1.2.2 Současné značky a názvy prvků

Pro přehlednost a lepší orientaci v cizojazyčné literatuře jsou značky a názvy prvků (český, latinský, anglický, německý) uvedeny v tabulce I. Prvky jsou seřazeny podle stoupajícího protonového čísla.

Tabulka I: Názvy prvků

Protonové číslo Značka
(starší značka)
česky latinsky anglicky německy
1 H vodík hydrogenium hydrogen Wasserstoff
1 D (=2H) deuterium deuterium deuterium Deuterium
1 T (=3H) tritium tritium tritium Tritium
2 He helium helium helium Helium
3 Li lithium lithium lithium Lithium
4 Be beryllium beryllium beryllium Beryllium
5 B bor borum boron Bor
6 C uhlík carboneum carbon Kohlenstoff
7 N dusík nitrogenium nitrogen Stickstoff
8 O kyslík oxygenium oxygen Sauerstoff
9 F fluor fluorum fluorine Fluor
10 Ne neon neonum neon Neon
11 Na sodík natrium sodium Natrium
12 Mg hořčík magnesium magnesium Magnesium
13 Al hliník aluminium aluminium Aluminium
14 Si křemík silicium silicon Silizium
15 P fosfor phosphorus phosphorus Phosphor
16 S síra sulphur sulphur
17 Cl chlor chlorum chlorine Chlor
18 Ar argon argonum argon Argon
19 K draslík kalium potassium Kalium
20 Ca vápník calcium calcium Calcium
21 Sc skandium scandium scandium Skandium
22 Ti titan titanium titanium Titan
23 V vanad vanadium vanadium Vanadium
24 Cr chrom chromium chromium Chrom
25 Mn mangan manganum manganese Mangan
26 Fe železo ferrum iron Eisen
27 Co kobalt cobaltum cobalt Kobalt
28 Ni nikl niccolum nickel Nickel
29 Cu měď cuprum copper Kupfer
30 Zn zinek zincum zinc Zink
31 Ga gallium gallium gallium Gallium
32 Ge germanium germanium germanium Germanium
33 As arsen arsenicum arsenic Arsen
34 Se selen selenium selenium Selen
35 Br brom bromum bromine Brom
36 Kr krypton kryptonum krypton Krypton
37 Rb rubidium rubidium rubidium Rubidium
38 Sr stroncium strontium strontium Strontium
39 Y yttrium yttrium yttrium Yttrium
40 Zr zirkonium zirconium zirconium Zirkonium
41 Nb niob niobium columbium Niob
42 Mo molybden molybdaenum molybdenum Molybdaen
43 Tc technecium technetium technetium Technecium
44 Ru ruthenium ruthenium ruthenium Ruthenium
45 Rh rhodium rhodium rhodium Rhodium
46 Pd palladium palladium palladium Palladium
47 Ag stříbro argentum silver Silber
48 Cd kadmium cadmium cadmium Kadmium
49 In indium indium indium Indium
50 Sn cín stannum tin Zinn
51 Sb antimon stibium antimony Antimon
52 Te tellur tellurium tellurium Tellur
53 I jod iodum iodine Jod
54 Xe xenon xenonum xenon Xenon
55 Cs cesium caesium cesium Caesium
56 Ba baryum baryum barium Barium
57 La lanthan lanthanum lanthanum Lanthan
58 Ce cer cerium cerium Zer
59 Pr praseodym praeseodymium praseodymium Praseodym
60 Nd neodym neodymium neodymium Neodym
61 Pm promethium promethium promethium Promethium
62 Sm samarium samarium samarium Samarium
63 Eu europium europium europium Europium
64 Gd gadolinium gadolinium gadolinium Gadolinium
65 Tb terbium terbium terbium Terbium
66 Dy dysprosium dysprosium dysprosium Dysprosium
67 Ho holmium holmium holmium Holmium
68 Er erbium erbium erbium Erbium
69 Tm thulium thulium thulium Thulium
70 Yb ytterbium ytterbium ytterbium Ytterbium
71 Lu lutecium lutetium lutetium Lutetium
72 Hf hafnium hafnium hafnium Hafnium
73 Ta tantal tantallum tantalum Tantal
74 W wolfram wolframum tungsten Wolfram
75 Re rhenium rhenium rhenium Rhenium
76 Os osmium osmium osmium Osmium
77 Ir iridium iridium iridium Iridium
78 Pt platina platinum platinum Platin
79 Au zlato aurum gold Gold
80 Hg rtuť hydrargyrum mercury Quecksilber
81 Tl thallium thallium thallium Thallium
82 Pb olovo plumbum lead Blei
83 Bi bismut bismuthum bismuth Wismut
84 Po polonium polonium polonium Polonium
85 At astat astatinum astatine Astatin
86 Rn radon radonum radon Radon
87 Fr francium francium francium Frankium
88 Ra radium radium radium Radium
89 Ac aktinium actinium actinium Aktinium
90 Th thorium thorium thorium Thorium
91 Pa protaktinium protactinium protactinium Protaktinium
92 U uran uranium uranium Uran
93 Np neptunium neptunium neptunium Neptunium
94 Pu plutonium plutonium plutonium Plutonium
95 Am americium americium americium Americium
96 Cm curium curium curium Curium
97 Bk berkelium berkelium berkelium Berkelium
98 Cf kalifornium californium californium Kalifornium
99 Es einsteinium einsteinium einsteinium Einsteinium
100 Fm fermium fermium fermium Fermium
101 Md mendelevium mendelevium mendelevium Mendelevium
102 No nobelium nobelium    
103 Lr lawrencium lawrencium lawrencium Lawrencium
104 Db (Ku Rf) dubnium
kurčatovium
rutherfordium
dubnium    
105 Jl (Ha Ns) joliotium
hahnium
nielsbohrium
joliotium    
106 Rf rutherfordium rutherfordium    
107 Bh bohrium bohrium    
108 Hn hahnium hahnium    
109 Mt meitnerium meitnerium    

