Výzkum v ošetřovatelství

• V kontextu kvantitativního výzkumu jsou pojmy a konstrukty nazývány proměnnými.
• Proměnná je vlastnost, která nabývá různých hodnot – jsou ji přiřazovány čísla (hmotnost těla, tělesná teplota) nebo hodnoty (pohlaví, kouření). (Jarošová, D.)

a) nezávisle proměnná

• trvalá vlastnost (jev), nemění se v průběhu výzkumu a je příčinou nebo podmínkou vzniku jiné vlastnosti (jevu), např. smyslové poruchy, nervové onemocnění, bytové problémy (kouření).

b) závisle proměnná

• vlastnost, která je výsledkem (důsledkem) působení nezávisle proměnné, mění se, změna je na základě analýzy jevu předvídána, např. četnost pádů u seniorů (ca plic).

c) Skrytá proměnná (intervenující)

• zprostředkovává podmínky, které ovlivňují vztah závisle a nezávisle proměnné a je obtížné je přímo pozorovat, např. strach (vzduch)

Příklad: Závislé a nezávislé proměnné v ošetřovatelském výzkumu

Jak ovlivní preventivní intervence (aktivity, fyzioterapie, edukace) úroveň ADL a IADL u seniorů v DP? Jak ovlivňuje bolest výraz obličeje a pláč novorozence?

Příklad: Kvantitativní data

Číselné charakteristiky pozorovaného jevu, např. rozměry, cena, váha... Počet pádů u hospitalizovaných seniorů za poslední tři měsíce.

• Konstatuje specifickou otázku, která se týká výzkumného problému a na kterou hledá výzkumník odpověď;
• souvisí s ujasňováním výzkumného problému, představuje dílčí prvky problému;
• je to způsob, jakým výzkumník uvažuje o daném tématu z jeho vlastního hlediska;
• dobré výzkumné otázky většinou začínají obecným problémem, který je postupně zužován na zcela konkrétní téma zkoumání, (Bártlová, S) .

• Dříve než...
• Než začnete se samotným výzkumem, ptejte se sami sebe:
• Znám literaturu v dané oblasti dobře? Jaké jsou zde důležité (již řešené) problémy či otázky?
• Může moje práce vyplnit nějaké „bílé místo“?
• Existuje již nějaký podobný dokončený výzkum nebo studie?
• Jde o „horké téma“?
• Bude moje práce mít na danou oblast vliv?

Hypotéza

• Je určité tvrzení, předpokládaná odpověď na výzkumné otázky, které jsou formulovány tak, aby se daly jednoznačně potvrdit nebo vyvrátit;
• podrobné informace ke stanovení hypotéz naleznete v modulu č.4.

Příklad: Výzkumná otázka

„Jaký je vztah mezi .... ? Jaká je nejlepší cesta k ... ? Co se stane, když ... ?“

 

Průběh ošetřovatelského výzkumu se obvykle dělí do několika základních výzkumných etap nebo fází. Jde o pomyslně ohraničené úseky, ve kterých lze jasně specifikovat a vymezit pracovní vstupy a výstupy. Přestavují relativně ucelené, samostatné části výzkumu. Jednotlivé výzkumy se mohou lišit v posloupnosti jednotlivých činností. , (Bártlová, S)

Základní schéma postupu:

1. Přípravná fáze

• Výsledky následujících fází jsou vždy ovlivňovány a podmíněny precizností postupu uplatňovaného ve fázi předchozí - velmi důležitá je zejména fáze přípravná - její podcenění může vést k závažným chybám v dalším postupu.

• Při empirickém šetření musíme brát v úvahu některé fakta sociální reality:
• Výzkum nereprodukuje přímo skutečnost, ale odpovídá na otázky, které mu výzkumník o sociální skutečnosti klade.
• Každé poznání vysvětluje pouze určitou část, nikoliv skutečnost celou.
• Velká část sociálních jevů je určována a ovlivňována nekonečně velkým počtem nejrůznějších determinant.
• Zákonitosti v oblasti sociálních jevů mají jen pravděpodobnostní charakter.
• Řada jevů je bezprostředně nepostižitelná a nevyjádřitelná (Bártlová, S).

Základem přípravné fáze je většinou výzkumné zadání a její náplní je rozpracování vstupních dispozic. Jde o upřesnění a rozvedení tématu, jeho teoretického podložení. Navržení výzkumných nástrojů a technik, zpracování informací, popř. formy konečných výstupů, vypracování organizačního plánu a výzkumného harmonogramu, (Kozierová, B.).

Základním aspektem výzkumu je správné postavení problému, neboť převážná část jeho řešení spočívá v uvědomění si toho, co chceme zkoumat.

Při formulaci vlastního výzkumného problému dodržujeme následující zásady:
(Žiaková, K).

Problém formulujeme jasně, jednoznačně a konkrétně,
pokud možno v tázací formě.

Problém musí být ověřitelný. Otázky, které nejsou
ověřitelné, nelze ve výzkumu zkoumat.

