Citační styl NLM/Vancouver připouští citování podle tří citačních metod – citation-sequence, citation-name a author-date. Přesto v tomto materiálu demonstrujeme pouze metodu citation-sequence, neboť nejenže dominuje v časopisech dodržujících styl NLM/Vancouver, ale samotná příručka NLM/Vancouver vznikla či vyplývá z citačních pokynů Recommendations for the Conduct, Reporting, Editing, and Publication of Scholarly work in Medical Journals (ICMJE 2019), podle kterých se má citovat metodou citation-sequence s arabskou číslicí v kulatých závorkách jako citací v textu.
S ohledem na tyto skutečnosti následující příklad představuje citování podle citation-sequence. Citace mají podobu arabských čísel v kulatých závorkách, které stejně jako k nim přiřazené bibliografické citace jsou řazeny v pořadí, jak byly publikace v textu citovány. V případě opakovaného citování téhož dokumentu se jako citace použije již prve přiřazené číslo.
V níže uvedeném příkladu, který je s drobnými úpravami převzatý z publikace Biodegradation and Bioremediation (Singh a Ward 2004, s. 107–108), je pro názornost zvýrazněn černou barvou původní text, modrou parafráze a červenou doslovný citát.
Již v roce 1989 tým Jamese Kecka (1) prokázal, že odbourávání polycyklických aromatických uhlovodíků s vysokou molekulovou hmotností (VMH PAU) může být urychleno přidáním nespecifických zdrojů uhlíku. Bylo vypozorováno, že přírodní organické látky stimulují rozkládání pyrenu (2) a urychlují odbourávání VMH PAU v půdě kontaminované kreozotem (3). Někteří vědci navrhují použít zdrojů uhlíku, které jsou rozpustné ve vodě a jsou relevantní pro metabolismus VMH PAU, např. ftalát a salicylát (4–6). Tým prof. Ogunseitana (4) ve své studii dokládá, že „salicylát přidaný do půdních vzorků, které byly naočkovány bakteriemi degradujícími naftalen, zjevně rozšířil výskyt genetických determinantů degradátorů naftalenu v komunitě těchto bakterií“, a to po dobu, která může být v souladu s periodou, během které může dojít k urychlenému odbourávání PAU (4). Přidání salicylátu do půdy bylo také použito k tomu, aby byla v aktivním stavu udržena populace bakterií, kterými byla půda naočkována (7–9).
Keck J, Sims RC, Coover MP, Park KS, Symons BD. Evidence for cooxidation of polynuclear aromatic hydrocarbons in soil. Water Res. 1989;23(12):1467–76.
Holman HYN, Nieman K, Sorensen DL, Miller CD, Martin MC, Borch T, McKinney WR, Sims RC. Catalysis of PAH biodegradation by humic acid shown in synchrotron infrared studies. Environ Sci Technol. 2002;36(6):1276–80.
Bengtsson G, Zerhouni P. Effects of carbon substrate enrichment and DOC concentration on biodegradation of PAHs in soil. J Appl Microbiol. 2003;94(4):608–17.
Ogunseitan OA, Delgado IL, Tsai YL, Olson BH. Effect of 2–hydroxybenzoate on the maintenance of naphthalene–degrading pseudomonads in seeded and unseeded soil. Appl Environ Microbiol. 1991;57(10):2873–9.
Ogunseitan OA, Olson BH. Effect of 2–hydroxybenzoate on the rate of naphthalene mineralization in soil. Appl Microbiol Biotechnol. 1993;38(6):799–807.
Tittle PC, Liu YT, Strand SE, Stensel HD. Use of alternative growth substrates to enhance PAH degradation. In: Hinchee RE, Anderson DB, Hoeppel RE, editors. Bioremediation of recalcitrant organics. Columbus (OH): Battelle Press; 1995. p. 1–7.
Colbert SF, Hendson M, Ferri M, Schroth MN. Enhanced growth and activity of a biocontrol bacterium genetically engineered to utilize salicylate. Appl Environ Microbiol. 1993;59(7):2071–6.
Colbert SF, Schroth MN, Weinhold AR, Hendson M. Enhancement of population densities of pseudomonas putida PpG7 in agricultural ecosystems by selective feeding with the carbon source salicylate. Appl Environ Microbiol. 1993;59(7):2064–70.
Riser–Roberts E. Remediation of petroleum contaminated soils: biological, physical, and chemical processes. Boca Raton (FL): Lewis Publishers; 1998. 542 p.