-
Vývoj morálního vědomí a jednání
Na kognitivní vývoj navazuje také vývoj mravního vědomí. Jean Piaget ve 30. letech 20. století zformulovat tři stádia mravního vývoje, posléze je Lawrence Kohlberg v 60. letech ověřoval a dále rozpracoval. Oba autoři se shodují, že kognitivní vývoj je nutným předpokladem morálního vývoje.
Prekonvenční úroveň morálky
V prvních dvou stádiích je morálka vnější nikoliv vnitřní, dobro a zlo se posuzuje podle svého důsledku.
- Stádium 1: orientace na trest a poslušnost - co se trestá je špatné, dobré je vyhýbat se trestu, strach z trestu se stává prvořadým motivem v chování.
- Stádium 2: orientace na odměnu – stěžejní je otázka „co z toho budu mít já?“, téměř fanatický smysl pro rovnost (aby se všichni chovali zcela stejně bez ohledu na své schopnosti, možnosti apod., výrazně problematické např. v sourozeneckých vztazích).
- Stádium 3: orientace být hodným dítětem – hlavní důraz je kladen na vztahy chtějí, lidé touží být považováni za dobré syny, dcery, manžele, žáky, občany, apod. Občas se mohou vzdát toho, co chtějí, protože jejich chování by poškodilo druhé.
- Stádium 4: orientace na řád a zákon – morální chování je motivováno myšlenkou „Co by se stalo, kdyby každý ve vaší situaci porušil zákon, protože
by sis myslel, že zrovna on k tomu má dobrý důvod?“ Jedná se tzv. právní pozitivismus. - Stádium 5: orientace na společenskou smlouvu – jedinec zvažuje všechny aspekty situace, ptá se po tzv. duchu práva, přemýšlí, kdy právo vede
k bezpráví. Zákony byly udělány pro člověka, a ne člověk pro zákony. - Stádium 6: orientace na univerzální etické principy – člověk má individuální svědomí, v rámci něhož uvažuje o nejasných situacích. Hlavní důraz
je kladen na to, že každý jedinec má právo na život, svobodu a spravedlnost.
Konvenční úroveň morálky
Dostat se na tuto úroveň představuje značný skok, vyvine se etický kodex, který v sobě zahrnuje i potřeby druhých.
Postkonvenční úroveň morálky
Jen málo lidí se dostane na úroveň postkonvenční, výzkumy ukazují, že do pátého stádia se dostane asi jen 15% lidí a to obvykle starších 25 let. Stádium šesté nakonec sám Kohlberg označil za potenciální. Neboť i lidé, kteří dokáží uvažovat na teoretické úrovni v souladu s tímto stádiem, mohou mít problém sladit ho se svými činy.
Tato stádia byla podrobena kritice ostatních psychologů, výrazným hlasem je např. Carol Gilligan, která kritizovala Kohlberga a Piageta za to, že se zabývali pouze tzv. mužskou morálkou. Sama rozlišuje mezi „morálkou spravedlnosti“, která je typická pro muže, a „morálkou péče“, kterou provozují spíše ženy.