Výzkum v ošetřovatelství

Výzkumný proces a jeho fáze

 

  • student definuje výzkumný proces
  • student objasní terminologii výzkumného procesu
  • student zopakuje fáze výzkumného procesu
  • student schematicky vyjádří fáze výzkumného procesu
  • student se orientuje v odborných doporučených zdrojích a využívá doporučenou literaturu
  • student akceptuje význam logické návaznosti fází výzkumného procesu
Terminologie
klíčová slova hypotéza
  proměnné
  výzkumný problém
  výzkumná otázka
  fáze výzkumu
  dedukce - proces usuzování, jímž se z obecného tvrzení, chápaného jako zákon, vyvozují vlastnosti pro daný případ. (Kutnohorská, J.)
  indukce - umožňuje dospívat od dílčích, partikulárních pozorování k zákonu, který by platil obecně, pro všechny objekty uvažovaného druhu. (Kutnohorská, J.)

 

 

Proměnné

  • V kontextu kvantitativního výzkumu jsou pojmy a konstrukty nazývány proměnnými.
  • Proměnná je vlastnost, která nabývá různých hodnot – jsou ji přiřazovány čísla (hmotnost těla, tělesná teplota) nebo hodnoty (pohlaví, kouření). (Jarošová, D.)

a) nezávisle proměnná

  • trvalá vlastnost (jev), nemění se v průběhu výzkumu a je příčinou nebo podmínkou vzniku jiné vlastnosti (jevu), např. smyslové poruchy, nervové onemocnění, bytové problémy (kouření).

b) závisle proměnná

  • vlastnost, která je výsledkem (důsledkem) působení nezávisle proměnné, mění se, změna je na základě analýzy jevu předvídána, např. četnost pádů u seniorů (ca plic).

c) Skrytá proměnná (intervenující)

  • zprostředkovává podmínky, které ovlivňují vztah závisle a nezávisle proměnné a je obtížné je přímo pozorovat, např. strach (vzduch)

Příklad: Závislé a nezávislé proměnné v ošetřovatelském výzkumu

p Jak ovlivní preventivní intervence (aktivity, fyzioterapie, edukace)
úroveň ADL a IADL u seniorů v DP?
Jak ovlivňuje bolest výraz obličeje a pláč novorozence?

Heterogenita a homogenita souboru

Heterogenní soubor - základní atributy zkoumané skupiny jsou velmi odlišné (např. nerovnoměrné rozdělení dle věku /18-65 let/, pohlaví, různé druhy onemocnění u respondentů)


Homogenní soubor
- základní atributy zkoumané skupiny jsou do určité míry limitovány, stanoveny (např. dětí ve věku 0-1 rok, muži ve věku 65 let s onemocněním hypertenze)

Data

 

Data Vybrané informace získané během zkoumání;
Kvantitativní data jsou uváděny v numerických hodnotách - v číselné podobě(např. škála bolesti 1-10, skóre ADL, počet 10x, 20 kg); (Kutnohorská)
Kvalitativní data jsou obvykle vyprávěnými popisy. Jsou získávána např. rozhovorem s účastníky s velmi podrobným zápisem o chování účastníka v přirozených podmínkách nebo z informacemi z jeho soukromého deníku. (Kutnohorská)

 

Příklad: Kvantitativní data

p Číselné charakteristiky pozorovaného jevu, např. rozměry, cena, váha... Počet pádů u hospitalizovaných seniorů za poslední tři měsíce.

 

Výzkumný problém

  • Výzkumník přesně formuluje, co chce zkoumat, koho chce zkoumat, kdy a v jakých situacích.

Výzkumný cíl

  • Výsledek, ke kterému chce výzkumník ve výzkumu dojít.

Výzkumná otázka

  • Konstatuje specifickou otázku, která se týká výzkumného problému a na kterou hledá výzkumník odpověď;
  • souvisí s ujasňováním výzkumného problému, představuje dílčí prvky problému;
  • je to způsob, jakým výzkumník uvažuje o daném tématu z jeho vlastního hlediska;
  • dobré výzkumné otázky většinou začínají obecným problémem, který je postupně zužován na zcela konkrétní téma zkoumání, (Bártlová, S) .

 

  • Dříve než...
  • Než začnete se samotným výzkumem, ptejte se sami sebe:
  • Znám literaturu v dané oblasti dobře? Jaké jsou zde důležité (již řešené) problémy či otázky?
  • Může moje práce vyplnit nějaké „bílé místo“?
  • Existuje již nějaký podobný dokončený výzkum nebo studie?
  • Jde o „horké téma“?
  • Bude moje práce mít na danou oblast vliv?

Hypotéza

  • Je určité tvrzení, předpokládaná odpověď na výzkumné otázky, které jsou formulovány tak, aby se daly jednoznačně potvrdit nebo vyvrátit;
  • podrobné informace ke stanovení hypotéz naleznete v modulu č.4.

