Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Vychovávaný jedinec


  • cílem výchovně-vzdělávacího procesu je plný a mnohostranný rozvoj osobnosti jedince
  • velká pozornost pedagogiky je směřována k vychovávanému jedinci (edukantovi) → dítěti, žákovi, i dospělému člověku
  • pod termínem vychovávaný jedinec chápeme žáka, studenta, učně, dítě poučované rodičem, studenta v domově mládeže, člena turistického oddílu, člena pěveckého nebo dramatického souboru, účastníka odborného školení, účastníka jazykového kurz nebo pacienta instruovaného lékařem
  • jedince ve výchovně-vzdělávacím procesu výrazně ovlivňují podmínky výchovy
    • vnitřní podmínky
    • vnější podmínky

vnitřní podmínky

  • nutnost respektovat individuální tempo žáka
  • výrazný vliv temperamentu – ovlivňuje citové ladění, prožívání a reagování žáka
  • je třeba respektovat rozdíly ve výkonových vlastnostech (schopnosti, dovednosti, vědomosti)
  • působí rozdílné charakterové vlastnosti jedince
  • uplatňují se rozdíly v motivaci žáků

vnější podmínky

  • komplex přírodních a společenských okolností ve kterých výchova probíhá
  • jsou dány dosaženou úrovní vývoje životního prostředí
  • jedná se např. o vybavení třídy, vyvětrání, osvětlení, způsob podání látky, teplota ad.

výchovné předpoklady jedince můžeme rozdělit do tří kategorií:

  • fyzické
  • psychické
  • sociální

fyzické předpoklady

  • požadavky týkající se celkové tělesné zdatnosti a zdraví, fyzického typu, výšky těla a délky končetin, pohybové pružnosti a uvolněnosti
  • požadavky na citlivost smyslových orgánů, motoriku a koordinaci
  • stav těla často souvisí s nižší výkonností v učení (únava po tělesné aktivitě, bolest, hlad)
  • zvláštní uplatnění v tělesné výchově nebo výchově estetické

psychické předpoklady

  • schopnosti a nadání pro určitou činnost ve výchovně vzdělávacím procesu
  • je třeba odlišit schopnosti od vloh
  • vlohy chápeme jako vrozené anatomicko-fyziologické zvláštnosti organismu
  • vlohy jsou základem rozvoje schopností, schopnosti samy jsou pak výsledkem tohoto vývoje
  • ve výchovně-vzdělávacím procesu je nutné v maximální možné míře zajistit odpovídající podmínky pro nejvýznamnější činnosti, ve kterých se schopnosti mohou utvářet a zejména rozvíjet
  • schopnosti chápeme jako podmínku rychlého a úspěšného osvojování vědomostí, dovedností a návyků
  • pro rozvoj schopností je zapotřebí, aby si jedinec osvojil vědomosti, dovednosti a návyky získané a vytvořené ve společenskohistorické praxi a tvořivě jich užíval jak ve škole tak mimo ni
  • schopnosti na rozdíl od vědomostí jsou trvalejšího charakteru, ale jejich utváření je pomalejší
  • schopnosti jsou předpokladem dalšího úspěšného osvojování vědomostí, dovedností a návyků
  • specifický problém schopností při výchově a vzdělávání dospělých → existují zde velké individuální rozdíly podmíněné zdravotním stavem, životním způsobem i dosavadní pracovní činností
  • dva názory na současné pojetí výchovy a vzdělávání v souvislosti s psychickými předpoklady
    • dominuje role vrozených vlastností – ty jsou nejdůležitějším a nejzásadnějším faktorem
    • teorie mastery learningu (zvládající učení) – každý jedinec bez ohledu na vrozené vlastnosti má možnost zvládnout stejné množství látky pokud mu k tomu je poskytnut dostatek prostoru a času (individuální hledisko); je tedy třeba respektovat vlastní tempo žáků
  • velmi důležitým faktorem je i výchovně-vzdělávací styl žáka:
  • kognitivní styl – převážně vrozený
  • učební styl – získaný v průběhu života (zrakový, kinestetický nebo sluchový typ)
  • každý jedinec tak má svůj vlastní učební styl – individuální způsob osvojování poznatků, který je určující v přístupu k učení, zahrnuje složky poznávací, motivační, emocionální, sociální, autoregulační a vliv vnějších a vnitřních podmínek
  • důležitým faktorem je také nutnost respektovat různé druhy inteligence žáků
  • inteligenci chápeme jako soubor dispozic, která umožňuje řešit problémy
  • rozlišujeme sedm typů inteligence (dle Gardnera)
    • logicko-matematická – rychlé počítání, analýza, dedukování (matematik, vědecký pracovník)
    • jazyková a řečová (verbálně-lingvistická) – mluvení, čtení, psaní dopisů, paměť na jména (právník, spisovatel, novinář, komentátor)
    • prostorová a zraková (vizuální) – orientace v prostoru, čtení map, paměť na obličeje, porozumění nákresům (navigátor, řidič, pilot, architekt)
    • fyzická, tělesně-pohybová (kinestetická) – manuální zručnost, sporty, tanec, dotýká se lidí s nimiž mluví (chirurg, sportovec, tanečník, výtvarník)
    • muzikálně-rytmická, hudební – hudební paměť, zpěv, hra na nástroj, smysl pro rytmus (hudebník)
    • interpersonální – sebereflexe, schopnost uvědomovat si sebe sama, nezávislost, sebedůvěra
    • intrapersonální – schopnost všímat si druhých, chápání druhých, empatie, naslouchání (učitel, lékař, psycholog, kněz)

