Úvod do pedagogiky
Pedagogická fakulta
Mgr. Radek Pospíšil

Vychovávaný jedinec

• cílem výchovně-vzdělávacího procesu je plný a mnohostranný rozvoj osobnosti jedince
• velká pozornost pedagogiky je směřována k vychovávanému jedinci (edukantovi) → dítěti, žákovi, i dospělému člověku
• pod termínem vychovávaný jedinec chápeme žáka, studenta, učně, dítě poučované rodičem, studenta v domově mládeže, člena turistického oddílu, člena pěveckého nebo dramatického souboru, účastníka odborného školení, účastníka jazykového kurz nebo pacienta instruovaného lékařem
• jedince ve výchovně-vzdělávacím procesu výrazně ovlivňují podmínky výchovy
  • vnitřní podmínky
  • vnější podmínky

vnitřní podmínky

• nutnost respektovat individuální tempo žáka
• výrazný vliv temperamentu – ovlivňuje citové ladění, prožívání a reagování žáka
• je třeba respektovat rozdíly ve výkonových vlastnostech (schopnosti, dovednosti, vědomosti)
• působí rozdílné charakterové vlastnosti jedince
• uplatňují se rozdíly v motivaci žáků

vnější podmínky

• komplex přírodních a společenských okolností ve kterých výchova probíhá
• jsou dány dosaženou úrovní vývoje životního prostředí
• jedná se např. o vybavení třídy, vyvětrání, osvětlení, způsob podání látky, teplota ad.

výchovné předpoklady jedince můžeme rozdělit do tří kategorií:

• fyzické
• psychické
• sociální

fyzické předpoklady

• požadavky týkající se celkové tělesné zdatnosti a zdraví, fyzického typu, výšky těla a délky končetin, pohybové pružnosti a uvolněnosti
• požadavky na citlivost smyslových orgánů, motoriku a koordinaci
• stav těla často souvisí s nižší výkonností v učení (únava po tělesné aktivitě, bolest, hlad)
• zvláštní uplatnění v tělesné výchově nebo výchově estetické

psychické předpoklady

• schopnosti a nadání pro určitou činnost ve výchovně vzdělávacím procesu
• je třeba odlišit schopnosti od vloh
• vlohy chápeme jako vrozené anatomicko-fyziologické zvláštnosti organismu
• vlohy jsou základem rozvoje schopností, schopnosti samy jsou pak výsledkem tohoto vývoje
• ve výchovně-vzdělávacím procesu je nutné v maximální možné míře zajistit odpovídající podmínky pro nejvýznamnější činnosti, ve kterých se schopnosti mohou utvářet a zejména rozvíjet
• schopnosti chápeme jako podmínku rychlého a úspěšného osvojování vědomostí, dovedností a návyků
• pro rozvoj schopností je zapotřebí, aby si jedinec osvojil vědomosti, dovednosti a návyky získané a vytvořené ve společenskohistorické praxi a tvořivě jich užíval jak ve škole tak mimo ni
• schopnosti na rozdíl od vědomostí jsou trvalejšího charakteru, ale jejich utváření je pomalejší
• schopnosti jsou předpokladem dalšího úspěšného osvojování vědomostí, dovedností a návyků
• specifický problém schopností při výchově a vzdělávání dospělých → existují zde velké individuální rozdíly podmíněné zdravotním stavem, životním způsobem i dosavadní pracovní činností
• dva názory na současné pojetí výchovy a vzdělávání v souvislosti s psychickými předpoklady
  • dominuje role vrozených vlastností – ty jsou nejdůležitějším a nejzásadnějším faktorem
  • teorie mastery learningu (zvládající učení) – každý jedinec bez ohledu na vrozené vlastnosti má možnost zvládnout stejné množství látky pokud mu k tomu je poskytnut dostatek prostoru a času (individuální hledisko); je tedy třeba respektovat vlastní tempo žáků
• velmi důležitým faktorem je i výchovně-vzdělávací styl žáka:
• kognitivní styl – převážně vrozený
• učební styl – získaný v průběhu života (zrakový, kinestetický nebo sluchový typ)
• každý jedinec tak má svůj vlastní učební styl – individuální způsob osvojování poznatků, který je určující v přístupu k učení, zahrnuje složky poznávací, motivační, emocionální, sociální, autoregulační a vliv vnějších a vnitřních podmínek
• důležitým faktorem je také nutnost respektovat různé druhy inteligence žáků
• inteligenci chápeme jako soubor dispozic, která umožňuje řešit problémy
• rozlišujeme sedm typů inteligence (dle Gardnera)
  • logicko-matematická – rychlé počítání, analýza, dedukování (matematik, vědecký pracovník)
  • jazyková a řečová (verbálně-lingvistická) – mluvení, čtení, psaní dopisů, paměť na jména (právník, spisovatel, novinář, komentátor)
  • prostorová a zraková (vizuální) – orientace v prostoru, čtení map, paměť na obličeje, porozumění nákresům (navigátor, řidič, pilot, architekt)
  • fyzická, tělesně-pohybová (kinestetická) – manuální zručnost, sporty, tanec, dotýká se lidí s nimiž mluví (chirurg, sportovec, tanečník, výtvarník)
  • muzikálně-rytmická, hudební – hudební paměť, zpěv, hra na nástroj, smysl pro rytmus (hudebník)
  • interpersonální – sebereflexe, schopnost uvědomovat si sebe sama, nezávislost, sebedůvěra
  • intrapersonální – schopnost všímat si druhých, chápání druhých, empatie, naslouchání (učitel, lékař, psycholog, kněz)

