Fyziologické a psychické změny u žen v průběhu těhotenství

Organismus nastávající matky prodělává celou řadu změn a přizpůsobení se potřebám vyvíjejícího se plodu. Mění se hormonální nastavení organismu ženy, v důsledku kterého nastávají změny orgánových systémů i změny metabolické. Postupně dochází k hmotnostnímu přírůstku průměrně 12 kg (rozptyl je však značný, širší norma cca 6-20 kg).

Zdrojem zažívacích a dýchacích obtíží může být pro těhotnou ženu ke konci těhotenství změna polohy bránice, čímž dochází také ke změně polohy srdce. Dochází ke zpomalení střevní peristaltiky, která může být pro ženu zdrojem dalších těhotenských obtíží. V souvislosti s adaptací mateřského organismu na těhotenství se mohou objevit změny čichu a chutí (snížené vnímání slanosti), individuálně specifické těhotenské chutě či averze k určitým druhům jídla. Časté jsou projevy psychosomatických obtíží - poruchy spánku, nauzea, žaludeční dyspepsie, svědění pokožky, časté močení, zácpa, potivost, nechutenství, apod.

Hormonální změny způsobují nejen změny tělesné, ale i psychické. Těhotenské změny a odpovědnost za zdravý vývoj dítěte mohou být prožívány jako stresová situace. U těhotné ženy se mohou objevit stavy úzkosti, deprese, náladovost, poruchy kognitivních funkcí nebo neuróza. Někdy se projeví tzv. benigní těhotenská encefalopatie (únava, nespavost, zapomnětlivost, zmatenost, potíže se čtením),
je přítomna až u 50 % těhotných žen. Depresemi trpívají častěji ženy s negativním nebo ambivalentním postojem k těhotenství, souvisí také
s nízkým váhovým přírůstkem, kouřením a konzumací alkoholu. Těhotenské deprese pak výrazně zvyšují výskyt porodních a poporodních komplikací.

Během těhotenství dochází ke změnám partnerským a rodinným. Probíhá přeměna partnerského vztahu na rodičovský. Změny jsou obvykle výraznější u prvorodiček. Soužití může být ovlivněno i změnami v oblasti sexuální aktivity páru. Změna vztahu k partnerovi může být podmíněna spokojeností ženy se svým vzhledem, s postoji partnera, s pohlavním životem apod.