Při kódování údajů převádíme slova do podoby symbolů (nejčastěji číselných). V podstatě tedy přidělujeme čísla variantám odpovědí u jednotlivých otázek3(p91):
1. S péčí nemocničního personálu v průběhu Vaší hospitalizace jste byl(a):
velmi spokojen(a) (1)
spíše spokojen(a) (2)
spíše nespokojen(a) (3)
velmi nespokojen(a)(4)
Pokud si nejsme jisti prací s funkcemi MS Excel (nebo jiného tabulkového programu), můžeme použít místo jednoho sloupce pro jednu otázku tolik sloupců, kolik je variant odpovědí (každé variantě tak připadne jeden sloupec). Odpověď respondenta pak zapíšeme číslem 1 do příslušného sloupce (ostatní pole v dalších sloupcích necháme prázdná). Na konci sečtěme pomocí funkce suma v jednotlivých sloupcích všechny jedničky. Takový postup ovšem nemůžeme použít, pokud zpracování dat budeme provádět ve specializovaných statistických programech.
Kódování uzavřených otázek je tedy vcelku jednoduché, postup u otevřených otázek, kde respondenti odpovídají vlastními slovy bez omezení, je pracnější: „Musíme postupně projít určité větší množství dotazníků (nebo všechny), vybrat odpovědi, které se častěji opakují, těm přiřadit kódy a zbytek odpovědí považovat za neutrální. Pamatujeme na splnění kritéria maximálně 10 % neutrálních odpovědí.“
3(p93) „Nezařaditelných“ by tedy nemělo být více než 10 % ze všech odpovědí.
Příklad:
V dotazníku byl uveden prostor pro komentář ke službám nemocniční knihovny, do něhož mohli respondenti vepsat volně tvořené odpovědi. Po přečtení odpovědí výzkumník zjistil, že se více než 90 % odpovědi týká následujících témat:
nedostatečný počet knižních titulů ve fondu
nedostatečný počet tiskáren
častá poruchovost tiskáren
vysoké poplatky za tisk
Výzkumník přiřadil jednotlivým typům odpovědí kódy 1–4, tedy:
nedostatečný počet knižních titulů ve fondu – 1
nedostatečný počet tiskáren – 2
častá poruchovost tiskáren –- 3
vysoké poplatky za tisk – 4
Při přepisování tištěného dotazníku do el. formy pak již kódovaný zápis otázky vypadal následovně: