.
Nastřelení zbraně je důležité k ověření funkce zbraně, nastavení mířidel na místní podmínky střelnice (osvětlení, vítr apod.), dále nástřel slouží ke “střeleckému zapracování“ biatlonisty (rozstřílení se) před hlavní částí tréninku. Nástřel provádíme na papírové terče, které se nachází buď na místě sklápěcích kovových terčů, nebo jsou umístěny vedle nich (viz Obr. 58). Nástřel vykonáváme většinou vystřelením všech pěti ran do jednoho terče. Lze však provést nástřel po jedné ráně s opakovaným zaujímáním polohy, další možností je nástřel tzv. do pětice, kdy se střílí každá rána do jiného terče.
Nástřel zbraně probíhá v poloze vleže i vstoje. Neshledáme-li po první položce vleže zásadní problém s nastavením mířidel, nastřelíme vstoje, případně přestřelíme po zátěži vleže i vstoje. Přestřelení přichází na řadu většinou po zahřátí, opakovaně jím ověřujeme správnost nastavení mířidel. K nástřelu zbraně teoreticky stačí 5–10 nábojů. V rámci rozstřílení se je dobré vystřelit 15–20 nábojů.
Pokud se nachází vystřelené rány při položce vleže v “soustřelu“ (všech 5 ran pohromadě s minimálním rozptylem) mimo střed terče, musí dojít ke korekci mířidel.
Korekce mířidel se provádí na dioptru zbraně. Mířidla je možné nastavit ve dvou osách – výškově a stranově. Primárně vycházíme z umístění ran v terči po nastřelení zbraně v poloze vleže, důležitou roli také sehrává osvětlení terčů a především směr a síla větru na střelnici.
Biatlonista se při větru na střelnici orientuje pomocí praporků. Na základě svých zkušeností, případně rad trenéra, vyhodnocuje situaci a je-li nutno, tak tzv. cvaká. Druhou možností je tzv. přenesení ran, které však doporučujeme využívat až u zkušených sportovců, začátečníci a mírně pokročilí by měli pouze cvakat. Jedno cvaknutí na dioptru posune cílový zásah přibližně o 0,5 cm. Abychom dostali zásahy z okraje terče pro střelbu vleže do jeho středu, musíme zkorigovat mířidla o 4–5 cvaknutí. Rozdíl mezi malým kroužkem na papírovém terči a jeho středem odpovídá 2 cvaknutím (viz video Dioptr – korekce mířidel v závislosti na větru).
Fouká-li vítr zprava doleva, přenáší rány k deseti hodinám (orientace na terči pomocí ciferníku). Při větru zleva doprava jsou výstřely přenášeny ke čtyřem hodinám. Z toho důvodu korigujeme mířidla nejen stranově, ale i výškově. Na 2–3 stranová cvaknutí přidáváme jedno výškové (viz video Dioptr – korekce mířidel v závislosti na větru).
Vítr rozlišujeme dle intenzity a směru (viz video Dioptr – korekce mířidel v závislosti na větru). Z hlediska intenzity hovoříme o bezvětří (0–1 m/s), slabém větru (2–3 m/s), mírném (4–7 m/s) a silném (8–12 m/s). Směry větru jsou tři: podélný (v rovině výstřelu), boční (kolmý na rovinu výstřelu) a šikmý (pod úhlem 30–60°). Největší vliv na dráhu střely má vítr boční.
Dioptry používané v biatlonu jsou většinou 10cvakové, což znamená, že při otočení korekčním kolečkem o 360° dioptr 10x cvakne. Na trhu jsou také dioptry 20cvakové, u nichž jedno cvaknutí posune cílový zásah o 0,25 cm a méně (dle výrobce). Takové dioptry jsou určeny speciálně pro sportovní střelbu, kde je důležitá maximální přesnost nastavení mířidel.
Na dioptru výrobce Anschütz se nachází dvě kolečka. Na horní straně je kolečko sloužící k výškové korekci (nachází se zde zkratky T a H), na straně je kolečko ke korekci stranové (zkratky R a L).
Cvakáme následovně (viz video Dioptr – korekce mířidel při větru):
U ruských zbraní (např. značky IZHMASH) je cvakání oproti dioptru Anschütz kvůli opačně rotovanému závitu naopak, a to v případě jak stranové korekce, tak výškové.