Biatlon z pohledu fyzioterapie je velmi specifický sport. Již samotné spojení dvou nesourodých sportů dohromady vytváří množství stimulů působících na organismus sportovce během výkonu. Těm by měl fyzioterapeut spolu se sportovcem věnovat značnou pozornost. V následujícím textu bude nastíněna problematika biatlonu a jeho vlivu na pohybový aparát.
Nejprve se zmíníme o správné technice střelby. Dále nastíníme nejčastější problémy pohybového aparátu, význam fyzioterapeuta v biatlonovém týmu a harmonogram biatlonové sezony. Nakonec kapitolu doplníme o vhodné kompenzační pomůcky, zásady cvičení a zásobník cviků. Důležitou část textu tvoří podkapitola zaměřená na potřebné fyzické parametry začínajícího sportovce.
Práce fyzioterapeuta v biatlonu je velmi složitá a komplexní. Jeho správná intervence však výrazně přispívá ke kýženým výsledkům a minimalizaci problémům s pohybovým aparátem biatlonistů. Fyzioterapeut by měl být platným členem celého realizačního týmu. Při enormním zatížení sportovce a požadavcích na co nejlepší výkony často dochází k množství problémů a potíží. Tyto problémy nedokáže biatlonista, především mladý závodník, sám cíleně odstraňovat a předcházet jejich vzniku. Proto je cílem práce fyzioterapeutů mu v tomto snažení co nejefektivněji pomoci.
Velmi důležité je závodníka naučit správné držení těla i pohybové stereotypy využívané v biatlonu. K tomu je nezbytné kompenzovat jednostranné zatížení celého těla. Zejména v běžecké části musí být závodníci maximálně fyzicky připraveni. Pokud má v této složce závodu či tréninku biatlonista nedostatky, projeví se to na souhře celého těla. Je pak okem patrné, který segment využívá nadbytečně a naopak. To se podepisuje nejen na výsledcích, ale především na jeho zdraví. Z nedostatků plyne velké množství zranění, problémů i snížená výkonnost.
Ve střelecké části je to obdobné. Od jednostranného držení zbraně dochází k přetěžování obou horních končetin, což vede k nedokonalému držení těla vstoje i vleže. Střelecká poloha není zpočátku stálá a s postupem trénovanosti a výkonnosti střelce se vyvíjí. Zdokonaluje a vytváří se její automatické zaujetí. Styl střelby a fyzické vyčerpání z běžeckého lyžování mají v dlouhodobém horizontu bez kompenzačních prostředků na organismus závodníka negativní vliv a jejich dopad může znamenat až ukončení kariéry. Je nutné mít toto varování na paměti obzvlášť u začínajících biatlonistů a sportovců všeobecně a cíleně jejich vznikům předcházet. (Kouřil, 2007)Kouřil, L. (2007). Střelecká příprava mládeže v biatlonu – Diplomová práce. Brno: MU.
Spoluautorem této kapitoly je fyzioterapeut české biatlonové reprezentace Roman Karpíšek.