Obsah kapitoly

---

Metody kvalitativního výzkumu

Kvalitativní výzkum byl původně vyvinut v sociálních vědách, a protože zdravotnictví je tzv. hraniční vědní obor zahrnující více disciplín (včetně té sociální), využívá rovněž kvalitativní výzkum k širšímu pochopení klíčových jevů.¹ Data kvalitativního výzkumu jsou zdrojem validních (platných), obsáhlých a situaci objasňujících dat (popisů), což je i důvodem pro častější využívání kvalitativních metod ve vzdělávání zdravotnických profesí.²³ Popisy vycházející z kvalitativních dat poskytují pohled, který přesahuje pouhá číselná vyjádření.⁴

Cílem kvalitativního výzkumu je zkoumat znaky, chování, pocity, emoce, postoje a metafory zkoumaného souboru. Častěji je kvalitativní výzkum spojován se studiem lidského chování, čehož dosahuje prostřednictvím pozorování a shromažďování „nečíselných/nenumerických“ údajů.⁵

Kvalitativní výzkum nabízí široký a přesvědčivý vhled do skutečného světa, zkušeností, perspektiv, hodnot a priorit pacientů i zdravotnických pracovníků.⁶⁷ Zkoumá složité jevy,
s nimiž se lékaři, další zdravotničtí pracovníci a poskytovatelé zdravotní péče, tvůrci politik a spotřebitelé ve své praxi setkávají.⁸⁹ Je vhodný pro zkoumání komplexních otázek jako je například týmová péče (team-based care).¹ Prostřednictvím kvalitativního výzkumu mohou pozorovatelé pochopit přesvědčení, perspektivy, hodnoty, priority a cíle pacientů/účastníků výzkumu (probandů) a též způsob, jakým jsou tato přesvědčení a hodnoty utvářeny v daném kontextu, na základě čeho je pak možné společné rozhodování o péči.¹⁶

Kvalitativní výzkumné metody navíc mohou přidat kontext a dynamiku zkoumanému jevu a odhalit tak údaje, které by nebylo možné získat pomocí kvantitativního výzkumu.⁹ Zjednodušeně řečeno, kvalitativní výzkum může být doplňující metodou výzkumu založeného na kvantitativní shromažďování dat, doplňovat jej, ale může být rovněž realizován zcela samostatně. Výzkumník by měl brát ohled i na reflexivitu kvalitativního výzkumu.

• Reflexivita v kvalitativním výzkumu

  Kvalitativní výzkum v celém jeho rozsahu je kontextuální; probíhá v určitém čase a na určitém místě mezi dvěma nebo více lidmi (v daném kontextu). Pokud výzkumník jasně popíše prolínající se kontextuální vztahy mezi účastníky a sebou samým (reflexivita), zvyšuje to nejen věrohodnost zjištění, ale také prohlubuje naše porozumění práci.¹⁰ Reflexivita znamená „otočení objektivu výzkumníka“ zpět na sebe sama, aby si uvědomil a převzal odpovědnost za to, co se stalo, vlastní postavení v rámci výzkumu a vliv, který na něj má. Může to být zkoumané prostředí, respondenti (probandi), kladené otázky, shromažďovaná data a jejich interpretace.⁽¹¹⁾

Kvalitativní longitudinální výzkum (Longitudinal Qualitative research – LQR)

Kvalitativní longitudinální výzkum (KLV=LQR) je typický dlouhodobým zaměřením na cílovou populaci. V kontextu zdravotního chování a ošetřovatelství se zaměřuje na získávání důkazů k podpoře ošetřovatelských postupů, programů a politik podporujících zdravé chování.¹²¹³ Mezi další obory, které uplatňují kvalitativní longitudinální metodologii, patří také sociologie, psychologie (studium vývoje, rodiny, dětství, mládeže a stárnutí) vzdělávání, zdravotnictví (v obecné rovině) a kriminologie.¹⁴¹⁵

Pro zájemce o provádění longitudinálního kvalitativního výzkumu doporučujeme, aby využili rozšiřující text pod odkazem a prostudovali také citovanou literaturu.

• KLV (LQR) – rozšiřující text

  KLV (LQR) nabízí možnost zachycení přirozeného vývoje, protože lidské zkušenosti se vyvíjejí a mění v čase a zřídkakdy se skládají z konkrétních, časově omezených událostí. Uplatňuje se při řešení otázek týkajících se životních trajektorií (zejména zdraví, sociální a profesní kariéry a rodinných záležitostí). Jeho výhodou je, že poskytuje jedinečné porozumění jednotlivých jevů, dějů, reakcí, zaměření na procesy změny, stability a kontinuity v čase.^516171819 Právě časový rozměr odlišuje KLV (LQR) metodologii od ostatních výzkumných paradigmat a stává se klíčovým bodem analýzy.²⁰²¹

  KLV/LQR se zaměřuje na to, proč a jak se dané zkušenosti v průběhu času mění. Na rozdíl od kvantitativních metodologií je zaměřen na individuální vyprávění a trajektorie a může zachytit kritické momenty a procesy spojené s prožívanou změnou.²¹ Saldana (2003) identifikuje principy KLV/LQR, jako trvání, čas a změna, přičemž zdůrazňuje, že čas a změna jsou kontextuální a mohou se v průběhu studie proměňovat.²²

  Metodické modely KLV/LQR dle Hollanda²³²⁴

  • Smíšené metody – KLV/LQR může být součástí případových studií, etnografií a přispívá do kvantitativních longitudinálních studií, jako jsou kohortové studie a randomizované kontrolované studie. Studie se smíšenými výzkumnými metodami (mixed methods design research) tvoří kontext většiny studií KLV/LQR ve zdravotnictví.
  • Plánované prospektivní longitudinální studie – předmětem analýzy může být jednotlivec nebo rodina či organizace.
  • Následné studie – původní studie účastníků je sledována po určité době, s časovým odstupem.
  • Evaluační/sledovací studie – studie pro hodnocení platných politik (nařízení, pravidel, směrnic).

  Podrobné a souhrnné informace o longitudinálním kvalitativním výzkumu lze nalézt v publikaci Tuthill et al (2020)¹⁷ a Holland, Thomson and Henderson (2006)²⁴.

Nejčastější metody používané v kvalitativních studiích jsou zobrazeny souhrnně v obrázku 1 a blíže popsány v následujícím textu.