Příklad: Výzkumná otázka

„Jaký je vztah mezi .... ? Jaká je nejlepší cesta k ... ?
Co se stane, když ... ?“

 

Fáze ošetřovatelského výzkumu

Průběh ošetřovatelského výzkumu se obvykle dělí do několika základních výzkumných etap nebo fází. Jde o pomyslně ohraničené úseky, ve kterých lze jasně specifikovat a vymezit pracovní vstupy a výstupy. Přestavují relativně ucelené, samostatné části výzkumu. Jednotlivé výzkumy se mohou lišit v posloupnosti jednotlivých činností. , (Bártlová, S)

Základní schéma postupu:

zakladni schema postupu

 

1. Přípravná fáze

  • Výsledky následujících fází jsou vždy ovlivňovány a podmíněny precizností postupu uplatňovaného ve fázi předchozí - velmi důležitá je zejména fáze přípravná - její podcenění může vést k závažným chybám v dalším postupu.

 

Základní fakta společenské reality

  • Při empirickém šetření musíme brát v úvahu některé fakta sociální reality:
  • Výzkum nereprodukuje přímo skutečnost, ale odpovídá na otázky, které mu výzkumník o sociální skutečnosti klade.
  • Každé poznání vysvětluje pouze určitou část, nikoliv skutečnost celou.
  • Velká část sociálních jevů je určována a ovlivňována nekonečně velkým počtem nejrůznějších determinant.
  • Zákonitosti v oblasti sociálních jevů mají jen pravděpodobnostní charakter.
  • Řada jevů je bezprostředně nepostižitelná a nevyjádřitelná (Bártlová, S).

Základem přípravné fáze je většinou výzkumné zadání a její náplní je rozpracování vstupních dispozic. Jde o upřesnění a rozvedení tématu, jeho teoretického podložení. Navržení výzkumných nástrojů a technik, zpracování informací, popř. formy konečných výstupů, vypracování organizačního plánu a výzkumného harmonogramu, (Kozierová, B.).

Základním aspektem výzkumu je správné postavení problému, neboť převážná část jeho řešení spočívá v uvědomění si toho, co chceme zkoumat.

Volba výzkumného problému z hlediska:
(Žiaková, K).

Při formulaci vlastního výzkumného problému dodržujeme následující zásady:
(Žiaková, K).

Problém formulujeme jasně, jednoznačně a konkrétně,
pokud možno v tázací formě.

Problém musí být ověřitelný. Otázky, které nejsou
ověřitelné, nelze ve výzkumu zkoumat.

 

Projekt ošetřovatelského výzkůmu
přípravná fáze
(Kutnohorská, J.)
Osnova přípravy projektu:
1. Námět a výzkumný problém
  2. Dosavadní stav poznání
  3. Cíl a hodnota výzkumu
  4. Předmět výzkumu
  5. Zkoumaný soubor
  6. Metody a techniky
  7. Zpracování
  8. Organizační zabezpečení
  9. Využití výsledku výzkumu

 

 

Stav poznání (Kutnohorská, J.)

  • Naším úkolem před realizací samotného výzkumu je získat co nejvíce informací a poznatků, vztahující se k danému tématu:
  • Jaké poznatky jsou známy a co ještě nebylo poznáno.
  • Mám k dispozici odpovídající rozsah odborné literatury?

 

  • Spolehlivé informace z oblasti ošetřovatelského výzkumu nenalezneme nejen v tištěných odborných zdrojích, ale také v internetových databázích jako např.: CINAHL, MEDLINE, BiblioMedica a další.

CINAHL (Cumulative Index to Nursing and Allied Health Literature) zpřístupňuje přes 450 000 záznamů o článcích v anglickém jazyce z oblasti ošetřovatelství, publikovány od roku 1982. http://www.ebscohost.com/public/the-cinahl-database

 

MEDLINE obsahuje okolo 11 milionů záznamů citací a abstrakt celosvětové lékařské literatury včetně výzkumu.

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/

Naší pozornosti by neměly unikat ani významné časopisy, týkající se ošetřovatelského výzkumu:

- Nursing Research (ISSN 0029-6562) - Internacional Nursing Review (ISSN 0020-8132)
- The Nursing Clinics of North America (ISSN 0029-6465) - Annual Review of Nursing Research (ročenka)
- Revue ošetřovatelstva a laboratorných metodík (ISSN 1335-5090) - Ošetřovatelství (Teroe a praxe modernho ošetřovatelství, ISSN 1212-723X)

Na základě prostudované literatury jsme schopni vytvořit teoretický rámec výzkumného projektu.

2. Sběr a zpracování empirických dat (Kutnohorská, J.)

  • Po stanovení a vypracování projektu výzkumu následuje fáze shormažďování potřebných údajů.
  • Sběr dat spočívá v co nejobsáhlejším a nejpečlivějším zachycení informací příslušnými technikami. Tato činnost probíhá plánovitě a uspořádaně.
  • Při zpracování dat se kontroluje úplnost a použitelnost údajů v dotazníkových protokolech, vyřazují se neúplné formuláře.
  • Získaná data se vkládají dle instrukcí do počítačových souborů (např. MS-excel) a kódují se.
  • Podrobné informace ke sběru a zpracování dat naleznete v modulu č. 4.

