Zpět na úvod   Názvosloví chemických prvků   Současné názvy a symboly prvků   Vznik názvů prvků

1.2.1 Vznik názvů prvků

Názvy chemických prvků lze rozdělit do několika skupin. Kritériem pro následující rozdělení bylo hledání společného základu, které vedlo objevitele k pojmenování těchto prvků. Podle určitých kritérií lze nomenklaturu prvků rozdělit do několika skupin:

Podle nerostu nebo horniny, v níž jsou obsaženy

• vápník – Calcium: odvozeno od latinského pojmenování vápníku (calx)
• stroncium: pojmenováno podle nerostu stroncianit
• baryum: pojmenováno podle nerostu baryt (těživec) – též z řeckého barys (těžký)
• fluor: název je odvozen od minerálu pojmenovaného fluorit (kazivec) Samotný název nerostu můžeme také odvodit od latinského slova fluere = téci
• křemík: název pochází od slova silex (odrůda křemene nazývaná pazourek)
• uhlík: odvozeno z řeckého karbo (uhlí)
• beryllium: podle minerálu nazývaného beryl

Na základě vlastností prvku

• argon: řecký název argon (líný, netečný, nečinný) ukazuje na velmi malou schopnost tohoto prvku reagovat s dalšími látkami
• astat: název mu byl přidělen vzhledem k jeho krátkému poločasu rozpadu (řecké astatós = nestálý)
• brom: pro jeho nepříjemný zápach byl pojmenován podle řeckého slova bromos (zápach)
• fosfor: česky by se dal pojmenovat jako světlonoš, páry tohoto prvku totiž opravdu světélkují. Latinský název phosphorus znamená „nesoucí světlo“ (phos = světlo, phoros = nesoucí)
• osmium: dostalo název podle charakteristického zápachu svého oxidu (řecké osme = zápach)
• stříbro: ve všech jazycích znamená „běloskvoucí“ podle jasného, lesklého vzhledu

Podle barevnosti prvku nebo jeho sloučenin

• chlor: název pochází z řečtiny, kde chloros znamená žlutozelený, světle zelený
• chrom: dostal název podle velké rozmanitosti barev svých sloučenin (řecké slovo chroma = barva)
• jod: název pochází z řečtiny, kde ioeidés znamená fialkový. Páry jodu jsou totiž jasně fialové
• rhodium: je pojmenováno podle svých sloučenin růžové barvy (rhodon = růže)
• síra: jedno odvození názvu se dá opřít o sánskrt, kde slůvko cira znamená světle žlutý

Podle sloučenin, ve kterých se vyskytují

• arsen: název se odvozuje od jeho nejznámější sloučeniny – jedovatého arseniku (řec. arsenikon)
• bor: pojmenován podle jeho sloučeniny boraxu, v němž byl objeven
• dusík: latinský název nitrogenium vznikl z latinského slova nitrium, (kterým se označovala chemikálie z popela rostlin) a slova gennaó (tvořím.)
• hliník: latinský název aluminium odvozen z latinského slova alumen (kamenec)

Podle planet

• helium: pojmenováno podle Slunce – řecky helios. Byl objeven ve spektru Slunce
• rtuť: dostala název podle planety Merkur (ve francouzštině mercure – rtuť)
• selen: název pochází z řečtiny, kde selene znamená Měsíc
• tellur: byl pojmenován podle latinského názvu Země – tellus
• neptunium: nazván podle planety Neptun
• plutonium: pojmenován podle planety Pluto
• uran: má název podle planety Uran

Podle mytologických bytostí, bohů a bohyní

• kadmium: jméno odvozeno od mytologického hrdiny Kadma, který prý vynalezl umění zpracovávat kovy
• tantal: pojmenovám po řeckém králi Tantalovi
• niob: nazván podle Tantalovy dcery Niobe
• promethium: pojmenován podle Promethea z řecké mythologie
• vanad: získal pojmenování po norské bohyni krásy a lásky

Na počest objevitele, jeho vlasti nebo významného vědce

• francium: nazváno podle vlasti M. Pereyové (Francie)
• polonium: podle země, kde se narodila M Curie-Sklodowská (Polsko)
• curium: na počest objevitelů P. Curie a M. Curie-Sklodowské
• fermium: podle vědce E. Fermiho gadolinium: po finském chemikovi J. Gadolinovi
• mendelevium: podle ruského vědce D. I. Mendělejeva

Podle spektrálních čar

• rubidium: název podle červených spektrálních čar (lat. rubidus = tmavočervený)
• cesium: nazvané podle modrého zbarvení spektrálních čar (lat. caesium = sivě modrý)
• indium: podle indigově zbarvené spektrální čáry
• thallium: z řeckého thallos (ratolest) – v jeho emisním spektru se vyskytuje jasně zelená čára

Na základě latinských názvů řek, měst, států a světadílů

• rhenium: podle latinského označení Rýna (Rhenus)
• hafnium: na počest města Kodaně (Kodaň latinsky Hafnia)
• europium: světadíl Evropa
• ytterbium: podle švédské obce Ytterby, známého naleziště minerálů vzácných zemin
• gallium: na počest Francie (latinsky Gallia)
• germanium: Germania latinsky označuje Německo

Podle způsobu využití

• mangan: z řeckého slova „manganizien“, což znamená čistit (v minulosti se používal jako čistič skla)
• wolfram: znamená v němčině „vlčí tlama“, podle schopnosti pohlcovat cín jako vlk ovce (německy der Wolf = vlk)

Podle okolností objevu

• neon: název pochází z řečtiny, kde neos znamená nový. Neon patří mezi vzácné plyny objevené ve zkapalněném vzduchu. Název vyjadřuje skutečnost, že byl objeven další „nový“ prvek patřící do této skupiny prvků
• krypton: z řeckého kryptos (skrytý)
• technecium: podle řeckého slova technatos (umělý)
• dysprosium: z řečtiny: dysprositos = získaný z tvrdé látky