• Naším úkolem před realizací samotného výzkumu je získat co nejvíce informací a poznatků, vztahující se k danému tématu:
• Jaké poznatky jsou známy a co ještě nebylo poznáno.
• Mám k dispozici odpovídající rozsah odborné literatury?

• Spolehlivé informace z oblasti ošetřovatelského výzkumu nenalezneme nejen v tištěných odborných zdrojích, ale také v internetových databázích jako např.: CINAHL, MEDLINE, BiblioMedica a další.

CINAHL (Cumulative Index to Nursing and Allied Health Literature) zpřístupňuje přes 450 000 záznamů o článcích v anglickém jazyce z oblasti ošetřovatelství, publikovány od roku 1982. http://www.ebscohost.com/public/the-cinahl-database

MEDLINE obsahuje okolo 11 milionů záznamů citací a abstrakt celosvětové lékařské literatury včetně výzkumu.

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/

Naší pozornosti by neměly unikat ani významné časopisy, týkající se ošetřovatelského výzkumu:

- Nursing Research (ISSN 0029-6562) - Internacional Nursing Review (ISSN 0020-8132)
- The Nursing Clinics of North America (ISSN 0029-6465) - Annual Review of Nursing Research (ročenka)
- Revue ošetřovatelstva a laboratorných metodík (ISSN 1335-5090) - Ošetřovatelství (Teroe a praxe modernho ošetřovatelství, ISSN 1212-723X)

Na základě prostudované literatury jsme schopni vytvořit teoretický rámec výzkumného projektu.

• Po stanovení a vypracování projektu výzkumu následuje fáze shormažďování potřebných údajů.
• Sběr dat spočívá v co nejobsáhlejším a nejpečlivějším zachycení informací příslušnými technikami. Tato činnost probíhá plánovitě a uspořádaně.
• Při zpracování dat se kontroluje úplnost a použitelnost údajů v dotazníkových protokolech, vyřazují se neúplné formuláře.
• Získaná data se vkládají dle instrukcí do počítačových souborů (např. MS-excel) a kódují se.
• Podrobné informace ke sběru a zpracování dat naleznete v modulu č. 4.

• Před oznámením výsledků výzkumu musí být výsledky systematicky uspořádány a interpretovány.
• Interpretace (vysvětlení) poskytuje výsledkům výzkumu smysl a zvažuje jejich dopad v širším kontextu.
• Proces interpretace zahrnuje vysvětlování výsledků a zjištění v rámci kontextu teoretického rámce, prezentaci významných znalostí a omezení (limitace) výzkumu.
• Výzkumník musí mít výborný přehled v problematice, aby byl schopen podat podrobné a spolehlivé vysvětlení pro zjištěné výsledky.
• Výsledky výzkumu by měly být využity v reálném světě (ošetřovatelská praxe a vzdělávání). Výzkum by neměl být prováděn jen samoúčelně a měl by reflektovat požadavky a problémy praxe či vzdělávání.
• V závěrečné zprávě o výzkumu musí být doporučení jak budou výsledky rozšiřovány do ošetřovatelské praxe a k sestrám.

• Úvod vystihuje podstatu a smysl realizace výzkumu, cíle práce.
• Poukazuje na historické souvislosti vývoje problému, ale současně vystihuje společenskou potřebnost a aktuálnost výzkumného problému.

• Teoretická část výzkumné zprávy se věnuje popisu a diskusi o dosažené úrovni stavu současného řešení a poznání daného problému z pohledu odborné literatury.

• V empirické části výzkumník vysvětluje problém, cíl a hypotézy výzkumu. Operacionalizuje (vysvětluje/definuje) předmět zkoumání a pojmy, s nimiž bude dále pracovat. Formuje pracovní hypotézy ve vztahu k cílům a popisuje zvolenou metodologii, kterou při zkoumání využívá.
• Dále tato část zprávy obsahuje popis zkoumaného souboru, interpretaci získaných dat a jejich zpracování. Také je nutno uvést, jakým způsobem byl vybrán vzorek , zda-li náhodně či nikoli.

• Závěr zahrnuje shrnutí všech výsledků, vztahujících se k teoretické a empirické části, uplatnění výsledků v ošetřovatelské praxi.
• Obsahuje hodnocení, zda bylo dosaženo stanovených cílů, doporučení a návrhy pro ošetřovatelkou praxi a nastínění problémů pro další řešení.

• Seznam zdrojů, z kterých autor čerpal a cituje je. Postup citování a uvádění použité literatury nalezneme na internetovém odkaze:
  http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps11/metodika/web/ebook_citace_2011.html

• V rámci diseminační fáze jsou výsledky výzkumu publikovány v podobě výzkumných zpráv, článků, publikací.
• Cílem výzkumu je zobecňování poznatků a jejich využití pro další rozvoj teorie a praxe oboru.
• Výsledky by měly být prezentovány profesionálům i širší veřejnosti.
• Verbální prezentace – semináře, konference, sympozia, kongresy, přednášky.
• Písemné prezentace – závěrečné zprávy, článek v odborném tisku, závěrečné kvalifikační práce, monografie, postery.