3. Interpretace a aplikace (Kutnohorská, J.)

  • Před oznámením výsledků výzkumu musí být výsledky systematicky uspořádány a interpretovány.
  • Interpretace (vysvětlení) poskytuje výsledkům výzkumu smysl a zvažuje jejich dopad v širším kontextu.
  • Proces interpretace zahrnuje vysvětlování výsledků a zjištění v rámci kontextu teoretického rámce, prezentaci významných znalostí a omezení (limitace) výzkumu.
  • Výzkumník musí mít výborný přehled v problematice, aby byl schopen podat podrobné a spolehlivé vysvětlení pro zjištěné výsledky.
  • Výsledky výzkumu by měly být využity v reálném světě (ošetřovatelská praxe a vzdělávání). Výzkum by neměl být prováděn jen samoúčelně a měl by reflektovat požadavky a problémy praxe či vzdělávání.
  • V závěrečné zprávě o výzkumu musí být doporučení jak budou výsledky rozšiřovány do ošetřovatelské praxe a k sestrám.

Struktura závěrečné zprávy není pevně dána, ale měla by splňovat základní kritéria:

Závěrečná výzkumná
zpráva (Kutnohorská, J.)

(zaměřena empiricky)

 

1. Úvod  
  • Úvod vystihuje podstatu a smysl realizace výzkumu, cíle práce.
  • Poukazuje na historické souvislosti vývoje problému, ale současně vystihuje společenskou potřebnost a aktuálnost výzkumného problému.
2. Teoretická část  
  • Teoretická část výzkumné zprávy se věnuje popisu a diskusi o dosažené úrovni stavu současného řešení a poznání daného problému z pohledu odborné literatury.
3. Empirická část  
  • V empirické části výzkumník vysvětluje problém, cíl a hypotézy výzkumu. Operacionalizuje (vysvětluje/definuje) předmět zkoumání a pojmy, s nimiž bude dále pracovat. Formuje pracovní hypotézy ve vztahu k cílům a popisuje zvolenou metodologii, kterou při zkoumání využívá.
  • Dále tato část zprávy obsahuje popis zkoumaného souboru, interpretaci získaných dat a jejich zpracování. Také je nutno uvést, jakým způsobem byl vybrán vzorek , zda-li náhodně či nikoli.
4. Závěry a diskuse  
  • Závěr zahrnuje shrnutí všech výsledků, vztahujících se k teoretické a empirické části, uplatnění výsledků v ošetřovatelské praxi.
  • Obsahuje hodnocení, zda bylo dosaženo stanovených cílů, doporučení a návrhy pro ošetřovatelkou praxi a nastínění problémů pro další řešení.
5. Literatura a použité
zdroje
 

 

3. Diseminace (Kutnohorská, J.)

  • V rámci diseminační fáze jsou výsledky výzkumu publikovány v podobě výzkumných zpráv, článků, publikací.
  • Cílem výzkumu je zobecňování poznatků a jejich využití pro další rozvoj teorie a praxe oboru.
  • Výsledky by měly být prezentovány profesionálům i širší veřejnosti.
  • Verbální prezentace – semináře, konference, sympozia, kongresy, přednášky.
  • Písemné prezentace – závěrečné zprávy, článek v odborném tisku, závěrečné kvalifikační práce, monografie, postery.

 

BÁRTLOVÁ, S, SADÍLEK, P., TÓTHOVÁ, V., Výzkum a ošetřovatelství, 1. Vyd., Brno: NCO NZO, 2005. ISBN 80-7013-416-X.

JAROŠOVÁ, D., Výzkum v ošetřovatelství, Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, [on-line]. 2006. Dostupný z WWW: http://projekty.osu.cz/mentor/II-vyzkum%20v%20osetrovatelstvi.pdf. [cit. 2012-9-12].

KOZIEROVÁ, B., ERBOVÁ, G., OLIVIEROVÁ, R. Ošetrovatelstvo 1., Martin: Osveta, 1995. ISBN 80-217-0528-0.

KUTNOHORSKÁ, J., Výzkum v ošetřovatelství, Praha :Grada, 2009. ISSN: 8024727137.

PAVLÍKOVÁ,S., Modely ošetřovatelství v kostce. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1211-3.

PRŮCHA, J. Pedagogický výzkum. Uvedení do teorie a praxe.. Karolinum, Praha, 1995. ISBN . 80-7184-132-3.

TAYLOR, C., LILLIS, C., LeMONE, P. [online]. Fundamentals of Nursing. Lippincrott, 1989. Dostupný z WWW: http://mefanet.lfp.cuni.cz/. [cit. 2012-10-12].

The Research Assistant, Formulating a Research Question [online]. Danya International, Inc., Dostupný z www: <http://www.theresearchassistant.com/tutorial/2.asp. [cit. 2012-12-12].

ŽIAKOVA, K., Ošetřovateltvo – teoría a vedecký výskum, Martin: Osveta, 2003. ISBN 80-8063-131-X.

PROCVIČOVÁNÍ UČIVA
ZPĚT NAHORU
LITERATURA