Diskurzivní analýza/analýza diskurzu (Discourse analysis, DA)

Analýza diskurzu/diskurzivní analýza je u mnoha výzkumníků různých oborů značně populární interdisciplinární strategií výzkumu. V oblasti zdravotnictví je ale prozatím využívaná zřídka.²⁵ K výkladu, či definici analýzy diskurzu existuje několik přístupů:

1. Diskurz může být definován jako skupina myšlenek nebo vzorový způsob myšlení, který lze identifikovat v textové a verbální komunikaci, obvykle lokalizované v širších sociálních strukturách.²⁶
2. Diskurz lze chápat jako praxi, přesvědčení nebo znalosti, které konstruují realitu a poskytují sdílený způsob chápání světa. V širším slova smyslu jsou diskurzy definovány jako systémy významů, které se vztahují k interakčnímu a širšímu sociokulturnímu kontextu a fungují bez ohledu na záměry zúčastněných stran.

DA je široký a rozmanitý obor zahrnující různé přístupy ke studiu jazyka, které vycházejí z různých vědních disciplín a využívají různé analytické přístupy zkoumající:

• řeč/jazyk při jeho užívání;
• užívání jazyka jako formu sociální praxe;
• fungování textů v rámci sociokulturní praxe;
• jak jazyk a symboly utvářejí interpretace identit, instrumentální činnosti a vztahy jednajících.²⁷²⁸²⁹

Pro lepší pochopení metodických přístupů a možností využití diskurzivní analýzy v oblasti zdravotnictví doporučujeme prostudovat publikaci Yazdanik et al, 2017.²⁵ Příklad použití DA v praxi je možné nalézt v publikacích Lakeman a Hurley, 2021³⁰, Boulton et al., 2021³¹, Burau et al., 2020.³²

Etnografický výzkum (Ethnography)

Etnografie má svůj původ v sociální a kulturní antropologii a zahrnuje přímý pobyt výzkumníka v prostředí účastníka ³³, využívá se k zodpovězení otázek o kultuře pomocí "procesu poznávání lidí a prostřednictvím učení se od nich". ³⁴³⁵ Etnografie přináší popis a interpretaci kulturního jednání, přičemž etnografové se prací v terénu snaží o ponoření do určité kultury ve snaze o hluboké porozumění sociokulturním vzorcům a způsobu každodenního života (víra, rituály, vzorce, kultura sociálních médií).³⁶ Komunikace ve zkoumané kultuře je zobrazována pomocí etnografických záznamů, a protože kultura sama o sobě není viditelná ani hmatatelná, musí být vizualizovaná skrze etnografické psaní.³⁷ Výzkumníci zabývající se hodnocením dopadů jednotlivých jevů na zdraví využívají při svých šetřeních pravidelně podněty od komunity, které jim pomáhají lépe porozumět místním zdravotním problémům. Údaje o komunitě jsou běžně spojovány s životními zkušenostmi místních obyvatel, na které mají dopad, a jsou známy jako „emické“ údaje (lokální jazyk /nářečí, slang, žargon/, koncept nebo prostředek vyjadřování používaný členy zkoumané skupiny, které popisuji jejich zkušenosti; pohled zevnitř). Stále běžnější praxí se stává, že výzkumní pracovníci mají během fáze šetření přístup k externím odborníkům a zúčastněným stranám tzv. „etic“ datům (interpretace zkoumané zkušenosti jedincem zvenčí).³⁸³⁹

Etnografové obvykle využívají tři druhy informací:

• kulturní chování (co členové kultury dělají);
• kulturní artefakty (co lidé mají a používají);
• kulturní řeč (co lidé říkají).

Etnograf může využívat různé techniky sběru dat (např. pozorování, rozhovor, zkoumání materiálů, textů artefaktů) s cílem být schopen vytvořit komplexní popis sociálních jevů, které se vyskytly během výzkumného období.³³⁴⁰ Etnografické metodologie představují výzvu pro začínajícího výzkumníka, který se může cítit dezorientovaný, pokud nemá jasně popsaný soubor kroků popisujících sběr a analýzu dat.⁴¹ Problematické pak může být, že výsledný výzkum může postrádat potřebnou důslednost, což následně oslabuje dopad etnografického výzkumu v oblastech zdravotní péče.⁴² Velká část práce při etnografii spočívá v pozorování, přemýšlení a psaní. Etnografie je navíc design, který je schopen jít za hranice popisu a odhalovat komplexní vztahy, vzorce a teorie. To znamená, že cílem výzkumníka při etnografii je ponořit se do výzkumné populace a vyjít z ní s výpověďmi o činech, chování, událostech atd. očima někoho, kdo je do této populace zapojen. Právě přímé zapojení výzkumníka do cílové populace je jednou z výhod etnografického výzkumu, protože pak může být možné zjistit údaje, které je jinak velmi obtížné získat a zaznamenat, či identifikovat prvky skutečné praxe které mohou být při neobservačním výzkumu přehlédnuty.³³⁴⁰⁴²

V případech, kdy se etnografický výzkum zabývá široce definovanou skupinou, lze hovořit o makroetnografii. Naopak mikroetnografie je zaměřena na velmi úzký profil výzkumu, tedy snahu o získání vyčerpávající informace týkající se malé kulturní jednotky (např. kultury v zařízeních pro bezdomovce), nebo na specifické aktivity uvnitř jednotky (např. komunikace všeobecných sester s pacienty na pohotovosti).

Institucionální etnografie (Institutional ethnography, IE) – není jen etnografie nebo cílená etnografie (focused ethnography)⁴³ prováděná v sociálním prostředí jako je rodina, škola nebo zdravotnictví. Institucionální etnografie se věnuje „podrobnému popisnému výzkumu“ (careful descriptive research), což je postoj, který je pro etnografii charakteristický. IE se od etnografie liší svým cílem, kterým je pochopení (v obecné rovině) vlivu institucionálního uspořádání společnosti vyjádřeného v textových formách (např. vládní politiky, organizační směrnice) na každodenní pracovní zkušenosti lidí⁴⁴⁴⁵

Metaetnografie slouží zejména k vysvětlování (interpretaci) jevů, které již byly dříve zkoumány, což znamená, že je explicitně interpretační. Ke kvalitativní syntéze důkazů využívá induktivní přístup, který jako zdroj dat využívá již existující interpretace autorů v publikovaných primárních studiích.⁴⁶⁴⁷ Induktivní výzkum se tak zaměřuje především  na budování nových teorií prostřednictvím vnoření se do jednotlivých studií, než o agregaci zjištění (to je typické pro přístup deduktivní).⁴⁶⁴⁸ Metaetnografie je zvláště relevantní v případech, kdy je třeba vytvořit nová vysvětlení určitého jevu a určit, jak nebo proč jednotlivé složky intervence fungují,⁴⁷ je také uznávaná jako ideální metoda k pochopení kontextu, v němž se chování (v oblasti péče o zdraví) vyskytuje a k získání nových poznatků o zkušenostech či perspektivách účastníků.⁴⁹⁵⁰