Poznámka

Pozor: -ium ale baryum (jediná výjimka)
Zdvojení: thallium, gallium, yttrium, beryllium
Délka samohlásek: chlor, brom, jod, arsen, cesium
Odlišnost názvu a značky prvku: jod I

Reakcí na požadavky pedagogické praxe je zařazení tabulky II, která uvádí u abecedního pořadí názvů prvků i jména jejich objevitelů včetně národnosti a původ jejich názvů a symbolů.

Tabulka II: Objevy chemických prvků a původ jejich názvů

Název prvku Rok objevu Objevitel (národnost) Původ názvu nebo symbolu
aktinium 1899 A. Debierne (Fr.) aktis (řec.) = paprsek
americium 1944 A. Ghiorso (USA)
E.A. James (USA)
G.T. Seaborg (USA)
S.G. Thompson (USA)
Amerika (= světadíl, ve kterém bylo připraveno)
antimon anthos (řec.) = květ. Vzhled krystalu antimonitu. stibium (lat.) = značka
argon 1894 Lord Raileigh (Brit.)
Sir William Ramsay (Brit.)
argon (řec.) = netečný, líný
arsen 1250 Albertus Magnus (Něm.) arsenikon (řec.), název podle nerostu auripigmentu
astat 1940 D.R. Corson (USA)
K.R. Mackenzie (USA)
E. Serge (USA)
astatos (řec.) = nestálý
baryum 1808 Sir Humphry Davy (Brit.) barys (řec.) = těžký
berkelium 1950 G.T. Seaborg (USA)
S.G. Thompson (USA)
A. Ghiorso (USA)
Berkeley, California, USA
beryllium 1828 E. Woehler (Něm.)
A.A.B. Bussy (Fr.)
beryl = minerál
bismut 1753 Claude Geoffroy (Fr.) Z německého označení chloridu bismutitého z dob alchymistů (Weissmuth): weisse Masse (něm.) = bílá hmota
bor 1808 Sir Humphry Davy (Brit.)
J.L. Gay-Lussac (Fr.)
L.J. Thenard (Fr.)
børag (arab.) = bílý. Označení pro borax.
brom 1826 A.J. Balard (Fr.) bromos (řec.) = zápach
cer 1803 J.J. Berzelius (Švéd.) Asteroid Ceres
cesium 1860 R. Bunsen (Něm.)
G.R. Kirchhoff (Něm.)
caesium (lat.) = sivě modrý (barva dvou charakteristických modrých spektrálních čar)
cín stannum (lat.) = cín
curium 1944 G.T. Seaborg (USA)
R.A. James (USA)
A. Ghiorso (USA)
Pierre a Marie Curieovi
draslík 1807 Sir Humphry Davy (Brit.) kalium (lat.) od lat. alkali, které vzniklo z arabského qualjan = rostlinný popel
dusík 1772 Daniel Rutherford (Brit.) nitrogenium odvozeno od nitrium (lat.), resp. nitron (řec.) = zásaditě reagující látka a gennao (řec.) = tvořím
dysprosium 1886 Lecoq de BoisBaudran (Fr.) dysprositos (řec.) = získané z tvrdé látky
einsteinium 1952 A. Ghiorso (USA) na počest Alberta Einsteina
erbium 1843 C.G. Mosander (Švéd.) Ytterby = švédská obec (naleziště minerálů vzácných zemin)
europium 1896 E. Demarcay (Fr.) Evropa – světadíl
fermium 1953 A. Ghiorso (USA) Enrico Fermi
fluor 1886 H. Moissan (Fr.) fluere (lat.) = téci
fosfor 1669 H. Brant (Něm.) fosforos (řec.) = světlonoš
francium 1939 Marguerite Perey (Fr.) Francie
gadolinium 1880 J.C. Marignac (Fr.) Johan Gadolin, finský chemik, který v r. 1788 objevil yttriové zeminy
gallium 1875 Lecoq de BoisBaudran (Fr.) Gallia (lat.) = Francie
germanium 1886 Clemens Winkler (Něm.) Germania (lat.) = Německo
hafnium 1923 D. Coster (Hol.)
G. van. Hevesey (Maď.)
Hafnia (lat.) = Kodaň (Copenhagen)