sociální předpoklady

  • významným faktorem je sociální situace realizovaná zejména v rodině
  • sociální situace → významný činitel, sociální vazby mohou vzdělávání a výchovu motivovat pozitivně, ale i zasahovat rušivě
  • jeden z významných činitelů podporujících rozvoj různých forem výchovně-vzdělávací činnosti je vytvoření pozitivní pedagogické atmosféry
  • problematika rodiny, jejich zájmů, postojů, finančního zabezpečení
  • sociální vazby vytvořené v kruhu rodiny přitom mohou mít pozitivní vliv na průběh výchovy a vzdělávání
  • velmi důležitá také dosavadní vzdělanostní úroveň
  • dosavadní vzdělanostní úroveň je příznivá za předpokladu, že dosavadní vědomosti, dovednosti, návyky i postoje, zájmy a potřeby jsou na úrovni žádoucí z hlediska další výchovně-vzdělávací činnosti
  • výchova má v sobě vždy mnoho prvků převýchovy
  • měla by však navazovat na fungující a dobré získané schopnosti, dovednosti, znalosti a měnit jen schémata chybně zafixovaná
  • k těmto skutečnostem lze dospět pedagogickou diagnostikou, zejména samotnou diagnózou
  • diagnóza předpokladů a nejvhodnějších metod, způsob optimálního rozvoje předpokladů a posilování či kompenzování slabých předpokladů jinými

co v pedagogickém procesu u jedince rozvíjíme

  • výsledkem výchovně-vzdělávacího procesu je vždy komplexní rozvoj jedince
  • rozvoj jedince po všech stránkách jeho osobnosti
  • stimulujeme žákovy mravní, světonázorové a etické postoje ke světu, ale také estetické, pohybové i pracovní kvality
  • podporuje žákovy potřeby a zájmy
  • ovlivňuje sociální chování žáka
  • je třeba výchovu orientovat na konkrétního jednotlivce (přihlížet co nejvíce k individualitám žáků)
  • výchova by měla ovlivňovat rozhodovací proces a pomoct naučit se člověku nést odpovědnost za svá rozhodnutí
  • jedinec by si měl uvědomovat svoji autenticitu a budovat kladné mravní zásady
  • jedinec by měl být veden k sebepoznání

postavení jedince v pedagogickém procesu

  • tradiční model výchovy → pedagog jako jediný aktivní subjekt pedagogického procesu a žák jako pouhý receptivní objekt přijímající informace
  • moderní pedagogické myšlení → v čele umístěna aktivita vychovávané osobnosti, vychovávaný jedinec není pouze příjemcem, ale aktivním tvůrcem, pedagog je spíše průvodcem a tutorem
  • autoritativní výchova málo respektuje jedince a sleduje pouze osvojení předem daných vědomostí, pedagog je absolutní autoritou
  • výchova jako služba jedinci zabezpečuje proměny, které si jedinec sám žádá, úlohou pedagoga je pomoci vychovávanému jedinci
  • současná pedagogika ve výchovně-vzdělávacím procesu usiluje o výchovu na jedné straně respektující autoritu pedagogického pracovníka a na druhé straně umožňující uplatnění aktivity a iniciativy vychovávaného jedince
  • výchova by měla být spoluprací pedagoga s vychovávaným jedincem
  • korektní vztah mezi pedagogem a žákem → právní záruka „Úmluva o právech dítěte“
  • ratifikována v roce 1989, u nás v roce 1991

výchova z hlediska interakce a druhů

  • vztah výchova pedagog → vychovávaný jedinec autoritativní (pedeutocentrická) pedagog ← vychovávaný jedinec submisivní (pedocentrická) pedagog ↔ vychovávaný jedinec kooperativní (spolupracující)

další pojetí výchovných předpokladů

  • v centru výchovných předpokladů je umístěn vychovávaný jedinec, kterého ovlivňují následující faktory:
    • vzdělanostní předpoklady
    • sociální předpoklady
    • fyzické předpoklady
    • psychické předpoklady
    • samotná výchova
otevrit odpovednik

Otázky

  • Jaký je cíl výchovně vzdělávacího procesu?
  • Kdo je to vychovávaný jedinec?
  • Co ovlivňuje jedince ve výchovně vzdělávacím procesu?
  • Do jakých kategorií můžeme rozdělit výchovné předpoklady jedince?
  • Co je to učební styl žáka?

Literatura

  • JŮVA, V. sen. a jun. Úvod do pedagogiky. Brno: Paido, 1999.
  • JŮVA, V. et al. Základy pedagogiky (pro doplňující pedagogické studium). Brno: Paido, 2001.
  • PAŘÍZEK, V. Obecná pedagogika. Praha: SPN, 1991.
  • POSPÍŠIL, R., VLČKOVÁ, K. Úvod do pedagogiky. ELPORTÁL, Brno: MU Brno, 2006. s. 88. ISSN 1802-128X. https://is.muni.cz/auth/elportal/studovna.pl.
  • PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
  • PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. rozšířené vydání. Praha: Portál, 2001.
  • SVOBODOVÁ, J., ŠMAHELOVÁ, B. Kapitoly z obecné pedagogiky. Brno: MSD, 2007.
Mgr. Radek Pospíšil |
Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita |
Nahoru, návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2009  

Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.