Zakotvená teorie (Grounded theory)

Protože výzkum zakotvené teorie má induktivní charakter, je vhodný pro výzkum v oblasti sociální interakce nebo zkušenosti. Zakotvená teorie může být chápána jako „vytváření teoretického modelu na základě zkušeností s pozorováním studované populace a vypracováním srovnávací analýzy její řeči a chování“. V samé podstatě je cílem zakotvené teorie objasnění toho, jak a proč k nějaké události dochází nebo jak a proč se lidé chovají určitým způsobem.³³

Zakotvená teorie je výzkumná metoda zabývající se vytvářením teorie, zakotvené v datech systematicky shromažďovaných a analyzovaných.⁵¹⁵²⁵³ Používá se k odhalování sociálních procesů, jako jsou sociální vztahy a chování skupin.⁵⁴ Vlastnosti zakotvené teorie jsou schématicky přehledně uvedeny v obrázku 2.

Postup zakotvené teorie je dle Close⁵⁷ poměrně jasný a jednoduchý. Na začátku je třeba promyslet a stanovit obecnou otázku, například: „Jaký je proces třídění zraněných/pacientů v urgentní péči?“ nebo „Jaké jsou prvky šikany na pracovišti v prostředí urgentního příjmu?“

Po vytyčení problému může výzkumník provést následující kroky:

• Provádět individuální nebo skupinové rozhovory a vytvářet z nich záznamy (přepisy).
• Přečíst si přepisy (několikrát, aby se v textu skutečně zorientoval).
• Určit kategorie, které z údajů vyplývají (např. Existují skutečnosti, na které se všichni různí lidé zaměřují?).
• Zamyslet se nad tím, jak spolu mohou tyto kategorie souviset.
• Využít porozumění těmto vztahům k sestavení teoretického modelu tak, že se model porovná s ostatními údaji.
• Prezentovat výsledky analýzy pomocí citací z přepisů na podporu jednotlivých kategorií a zastřešujících témat.⁵⁸

Další podrobnější informace mohou zájemci o prohloubení vědomostí o zakotvené teorii nalézt v původní práci Naresh R. Pandit (1996)⁵⁹ a Delve, Ho, L., & Limpaecher, A. (2021).⁶⁰

Situační analýza (Situational analysis, SA)

V ošetřovatelském výzkumu není využívána běžně, nicméně při zkoumání komplikovaných, lokálně situovaných dějů v ošetřovatelství je možné její přístup považovat za efektivní.⁶¹ Situační analýzu definuje Clarke, dlouhodobě a systematicky se zabývající rozvojem a studiem situační analýzy jako kvalitativního přístupu, který je možné využít v široké škále typů výzkumů opírajících se o etnografii, rozhovor a historické diskurzivní materiály.^6263646566

Pro použití situační analýzy jako výzkumné metody je nejprve nutné porozumění zakotvené teorii (popsáno výše), jejímž cílem je konstruovat teoretické porozumění jednomu nebo více jevům ve zkoumaném světě.⁶⁷ Důležitý a rozhodující je pro zmíněný proces souběžný sběr a analýza dat, což výzkumníkovi umožňuje zaměřit se na nejdůležitější a ústřední aspekty jevu. Pokud je výzkumník schopen rozpoznat vzorce a vztahy, může díky situační analýze následně porozumět zkoumanému jevu uceleně a předvídatelně, což v konečném důsledku umožňuje stanovení intervencí a řešení zjištěného problému nebo situace.⁶¹

V situační analýze je nejčastěji využíváno následujících přístupů mapovacího systému:⁶²

1. situační mapy – rozvrhují lidské, nelidské a diskurzivní prvky jevu a snaží se zkoumat vztahy mezi nimi;
2. mapy sociálních světů – ohraničují prvky jevu a situují je do oblasti, v níž se jev vyskytuje;
3. poziční mapy – rozvrhují zaujaté a nezaujaté pozice kolem okolností jevu a identifikují místa mlčení (silent points).

V rámci situační analýzy lze využít stejné techniky analýzy jako v zakotvené teorii, např. otevřené kódování, selektivní kódování a teoretické kódování. Prostřednictvím analýzy se výzkumník snaží explicitně zmapovat a zahrnout způsoby, typ prostředí, vícenásobné diskurzy, sociální struktury, politiku a kulturu ovlivňující jednání respondenta/tů. Situační analýzu lze považovat za přístup, který může být nápomocný při zjišťování souvislostí mezi jednotlivými kategoriemi.⁶¹⁶²⁶⁸ Srovnání přístupů zakotvené teorie a situační analýzy je uvedeno v tabulce 1.

Tabulka 1 Posun od zakotvené teorie k situační analýze⁶⁶⁶⁹

Posun od zakotvené teorie k situační analýze – hlavní rysy a rozdíly
Zakotvená teorie	Situační analýza
Zkoumání omezeného jevu	Zkoumání komplexní situace
Určování kódů a jejich dimensionality	Hledání elementů a tvorba poznámek
Užší definice kódu	Širší definice elementu
Hledání společných jevů napříč rozhovory	Hledání i zamlčených („helping silences speak“) informací
Snaha o objektivitu (výzkumník je upozaděn)	Důraz na reflexivitu výzkumníka (výzkumník je součástí)
Pozice znalého subjektu	Relace mezi realitou a předmětem výzkumu
Uspořádání do kategorií	Prvotní neuspořádání elementů (možnost odhalovat vztahy napříč celou situací)
-	Zapojení analýzy diskurzů (zaměření na moc), nehmotných objektů (např. technologie, architektura třídy nebo role materiální kultury) a jejich vztahů v situaci
-	Různé perspektivy a odlišné zdroje dat (rozhovory, pozorování, analýza legislativních rámců, vizuální materiál apod.)
Indukce	Abdukce (odvození)

Fenomenologie (fenomenologické zkoumání, Phenomenology)

Fenomenologie je jako metoda kvalitativního výzkumu často využívána k pochopení lidských jevů v ošetřovatelství i v porodní asistenci.⁷⁰⁷¹⁷² Fenomenologii lze také definovat jako metodu zabývající se studiem fenoménů jako celku nebo jejich částí.³³Studium fenoménů, tedy konkrétních jevů, obsahuje různé pojmy vykládané různými způsoby. Jedním z hlavních témat fenomenologických metod je rozdílnost mezi deskriptivní (popisnou) a interpretativní (vysvětlující) fenomenologií.⁷²