helium 1868 P. Jansen (spektrálně dokázal jeho existenci) (Fr.)
Sir William Ramsay (izolace) (Brit.)
helios (řec.) = slunce
hliník 1827 F. Woehler (Něm.) alumen (lat.) = kamenec
holmium 1879 P.T. Cleve (Švéd.) Holmia (lat.) = Stockholm)
hořčík 1808 Sir Humphry Davy (Brit.) Magnesia = město v Malé Asii (v Thesalii)
chlor 1774 K.W. Scheele (Švéd.) chloros (řec.) = žlutozelený
chrom 1797 L.N. Vauquelin (Fr.) chroma (řec.) = barva
indium 1863 F. Reich (Něm.)
T. Richter (Něm.)
pojmenováno podle jeho charakteristické spektrální čáry (indigová)
iridium 1803 S. Tennant (Brit.) iris (lat.) = duha
jod 1811 B. Courtois (Fr.) ioeidés (řec.) = fialový (= barva jeho par)
kadmium 1817 Fr. Stromeyer (Něm.) kadmia (řec.) = země
kalifornium 1950 G.T. Seaborg (USA)
S.G. Thompson (USA)
A. Ghiorso (USA)
K. Street, Jr. (USA)
California (USA)
kobalt 1735 G. Brandt (Něm.) Kobold (něm.) = pojmenování důlního skřítka
krypton 1898 Sir William Ramsay (Brit.) kryptos (řec.) = skrytý
kyslík 1774 Joseph Pristley (Brit.) oxygenium odvozené z oxys (řec.) = kyselý a gennao (lat.) = tvořím
křemík 1824 J.J. Berzelius (Švéd.) silicis (lat.) = křemen
lanthan 1839 C.G. Mosander (Švéd.) lanthanein (řec.) = být ukrytý
lithium 1817 A. Arfredson (Švéd.) lithos (švéd.) = kámen
lutecium 1907 G. Urbani (Fr.)
K. Auer von Welsbach (Rak.)
Lutetia = starý název Paříže
mangan 1774 J.G. Gahn (Švéd.) magnes (lat.) = magnet (podle města Magnesia v Malé Asii)
měď cuprum (lat.) – odvozeno od aes cyprium (kyperský kov). Ostrov Kypr byl hlavním zdrojem starověké mědi
mendelevium 1955 G.T. Seaborg (USA)
S.G. Thompson (USA)
Ghiorso (USA)
G.R. Choppin (USA)
B.G. Harvey (USA)
D.I. Mendělejev
molybden 1778 G.W. Scheele (Švéd.) molybdos (řec.) = olovo
neodym 1885 C.A. von Welsbach (Rak.) neos (řec.) = nový, didymos (řec.) = dvojče
neon 1898 Sir William Ramsay (Brit.)
M.W. Travers (Brit.)
neos (řec.) = nový
neptunium 1940 E.M. McMillan (USA)
P.M. Abelson (USA)
planeta Neptun
nikl 1751 A.F. Cronstedt (Švéd.) Nickel (něm.) = skřítek, který zabraňuje mědi, aby byla extrahována z niklových rud
niob 1801 Charles Hatchett (Brit.) Niobe (řec.) = dcera Tantala (z řecké mythologie)
nobelium 1958 G.T. Seaborg (USA)
A. Ghiorso (USA)
J.R. Walton (USA)
T. Sikkeland (USA)
Alfred Nobel
olovo plumbum (lat.) = olovo, těžký
osmium 1803 S. Tennant (Brit.) osma (řec.) = zápach
palladium 1803 W.H. Wollaston (Brit.) Asteroid Pallas
platina 1735
1741
A.de Ulloa (Švéd.)
Charles Wood (Brit.)
plata (špaň.) = stříbro
plutonium 1940 G.T. Seaborg (USA)
E.M. Mcillan (USA)
J.W. Kennedy (USA)
planeta Pluto
polonium 1898 Marie Curie (P.) Polsko
praseodym 1885 C.A. von Welsbach (Rak.) prasios (řec.) = zelený
didymos (řec.) = dvojče
promethium 1945 J.A. Marinsky (USA)
L.E. Glendenin (USA)
C.D. Coryell (USA)
Prometheus (z řecké mythologie)
protaktinium 1917 O. Hahn (Něm.)
L. Meitnerová (Rak.)
protos (řec.) = první v pořadí (jeden z prvních členů uran-aktiniové rozpadové řady)
