V běžném životě slouží kompenzační cvičení ke změně převážně statické pracovní polohy. Ve sportu slouží ke změně svalových funkcí a nahromadění svalového napětí na jednom místě. V dnešní době se objevuje stále větší množství pomůcek a konceptů ve fitness. Zdravé a pro tělo prospěšné budou vždy, pokud bude umět trenér vnímat individualitu sportovce, pohotově upraví variantu cviku, který je těžký či nevhodný a vytvoří příjemnou atmosféru, která vede k adekvátní motivaci svěřenců. Pokud navíc trenér pracuje se stejnou skupinou po delší časový úsek, měl by umět diagnostikovat jednotlivce, který by potřeboval odbornější přístup fyzioterapeuta či lékaře.
Ke kompenzaci poruch pohybového aparátu využívá fyzioterapeut mnohých pomůcek, technik a cvičení s nejrůznějšími principy působení. V posledních letech se stále větší pozornost přikládá rovnovážné aktivaci svalů v konkrétním sportovním odvětví. Důraz patří i často opomíjenému protahování a strečinku. Velkou popularitu získávají aktivity pracující s váhou vlastního těla sportovce. Za zmínku stojí TRX, bosu, thera band, flowin, pilates či různé formy jógy, kde sportovec může lépe pracovat s vnímáním vlastního těla, využívá různých směrů tahu svalů, což podporuje stabilizaci kloubů.
Nutné je u každého cvičení (u kompenzačních cvičení obzvlášť) správné provedení. Proto by měl tato cvičení alespoň zpočátku biatlonista provádět za dohledu fyzioterapeuta. Ten sleduje optimální provedení, úměrnou intenzitu zátěže a je zodpovědný za vhodný výběr cviků s ohledem na konkrétního sportovce. Jako ideální se jeví individuální cvičení, kdy se fyzioterapeut věnuje pouze jednomu sportovci. Je zde šance odhalit a následně odstraňovat více problémů. Výhodou skupinového cvičení je ale možná interakce a týmová spolupráce. Nevýhodou je, jak už bylo mnohokrát zmíněno, nedostatečný dohled na kvalitu provedení pohybu.
Důležitá je při cvičení kvalita, nikoli kvantita. Také postup od méně náročné polohy k poloze náročnější. Ve snadné pozici se sportovec naučí se segmentem kvalitněji pracovat a propojovat ho následně do složitějších celků. Je třeba, aby sportovec svému tělu a prováděnému cvičení rozuměl. Měl by mít pojem o tom, jak tělo pracuje a jak cvičení na tělo působí. Jedině tak pochopí jeho význam pro sportovní výkon.
Základním předpokladem efektivního učení se novým věcem je motivace. Jejím protikladem je demotivace, kdy dochází ke ztrátě vztahu a zájmu nejen ke sportovní činnosti. Projevuje se fyzickou i psychickou únavou. Fyzická únava je charakteristická hromaděním škodlivých látek a bolestí ve tkáních. Naproti tomu únava psychická se projevuje averzí k činnosti. Často je způsobena monotónností tréninku či jeho přílišnou náročností. Hranice mezi motivací a demotivací je velmi tenká. Při práci s lidmi jsou pro hladinu motivace stěžejní dvě věci: míra nejistoty a průvodní pocity. (Čáp, 1980)Čáp, J. (1980). Psychologie pro učitele. Státní pedagogické nakladatelství. SPN.
Motivaci nejlépe podpoříme velmi jemnou mírou nejistoty. Když ovšem nejistota chybí úplně nebo je přehnaně vysoká, není pro motivaci dostatek energie či zájmu. Průvodní pocity mohou být příjemné, nepříjemné a neutrální. Motivaci podporují první dva zmíněné. U nepříjemných pocitů musíme počítat s možnými negativními následky. (Schmidt & Lee, 2011)Schmidt, R., & Lee, T. (2011). Motor control and learning: a behavioral emphasis. Champaign: Human Kinetics.