Protože existuje několik fenomenologických přístupů, výzkumník si při používání fenomenologie musí být vědom důležitosti porozumění použitého přístupu (interpretační nebo deskriptivní), aby mohl činit důležitá metodologická rozhodnutí.⁷⁰⁷²⁷³

Ve fenomenologickém výzkumu je kladen velký důraz na prožívané zkušenosti, protože fenomenologie zkoumá, jak člověk určité jevy prožívá a jak se prožité odráží v jeho zkušenostech, či interpretaci.⁷⁰⁷²

I když na první pohled by se mohlo zdát, že zakotvená teorie a fenomenologie jsou si dost podobné, existují mezi nimi patrné rozdíly. Jeden z hlavních rozdílů spočívá v tom, že fenomenologie zkoumá spíše zkušenosti z pohledu jednotlivce. Jejím cílem je „prožité zkušenosti“ participantů/probandů prozkoumat a zjistit jejich pohled/názor na to, jak a proč se určitým způsobem chovali. Naopak cílem zakotvené teorie je na základě zkoumání různých zdrojů dat vytvořit teorii sociálních jevů, zatímco fenomenologie se zaměřuje na popis a vysvětlení události nebo jevu z pohledu těch, kteří je zažili.³³

Interpretativní fenomenologická analýza (Interpretative phenomenological analysis – IPA) je kvalitativní přístup, kterého cílem je detailní zkoumání osobní životní zkušenosti⁷⁴, vychází z prožité zkušenosti, která je kognitivně zpracována a její význam je vytvářen na základě individuálních i kolektivně vytvářených zkušeností. Podrobněji se čtenáři mohou s metodou IPA seznámit v rozšiřujícím textu:

• IPA – rozšiřující text

  IPA je metoda vhodná pro zkoumání nedostatečně prozkoumaných témat⁷⁵⁷⁶, neboť poskytuje pohled zevnitř na svět, v němž účastníci žijí.⁷⁷ Základem jsou tři teoretická východiska:

  1. Fenomenologie jako filozofický přístup, popisující prožívané zkušenosti v podmínkách/souvislostech vlastních respondentovi/probandovi či jejich skupině, nikoliv předepsaný již existujícími teoretickými koncepty.
  2. Fenomenologie zohledňující fakt, že jde o interpretační snahu, ovlivněnou smysly (vnímáním) konkrétního jedince. Výzkumník se tedy snaží pochopit smysl toho, jak účastník výzkumu vnímá/chápe to, co se mu právě děje.
  3. Fenomenologie, které cílem je podrobný výzkum zkušenosti každého případu zvlášť, než se přistoupí k obecnějším tvrzením.⁷⁸

  Interpretativní fenomenologickou analýzu je vhodné využít zejména ve výzkumech, kdy je třeba porozumět hloubce zkušenosti a jejímu významu pro konkrétního participanta nebo skupiny lidí (například „Jaký význam má pro všeobecné sestry/studenty/pacienty konkrétní zkušenost prožitá v nemocnici? Jak všeobecné sestry/studenti přemýšlí o své kompetentnosti? Co pro ně znamená být kompetentní? Jakým způsobem přisuzují lidé zkušenostem smysl?“).

  Pro hlubší porozumění problematice doporučujeme prostudovat publikace v nichž jsou zdařile popsány konkrétní aplikace interpretativní fenomenologické analýzy, např. Koutná, Kostínková & Čermák, 2013⁷⁹; Smith, Flowers, & Larkin, 2009.⁷⁴

Tematická analýza (Thematic analysis)

Metoda analýzy kvalitativních dat spočívající v prohledávání souboru dat s cílem rozpoznat (identifikovat), analyzovat a uvádět opakující se vzorce. Tematická analýza by měla být pro kvalitativní analýzu považována za základní metodu. Braun (2014) ji považuje za první metodu kvalitativní analýzy dat, kterou by si měli výzkumníci osvojit, protože poskytuje základní (core) dovednosti, které budou užitečné při provádění mnoha dalších forem kvalitativní analýzy.⁸⁰ Jedná se o metodu popisu dat, ale zároveň i o metodu zahrnující interpretaci kódů a konstrukci témat. Principy tematické analýzy jako je kódování dat, hledání a definování témat či poskytování výstupů (zpráv/reportů) jsou použitelné pro několik dalších kvalitativních metod (např. zakotvená teorie, diskurzivní analýza).^8081828384

Podstatou tematické analýzy je tvrzení, že materiál (předmět zájmu/výzkumu) jako celek lze pochopit studiem jeho částí, ale naopak části nemohou být pochopeny jinak než ve vztahu k celku.⁸⁵ Zmíněný proces zahrnuje identifikaci témat, výzkumnou otázku, kontext výzkumu a teoretický rámec. Tento přístup umožňuje jak popsání dat, tak interpretaci jejich významu.⁸⁶

Narativní analýza/výzkum

Narativní analýza⁸⁷ byla vytvořena jako technika obcházející omezení kvantitativního výzkumu ve smyslu vyloučení (eliminace) zkreslených vzorků, chybějících nebo neúplných údajů, nezachycených proměnných nebo ztráty údajů.⁸⁸ Sběr narativních dat je v ošetřovatelském výzkumu důležitým typem kvalitativního sběru dat, protože usnadňuje péči zaměřenou na člověka (tzv. person centered care).⁸⁹ Narativní analýzu je možné definovat jako skupinu příbuzných metod zaměřených na pochopení obsahu, struktury nebo funkci příběhu člověka⁹⁰, který je hlavním předmětem výzkumného zájmu. Vyprávění (např. životního příběhu) je psychosociální aktivita zahrnující vjemy, aktéry, interpretace, kauzální řetězce, smysluplnou posloupnost a významný závěr. Třídí jednotlivé vazby k sobě samému, vztahy s ostatními, vztah k časové linii a k morálce.⁹¹ Všechny zmíněné vazby jsou podstatnou součástí sociální interakce a poskytují náhled na způsoby validace (ověřování) vzájemných vztahů.⁹² Někteří autoři také zdůrazňují vliv kulturních prvků, které přispívají k významu vlastního vyprávění.⁹³⁹⁴ Kulturní prvky reflektuje metoda srovnávací etnografické narativní analýzy (CENAM – Comparative Ethnographic Narrative Analysis Method) jako postup kvalitativní analýzy, který formalizuje a systematizuje způsob, jakým se kultura projevuje ve zkušenostech, ovlivňování mínění respondentů (meaning-making), rozhodnutích a činech vypravěče.⁹⁴