radium 1898 Pierre a Marie Curie (Fr. a P.) radius (lat.) = paprsek
radon 1900 F.E. Dorn (Něm.) odvozený od názvu radium přidáním zakončení – on, charakteristického pro názvy ostatních vzácných plynů
rhenium 1923 W. Noddack (Něm.)
I. Tacke (Něm.)
Otto Berg (Něm.)
Rhenus (lat.) = Rýn
rhodium 1804 W.H. Wollaston (Brit.) rhodon (řec.) = růžový
rtuť hydrargyrum (lat.) = tekuté stříbro
rubidium 1861 R.W. Bunsen (Něm.)
G. Kirchhoff (Něm.)
rubidus (lat.) = tmavě červený (pojmenován podle dvou charakteristických čar ve svém emisním spektru)
ruthenium 1844 K.K. Klaus (Rak.) Ruthetia (lat.) = Rusko
samarium 1879 Lecoq de Boisbaudran (Fr.) podle minerálu samarskitu. Samarskij byl ruský důlní úředník.
selen 1817 J.J. Berzelius (Švéd.) selene (řec.) = měsíc
síra sulfur (lat.) – odvozeno od sanskrtského sulvere
skandium 1879 L.F. Nilson (Švéd.) Skandinávie
sodík 1807 Sir Humphry Davy (Brit.) natrium (lat.) pochází z egyptského slova neter = rostlinný popel
stroncium 1808 Sir Humphry Davy (Brit.) Strontian ve Skotsku = naleziště stroncianitu
stříbro argentum (lat.) od sanskrtského výrazu argentos = jasný
tantal 1802 A.G. Ekeberg (Švéd.) Tantalus – z řecké mythologie
technecium 1937 C. Perriet (It.) technetos (řec.) = umělý
tellur 1782 F.J. Mòller (Rak.) tellus (lat.) = země
terbium 1843 C.G. Mosander (Švéd.) Ytterby = obec ve Švédsku
thallium 1861 Sir William Crookes (Brit.) thallos (řec.) = ratolest (jeho emisní spektrum vykazuje jasně zelenou čáru)
thorium 1828 J.J. Berzelius (Švéd.) Thor = norský bůh války
thulium 1879 P.T. Cleve (Švéd.) Thule = staré pojmenování Skandinávie
titan 1791 W. Gregor (Brit.) obří Titani z řecké mythologie
uhlík carbo (lat.) = uhlí
uran 1789
1841
M.H. Klaproth (Něm.)
E.M. Peligot (Fr.)
planeta Uran
vanad 1801 A.M. del Rio (Špaň.) Vanadis = norská bohyně lásky a krásy
vápník 1808 Sir Humphry Davy (Brit.) calx (lat.) = vápno, vápenec
vodík 1766 Sir Henry Cavendich (Brit.) hydrogenium (lat.) z hydro (řec.) = voda a gennao (lat.) = tvořím
wolfram 1783 J.J. a F. de Elhuyar (Špaň.) wolframit = minerál
xenon 1898 Sir William Ramsay (Brit.) xenos (řec.) = cizí
ytterbium 1907 G. Urbain (Fr.) Ytterby, Švédsko
yttrium 1843 C.G. Mosander (Švéd.) Ytterby, Švédsko
zinek 1746 A.S. Marggraf (Něm.) zink (něm.) = pochybného původu
zirkonium 1789 M.H. Klaproth (Něm.) zirkon (minerál). Název od zagrum (arab.) = zlaté barvy
zlato aurum (lat.) = úsvit
železo ferrum (lat.) = železo

Ilustrací tabulky II je obrázek 1, který různými odstíny vybarvení políček periodické tabulky odlišuje prvky objevené v různých obdobích.

Obr. 1: Chronologie objevů chemických prvků

obrázek 1
doc. Mgr. Hana Cídlová, Dr., doc. PhDr. Emilie Musilová, CSc.
PdF, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita
Návrat na úvodní stránku webu, nahoru
Technická spolupráce:
Servisní středisko pro e-learning na MU
Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2009
Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.