sociální předpoklady

• významným faktorem je sociální situace realizovaná zejména v rodině
• sociální situace → významný činitel, sociální vazby mohou vzdělávání a výchovu motivovat pozitivně, ale i zasahovat rušivě
• jeden z významných činitelů podporujících rozvoj různých forem výchovně-vzdělávací činnosti je vytvoření pozitivní pedagogické atmosféry
• problematika rodiny, jejich zájmů, postojů, finančního zabezpečení
• sociální vazby vytvořené v kruhu rodiny přitom mohou mít pozitivní vliv na průběh výchovy a vzdělávání
• velmi důležitá také dosavadní vzdělanostní úroveň
• dosavadní vzdělanostní úroveň je příznivá za předpokladu, že dosavadní vědomosti, dovednosti, návyky i postoje, zájmy a potřeby jsou na úrovni žádoucí z hlediska další výchovně-vzdělávací činnosti
• výchova má v sobě vždy mnoho prvků převýchovy
• měla by však navazovat na fungující a dobré získané schopnosti, dovednosti, znalosti a měnit jen schémata chybně zafixovaná
• k těmto skutečnostem lze dospět pedagogickou diagnostikou, zejména samotnou diagnózou
• diagnóza předpokladů a nejvhodnějších metod, způsob optimálního rozvoje předpokladů a posilování či kompenzování slabých předpokladů jinými

co v pedagogickém procesu u jedince rozvíjíme

• výsledkem výchovně-vzdělávacího procesu je vždy komplexní rozvoj jedince
• rozvoj jedince po všech stránkách jeho osobnosti
• stimulujeme žákovy mravní, světonázorové a etické postoje ke světu, ale také estetické, pohybové i pracovní kvality
• podporuje žákovy potřeby a zájmy
• ovlivňuje sociální chování žáka
• je třeba výchovu orientovat na konkrétního jednotlivce (přihlížet co nejvíce k individualitám žáků)
• výchova by měla ovlivňovat rozhodovací proces a pomoct naučit se člověku nést odpovědnost za svá rozhodnutí
• jedinec by si měl uvědomovat svoji autenticitu a budovat kladné mravní zásady
• jedinec by měl být veden k sebepoznání

postavení jedince v pedagogickém procesu

• tradiční model výchovy → pedagog jako jediný aktivní subjekt pedagogického procesu a žák jako pouhý receptivní objekt přijímající informace
• moderní pedagogické myšlení → v čele umístěna aktivita vychovávané osobnosti, vychovávaný jedinec není pouze příjemcem, ale aktivním tvůrcem, pedagog je spíše průvodcem a tutorem
• autoritativní výchova málo respektuje jedince a sleduje pouze osvojení předem daných vědomostí, pedagog je absolutní autoritou
• výchova jako služba jedinci zabezpečuje proměny, které si jedinec sám žádá, úlohou pedagoga je pomoci vychovávanému jedinci
• současná pedagogika ve výchovně-vzdělávacím procesu usiluje o výchovu na jedné straně respektující autoritu pedagogického pracovníka a na druhé straně umožňující uplatnění aktivity a iniciativy vychovávaného jedince
• výchova by měla být spoluprací pedagoga s vychovávaným jedincem
• korektní vztah mezi pedagogem a žákem → právní záruka „Úmluva o právech dítěte“
• ratifikována v roce 1989, u nás v roce 1991

výchova z hlediska interakce a druhů

• vztah výchova pedagog → vychovávaný jedinec autoritativní (pedeutocentrická) pedagog ← vychovávaný jedinec submisivní (pedocentrická) pedagog ↔ vychovávaný jedinec kooperativní (spolupracující)

další pojetí výchovných předpokladů

• v centru výchovných předpokladů je umístěn vychovávaný jedinec, kterého ovlivňují následující faktory:
  • vzdělanostní předpoklady
  • sociální předpoklady
  • fyzické předpoklady
  • psychické předpoklady
  • samotná výchova