Jednou ze silných stránek kvalitativního výzkumu je vyprávění příběhu z pohledu těch, kteří se ho přímo účastní. Jeho výstupy zahrnují podrobnosti a popisy příslušného prostředí a podrobné citace účastníků, které mohou být „hutné/silné" nebo „bohaté" (‘thick’ or ‘rich’), a jsou silnou stránkou kvalitativního výzkumu. Narativní přístup obvykle splétá dohromady sled událostí od jednoho nebo dvou jedinců, s cílem vytvořit ucelený příběh. Porozumění vyprávění jedné nebo dvou osob o události/jevu může výzkumníkům pomoci získat informace o vlivech, které toto vyprávění pomohly utvářet.³³⁹⁵

Příběh může být prostředkem i cílem výzkumu. To znamená, že narativní perspektiva může být akcentována ve výzkumné metodě (narativní interview) i metodě analýzy dat (narativní analýza).⁹⁶ Narativní přístup může být použit jak v rámci samostatného výzkumného projektu, tak spolu s kvantitativně zaměřeným výzkumem v rámci kombinovaného designu, případně jako pilotní studie.

Vztah mezi kvalitativním a kvantitativním výzkumem

Mixed methods studies (complementing quantitative studies)

V klinické praxi i v rámci vzdělávání zdravotnických profesí se stále častěji prosazují přístupy smíšených metod kombinující kvalitativní a kvantitativní analýzu dat.⁴

Kvalitativní metody se ve výzkumech zaměřených na pacienty stále častěji využívají v samostatných projektech nebo ve studiích se smíšenými metodami (doplňujících kvantitativní studie). Kvalitativní výzkum lze v kontextu klinických studií využít k tvorbě výzkumných hypotéz, ovlivnění návrhu (designu) studie (včetně náboru), získání hloubkových informací o výzkumných otázkách a vysvětlení zjištění a výsledků. Kvalitativní metody lze také využít při vývoji, hodnocení a provádění komplexních intervencí.⁶

Kvantitativní výzkum se v ideálním případě zabývá předem určenými proměnnými.⁹⁷ Proměnné jsou epistemicky fixní (z hlediska poznání jsou trvalé – např. pohlaví), ale mohou se také lišit z hlediska dimenzí, jakými je například četnost (věk jako proměnná může nabývat různých čísel). Ve vztahu ke kvantitativnímu výzkumu kvalitativní výzkum neredukuje svůj materiál na počet a proměnné. Pokud se tak stane, výzkumník se více vzdálí od svých kvalitativních dat, proces zkoumání se zastaví a není možné provádět nová rozlišení vedoucí k lepšímu porozumění zkoumané problematice.⁹⁸ Klíčové rozdíly mezi kvalitativním a kvantitativním výzkumem uvádíme v tabulce 2.

Tabulka 2 Klíčové rozdíly mezi kvalitativním a kvantitativním výzkumem¹⁹⁹

	Kvalitativní výzkum	Kvantitativní výzkum
Epistemiologie	konstruktivizmus (vytváření poznatků, objevování)	objektivizmus (zaměření na objekt, fakta)
Teorie poznání	postmodernismus, interakcionismus, kritická teorie	pozitivismus, postpozitivismus
Cíl	porozumět chování, přesvědčení, motivaci v daném kontextu porozumění jednotlivci a kontextu, induktivní, budování teorie	kvantifikovat údaje a extrapolovat výsledky na širší populaci korelace, příčina a následek, dedukce, testování teorie
Účel/otázky	Pochopit proč, jak, jaký je proces, jaké jsou vlivy nebo souvislosti? Proč? (vysvětlení) Jak? (postup)	Měřit, sčítat/počítat nebo kvantifikovat problém. Odpovědět na otázky: Kolik? Jak často? Jaký podíl? Jaké proměnné spolu korelují? Co? Proč? (příčina) Jak? (mechanismus)
Data	data jsou slova (tzv. textová data)	data jsou čísla (tzv. statistická data)
Studovaná populace	většinou malý počet účastníků; cílený výběr (nepravděpodobnostní výběr/non-probability), označováni jako účastníci nebo dotazovaní/probandi	většinou velký vzorek/soubor reprezentativních případů
Metodologie	zakotvená teorie, etnografie, fenomenologie	experimentální nebo kvazi experimentální
Metody sběru dat	hloubkové rozhovory, pozorování, skupinové diskuse pozorování, rozhovory, ohnisková skupina, vyprávění	průzkumy obyvatelstva, průzkumy veřejného mínění, výstupní rozhovory (exit interviews) randomizované klinické studie (randomized clinical trials, RCT), průzkumy, statistická analýza
Analýza	interpretační charakter	statistický charakter
Výsledky	rozvoj počátečního porozumění, identifikace a vysvětlení chování, přesvědčení nebo jednání	identifikace prevalence, průměrů a vzorců v údajích zobecnění na širší populaci
Výzkumný pracovník	nestranný, nezaujatý, zaslepený (blinded)	situovaný, ovlivňuje analýzu výzkumu, „reflexivity“

Seznam literatury

↑ 1. Sawatsky AP, Ratelle JT, Beckman TJ. Qualitative Research Methods in Medical Education. Anesthesiology. 2019;131(1):14-22. doi: 10.1097/ALN.0000000000002728.

↑ 2. Rosenthal M. Qualitative research methods: why, when, and how to conduct interviews and focus groups in pharmacy research. Curr Pharm Teach Learn. 2016;8(4):509-516

↑ 3. Miles B, Huberman A, Saldana J. Qualitative Data Analysis. 3rd ed., Sage Publications, Thousand Oaks, CA; c2014.

↑ 4. Castleberry A, Nolen A. Thematic analysis of qualitative research data: Is it as easy as it sounds? Curr Pharm Teach Learn. 2018;10(6):807-815. doi: 10.1016/j.cptl.2018.03.019.

↑ 5. Nowell LS, Norris JM, White DE, Moules NJ. Thematic Analysis: Striving to Meet the Trustworthiness Criteria. International Journal of Qualitative Methods. 2017;16(1). doi: 10.1177/1609406917733847

↑ 6. Guha C, Viecelli AK, Wong G, Manera K, Tong A. Qualitative research methods and its application in nephrology. Nephrology (Carlton, Vic). 2021;26(10):755-762. doi:10.1111/nep.13888

↑ 7. Braun V, Clarke V. What can "thematic analysis" offer health and wellbeing researchers? Int J Qual Stud Health Well-being. 2014;16(9):26152. doi:10.3402/qhw.v9.26152.

↑ 8. Tong A, Sainsbury P, Craig J. Consolidated criteria for reporting qualitative research (COREQ): a 32-item checklist for interviews and focus groups. Int J Qual Health Care. 2007;19(6):349-57. doi:10.1093/intqhc/mzm042.

