4.2.8 π-komplexy

Velkou skupinu koordinačních sloučenin tvoří částice, v nichž jako ligandy vystupují molekuly nenasycených uhlovodíků. V takových případech často není možné přesně určit donorové atomy, protože nenasycený uhlovodík je k centrálnímu atomu vázán jako celek pomocí π-elektronů násobných vazeb. Takové koordinační sloučeniny se obecně nazývají π-komplexy. Vytvoření jejich názvu bez ohledu na strukturu se děje podle již popsaných pravidel.

Příklady:

[Cr(C6H6)2]	bis(benzen)chrom
[Ni(C5H5)2]	bis(cyklopentadienyl)nikelnatý komplex
[Re(C5H5)2H]	bis(cyklopentadienyl)-hydridorhenitý komplex
K[PtCl3(C2H4)]	trichloro-(ethylen)platnatan(1–) draselný

Pokud chceme jasně vyznačit, že nenasycený ligand se váže k centrálnímu atomu všemi atomy řetězce nebo kruhu, uvedeme před jeho název symbol η (čti „éta” nebo „hapto”).

Příklady:

Komplexy obsahující ligand η-cyklopentadienyl a jejich deriváty se označují skupinovým názvem metalloceny. Je známo velké množství derivátů metallocenů odvozených od základních látek substitucí vodíkových atomů na cyklopentadienylových kruzích. Tyto deriváty se pojmenovávají v souhlase se zásadami názvosloví organické chemie.

Příklady:

ferrocen	nikelocen	chromocen	osmocen	1,1’-dichlorferrocen	1,3-dimethylosmocen