Jícen a kardie

Jícen je svalnatý orgán, spojující farynx se žaludkem. Začíná přibližně na úrovni šestého krčního obratle a u dospělých dosahuje délky cca 24 cm. V jeho průběhu pozorujeme 3 až 4 fyziologická zůžení. První se nachází na úrovni cartilago cricoidea, druhé nekonstantní zůžení v místě, kde se zleva přikládá arcus aortae, třetí zůžení v místě křížení s levostranným bronchem a čtvrté zůžení v hiatus oesaphageus. V průběhu jícnu se tedy mohou také manifestovat abnormality vznikající v oblasti mediastina. Gastroesofageální junkce je lokalizována 38–40cm od řezáků a je lehce rozpoznatelná. Jedna z nejčastějších abnormalit, jež lze pomocí endoskopického vyšetření v jícnu zjistit je refluxní nemoc a její komplikace.

Mikroskopická anatomie

Podobně jako v dalších úsecích zažívacího traktu je stěna jícnu tvořena sliznicí, submukózou, svalovou vrstvou a adnenticií event. serózou. Endoskopicky je sliznice (tunica mucosa) charakterizována bělavou barvou a je kryta nerohovějícím vrstevnatým dlaždicovým epitelem (lamina epitelialis), v jehož basální části se nacházejí nehojně melanocyty a neuroendokrinní buňky. Pod epitelem je řídké slizniční stroma – lamina propria mucosae. Úzkými výbězky proniká do dlaždicového epitelu a vytváří tzv. papily. Na začátku a na konci jícnu jsou ve slizničním stromatu drobné tubulární mucinózní žlázky, oddělující sliznici od submukózy.

Submukóza je širší vazivová vrstva s bohatou sítí lymfatických cév a nervovou pletení – plexus submucosus Meissneri. Svalová vrstva (tunica muscularis propria) má vnitřní cirkulární a zevní podélnou vrstvu. Ve své horní třetině je tvořena příčně pruhovanou svalovinou, ve střední etáži se jedná o kombinaci svaloviny příč.pruhované s hladkou a dolní část tvoří svalovina hladká. Mezi svalovými vrstvami se nachází další nervová pleteň – plexus myentericus Auerbachi. Adventicie (tunica adnentitia) obklopuje jícen na zevním povrchu v jeho cervikální a thorakální oblasti a spojuje jej s okolím. V bříšním úseku je jícen kryt serózou (t.seroza).