↑ 9. Orel M, Mayerhoffer M. Qualitative Research Methods for the Exploration of Coworking Environments. Qualitative Report. 2021;26(5):1364-1382. doi:10.46743/2160-3715/2021.4673

↑ 10. Dodgson JE. Reflexivity in Qualitative Research. J Hum Lact. 2019;35(2):220-222. doi: 10.1177/0890334419830990.

↑ 11. Berger R. Now I see it, now I don’t: Researcher’s position and reflexivity in qualitative research. Qualitative Research. 2015;15(2) 219–234. doi: 10.1177/1468794112468475

↑ 12. Glanz K, Rimer BK, Viswanath K. Health behavior and health education: Theory, research, and practice. 4th ed. Jossey-Bass; c2008.

↑ 13. Polit D, Beck CT, eds. Nursing research: Generating and assessing evidence for nursing practice. 10th ed. Wolters Kluwer Health; c2017.

↑ 14. Holland J, Thomson R, Henderson S. Qualitative Longitudinal Research: A Discussion Paper. Families & Social Capital ERSC Research Group, London South Bank University; c2006. 

↑ 15. Winiarska A. Qualitative Longitudinal Research: application, potentials and challenges in the context of migration research. CMR Working Papers. No. 103/161, University of Warsaw, Centre of Migration Research (CMR), Warsaw; 2017. Accessed June 5, 2022. http://hdl.handle.net/10419/180968.

↑ 16. Smith Battle L, Lorenz R, Reangsing C, Palmer JL, Pitroff G. A methodological review of qualitative longitudinal research in nursing. Nurs Inq. 2018;25(4):e12248. doi: 10.1111/nin.12248.

↑ 17. Tuthill EL, Maltby AE, DiClemente K, Pellowski JA. Longitudinal Qualitative Methods in Health Behavior and Nursing Research: Assumptions, Design, Analysis and Lessons Learned. Int J Qual Methods. 2020;19:10.1177/1609406920965799. doi:10.1177/1609406920965799.

↑ 18. Gravlee CC, Kennedy DP, Godoy R, Leonard WR. Methods for Collecting Panel Data: What Can Cultural Anthropology Learn from Other Disciplines? Journal of Anthropological Research. 2009;65(3):453-483. doi: 10.3998/jar.0521004.0065.304.

↑ 19. Neale B, Flowerdew J. Time, texture and childhood: The contours of longitudinal qualitative research. International Journal of Social Research Methodology. 2003;6(3):189-199. doi:10.1080/1364557032000091798.

↑ 20. Thomson R, Plumridge L, Holland J. Editorial. Int J Soc Res Methodol. 2003;6(3):185–187. doi: 10.1080/1364557032000091789.

↑ 21. Calman L, Brunton L, Molassiotis A. Developing longitudinal qualitative designs: lessons learned and recommendations for health services research. BMC Med Res Methodol. 2013;13:14. doi:10.1186/1471-2288-13-14.

↑ 22. Saldana J. Longitudinal Qualitative Research: Analyzing Change Through Time. Walnut Creek, CA: AltaMira Press; c2003.

↑ 23. Holland J. Qualitative Longitudinal Research: Exploring ways of researching lives through time. Real Life Methods Node of the ESRC National Centre for Research Methods Workshop held at London South Bank University 2007. Accessed July 21, 2022. http://www.reallifemethods.ac.uk/training/workshops/qual-long/documents/ql-workshop-holland.pdf.

↑ 24. Holland J, Thomson R, Henderson S. Qualitative longitudinal research: A discussion paper, Working Paper. No. 21, Families & Social Capital ESRC Research Group. London South Bank University; 2006. Accessed July 21, 2022. http://www.lsbu.ac.uk/ahs/downloads/families/familieswp21.pdf.

↑ 25. Yazdannik A, Yousefy A, Mohammadi S. Discourse analysis: A useful methodology for health-care system researches. J Educ Health Promot. 2017;6:111. doi: 10.4103/jehp.jehp_124_15.

↑ 26. Lupton D. Discourse analysis: A new methodology for understanding the ideologies of health and illness. Aust J Public Health. 1992;16:145-50. doi: 10.1111/j.1753-6405.1992.tb00043.x.

↑ 27. Wetherell M, Taylor S, Yates SJ. Discourse as Data: A Guide for Analysis. London, U.K.: Sage Publications Ltd; c2001.

↑ 28. Fairclough N, Mulderrig J, Wodak R. Critical discourse analysis. Discourse Studies: A Multidisciplinary Introduction. 2nd edition. SAGE Publications Ltd; c2011.

↑ 29. Putnam LL. Negotiation and discourse analysis. Negotiation J. 2010; 26:145-54. doi: 10.1111/j.1571-9979.2010.00262.x.

↑ 30. Lakeman R, Hurley J. What mental health nurses have to say about themselves: A discourse analysis. Int J Ment Health Nurs. 2020;30(1):126-135. doi: 10.1111/inm.12778.

↑ 31. Boulton M, Garnett A, Webster F. A Foucauldian discourse analysis of media reporting on the nurse-as-hero during COVID-19. Nurs Inq. 2021;2:e12471. doi: 10.1111/nin.12471.

↑ 32. Burau V, Nissen N, Terkildsen MD, Væggemose U. Personalised medicine and the state: A political discourse analysis. Health Policy. 2021;125(1):122-129. doi: 10.1016/j.healthpol.2020.10.005.

↑ 33. Tenny S, Brannan GD, Brannan JM, Sharts-Hopko NC. Qualitative Study. In: StatPearls. StatPearls Publishing, Treasure Island (FL); c2022.

↑ 34. J. Roper, J. Shapira, Ethnography in nursing research. SAGE Publications, Inc.; c2000, doi:10.4135/9781483328294

↑ 35. Newnham E, Small K, Allen J. Critical ethnography in maternity care research: bridging creativity and rigour – a discussion paper. Midwifery. 2021;99:103014. doi: 10.1016/j.midw.2021.103014.

↑ 36. Fetterman D. Ethnography: Step-by-Step. 3rd Ed. SAGE Publications, London; c2010.

↑ 37. Marcia GO. Foreword to Third Edition. Editor(s): Elizabeth DePoy, Laura N. Gitlin, Introduction to Research (Fifth Edition), Mosby; c2016, Accessed May 21, 2022. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/B9780323261715000355.

↑ 38. Gaber J. Seeing the community's perspective through multiple emic and etic vistas. Health Promot Int. 2017;32(6):1025-1033. doi:10.1093/heapro/daw043.

↑ 39. Sadler SJ, Fuller AT. Reframing infection control approaches in low-resource health care settings: A nod to the emic perspective. J Glob Health. 2020;10(2):020340. doi: 10.7189/jogh.10.020340.

↑ 40. DePoy E, Gitlin LN. Introduction to Research: Understanding and Applying Multiple Strategies. 5th edition. St. Louis, MO: Elsevier; c2016. Accessed July 8, 2022. https://digitalcommons.library.umaine.edu/fac_monographs/267.

↑ 41. Ingold T. That’s enough about ethnography! HAU: Journal of Ethnographic Theory. 2014;4(1), 383–395. doi:10.14318/hau4.1.021.

↑ 42. Newnham E, Small K, Allen J. Critical ethnography in maternity care research: bridging creativity and rigour – a discussion paper. Midwifery. 2021;99:103014. doi: 10.1016/j.midw.2021.103014.

↑ 43. Knoblauch H. Focused ethnography. Forum Qualitative Social Research Sozialforschung. 2005;6(3):44. doi: https://doi.org/10.17169/fqs-6.3.20.

↑ 44. Given LM. The Sage Encyclopedia of Qualitative Research Methods. Thousand Oaks, CA Sage Publications. c2008.

↑ 45. Foo YY, Tan K, Xin X et al. Institutional ethnography – a primer. Singapore Med J. 2021;62(10):507-512. doi:10.11622/smedj.2021199.

↑ 46. Booth A, Noyes J, Flemming K, Gerhardus A, Wahlster P, van der Wilt GJ et al. Structured methodology review identified seven (RETREAT) criteria for selecting qualitative evidence synthesis approaches. J Clin Epidemiol. 2018;99:41-52. doi: 10.1016/j.jclinepi.2018.03.003.

↑ 47. Flemming K, Booth A, Garside R, Tunçalp Ö, Noyes J. Qualitative evidence synthesis for complex interventions and guideline development: clarification of the purpose, designs and relevant methods. BMJ Glob Health. 2019;25:4(Suppl 1):e000882. doi:10.1136/bmjgh-2018-000882.

↑ 48. Booth A, Noyes J, Flemming K et al. Guidance on choosing qualitative evidence synthesis methods for use in health technology assessments of complex interventions. Integrate-HTA. 2016. Accessed July 8, 2022. http://www.integrate-hta.eu/downloads/.

↑ 49. Booth A. Searching for qualitative research for inclusion in systematic reviews: a structured methodological review. Syst Rev. 2016;5:74 doi:https://doi.org/10.1186/s13643-016-0249-x.

↑ 50. Gillies C, Super S, Te Molder H, de Graaf K, Wagemakers A. Healthy eating strategies for socioeconomically disadvantaged populations: a meta-ethnography. Int J Qual Stud Health Well-being. 2021;16(1):1942416. doi:10.1080/17482631.2021.1942416.

↑ 51. Glaser BG, Strauss AL. The discovery of grounded theory: Strategies for qualitative research. New York: Aldine de Gruyter; c1967.

↑ 52. Strauss A, Corbin J. Grounded theory methodology: an overview. In: Denzin NK, Lincoln YS, eds. Handbook of qualitative research. Thousand Oaks, CA: SAGE; c1994:1–18.

↑ 53. Noble H, Mitchell G. What is grounded theory? Evidence-Based Nursing. 2016;19:34–35. doi: 10.1136/eb-2016-102306.

↑ 54. Crooks DL. The importance of symbolic interaction in grounded theory research on women's health. Health Care for Women International. 2001;22:11–27. doi: 10.1080/073993301300003054.

↑ 55. Charmaz K. Grounded theory. In: Smith J, et al. eds. Rethinking methods in psychology. London: Sage, c1995:27–49.

↑ 56. Noble H, Mitchell G. What is grounded theory? Evid Based Nurs. 2016;19(2):34–5. doi: 10.1136/eb-2016-102306.

↑ 57. Close HE. Understanding grounded theory. Nurs Stand. 2013;28:37–41. doi: 10.7748/ns2013.10.28.7.37.e7806.

↑ 58. Bernard HR. Social Research Methods: Qualitative and Quantitative Approaches. SAGE; c2000.

↑ 59. Pandit NR. The Creation of Theory: A Recent Application of the Grounded Theory Method. The Qualitative Report. 1996;2(4):1-15. doi: 10.46743/2160-3715/1996.2054.

↑ 60. Delve HL, Limpaecher A. The Practical Guide to Grounded Theory. Practical Guide to Grounded Theory Research. 2021. https://delvetool.com/groundedtheory. Accessed September 17, 2022.

↑ 61. Wolf LA. Situational Analysis. J Emerg Nurs. 2021;47(5):824-826. doi: 10.1016/j.jen.2021.05.002.

↑ 62. Clarke AE. Situational analyses: grounded theory mapping after the postmodern turn. Symb Interact. 2003;26(4):553-576. doi:10.1525/si.2003.26.4.553.

↑ 63. Clarke AE, Friese C, Washburn R. Situational Analysis : Grounded Theory after the Interpretative Turn. Second edition. Sage; c2018. Accessed June 30, 2022. https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=cat02515a&AN=muc.MUB01006467374&lang=cs&site=eds-live&scope=site.

↑ 64. Clarke AE. Situational Analysis: Grounded Theory After the Postmodern Turn. Califor-nia: Sage Publications, Inc. c2005.

↑ 65. Clarke AE, Keller R. Engaging Complexities: Working against Simplification as an Agenda for Qualitative Research Today. Adele Clarke in Conversation with Reiner Keller. Forum Qualitative Sozialforschung / Forum: Qualitative Social Research. 2014;15(2): 1–40. doi: https://doi.org/10.17169/fqs-15.2.2186.

↑ 66. Clarke AE, Friese C, Washburn R. (eds.). Situational Analysis in Practice. Mapping Research with Grounded Theory. London: Left Coast Press. c2015.

↑ 67. Glaser BG, Strauss AL. The Discovery of Grounded Theory: Strategies for Qualitative Research. Hawthorne N.Y: Aldine de Gruyter; c1967.

↑ 68. Aldrich R, Laliberte RD. Situational analysis: a visual analytic approach that unpacks the complexity of occupation. J Occup Sci. 2016;23(1):51-66. doi:10.1080/14427591.2015.1045014.

↑ 69. Košatková M. Situační analýza a role diskurzů v sociálněvědním výzkumu. Sociálni Studia / Social Studies (1214813X). 2021;18(1):35-52. doi:10.5817/soc2021-1-35.

↑ 70. Dowling M, Cooney A. Research approaches related to phenomenology: Negotiating a complex landscape. Nurse Researcher. 2012;20(2),21–27. doi: 10.7748/nr2012.11.20.2.21.c9472

↑ 71. Matua GA. Choosing phenomenology as a guiding philosophy for nursing research. Nurse Researcher. 2015;22(4), 30–34. doi:https://doi.org/10.7748/nr.22.4.30.e1325.

↑ 72. Norlyk A, Harder I. What makes a phenomenological study phenomenological? An analysis of peer-reviewed empirical nursing studies. Qualitative Health Research. 2010;20(3), 420–431. doi:https://doi.org/10.1177/1049732309357435.

↑ 73. Sundler AJ, Lindberg E, Nilsson C, Palmér L. Qualitative thematic analysis based on descriptive phenomenology. Nurs Open. 2019;6(3):733-739. doi:10.1002/nop2.275.

↑ 74. Smith JA, Flowers P, Larkin M. Interpretative phenomenological analysis: theory, method and research. London: SAGE, c2009.

↑ 75. Smith JA, Jarman M, Osborn M. Doing interpretative phenomenological analysis. In: Murray M, Osborn M, editors. Qualitative health psychology: theories and methods. London (UK): Sage; c1999:218–224.

↑ 76. Smith JA. Beyond the divide between cognition and discourse: using interpretative phenomenological analysis in health psychology. Psychol Health. 1996;11(2):261–271. doi: http://dx.doi.org/10.1080/08870449608400256.

↑ 77. Conrad P. The experience of illness: recent and new directions. Res Sociol Health Care. 1987;6:1–31.

↑ 78. Smith JA, Osborn M. Interpretative phenomenological analysis as a useful methodology for research on the lived experience of pain. Br J Pain. 2015;9(1):41-2. doi: 10.1177/2049463714541642.

↑ 79. Koutná-Kostínková J, Čermák I. Interpretativní fenomenologická analýza. In: Řiháček T, Čermák I, Hytych R, eds. Kvalitativní analýza textů: Čtyři přístupy. 1st ed. Masarykova univerzita; c2013:9-43.

↑ 80. Braun V, Clarke V. Using thematic analysis in psychology. Qual Res Psychol. 2006;3(2):77–101. doi: 10.1191/1478088706qp063oa.

↑ 81. Watling CJ, Lingard L. Grounded theory in medical education research: AMEE guide no. 70. Med Teach. 2012;34(10):850–861. doi:10.3109/0142159X.2012.704439.

↑ 82. Taylor J, Sims J, Haines TP. The influence of protection, palliation and costs on mobility optimization of residents in nursing homes: a thematic analysis of discourse. Int J Nurs Stud. 2012;49(11):1364–1374.

↑ 83. Kiger ME, Varpio L. Thematic analysis of qualitative data: AMEE Guide No. 131. Med Teach. 2020;42(8):846-854. doi: 10.1080/0142159X.2020.1755030.

↑ 84. Braun V, Clarke V. What can “thematic analysis” offer health and wellbeing researchers? Int J Qual Stud Health Well-Being. 2014; 9(1):26152. doi:10.3402/qhw.v9.26152.

↑ 85. Tashakkori A, Teddlie C, editors. Sage handbook of mixed methods in Social & Behavioral Research. 2nd ed. SAGE publications; c2010.

↑ 86. Roberts K, Dowell A, Nie J-B. Attempting rigour and replicability in thematic analysis of qualitative research data; a case study of codebook development. BMC medical research methodology. 2019;19(1):66. doi:10.1186/s12874-019-0707-y.

↑ 87. Bates RH, Greif A, Levi M, Rosenthal JL, Weingast B. Analytic Narratives by Bates, Greif, Levi, Rosenthal, and Weingast: A Review and Response Rational Choice History: A Case of Excessive Ambition – Analytic Narratives. NJ: Princeton University Press, 1998. 296p. American Political Science Review. 2000;94(3):685-685. doi:10.2307/2585842.

↑ 88. Chaiechi T, Pryce J, Ciccotosto S, Billa L. Chapter 14 – State-Wide Effects of Natural Disasters on the Labor Market. Editor(s): Taha Chaiechi, Economic Effects of Natural Disasters, Academic Press, 2021. Pages 211-224. https://doi.org/10.1016/B978-0-12-817465-4.00014-5. Accessed May 20, 2022.

↑ 89. Haydon G, Browne G, van der Riet P. Narrative inquiry as a research methodology exploring person centred care in nursing. Collegian. 2018;25(1):125–129. doi:http://dx.doi.org/10.1016/j.colegn.2017.03.001.

↑ 90. Riessman CK, Quinney L. Narrative in social work: A critical review. Qualitative Social Work. 2005;4(4):391–412. doi: https://doi.org/10.1177/1473325005058643.

↑ 91. Crossley ML. Narrative psychology, trauma and the study of self/identity. Theory & Psychology. 2000;10(4), 527–546. doi: https://doi.org/10.1177/0959354300104005.

↑ 92. Wigren J. Narrative completion in the treatment of trauma. Psychotherapy: Theory, Research, Practice, Training. 1994;31(3):415–423. doi: https://doi.org/10.1037/0033-3204.31.3.415.

↑ 93. Gubrium JF, Holstein JA. Narrative ethnography. In Hesse-Biber SN, Leavy P. (Eds.), Handbook of emergent methods. New York: Guilford Publications; c2008:241–264.

↑ 94. Saint Arnault D, Sinko L. Comparative Ethnographic Narrative Analysis Method: Comparing Culture in Narratives. Glob Qual Nurs Res. 2021;16;8:23333936211020722. doi: 10.1177/23333936211020722.

↑ 95. Cleland JA. The qualitative orientation in medical education research. Korean J Med Educ. 2017;29(2):61-71. doi: 10.3946/kjme.2017.53.

↑ 96. Čermák I, Chalupníčková L, Chrz V, Plachá V. Narativní analýza. In: Řiháček T, Čermák I, Hytych R, eds. Kvalitativní analýza textů: Čtyři přístupy. 1st ed. Masarykova univerzita; c2013:75-104.

↑ 97. Small ML. Lost in translation: How not to make qualitative research more scientific. In Workshop on interdisciplinary standards for systematic qualitative research, ed in Michelle Lamont, and Patricia White, Washington, DC: National Science Foundation. c2008:165–171.

↑ 98. Aspers P, Corte U. What is Qualitative in Qualitative Research. Qual Sociol. 2019;42: 139-160. doi: https://doi.org/10.1007/s11133-019-9413-7.

↑ 99. Hennink M, Hutter I, Bailey A. Qualitative Research Methods. SAGE, c2020.