Úvod do pedagogiky
Pedagogická fakulta
Mgr. Radek Pospíšil

Výchovné prostředky

• výchova se uskutečňuje za pomoci různých a rozmanitých prostředků působících jak intencionálně (přímo, záměrně), tak funkcionálně (nepřímo, pro vychovávaného jedince bezděčně)
• výchovné prostředky chápeme jako jeden z činitelů výchovně-vzdělávacího procesu, zprostředkující působení pedagoga na výchovný objekt (STOJAN, M.)
• základním prostředkem intencionální výchovy bývá označováno vyučování
• klasifikaci výchovných prostředků můžeme rozlišit dle autora (STOJAN; BLÍŽKOVSKÝ; SVOBODOVÁ, ŠMAHELOVÁ; HORÁK; JŮVA)
• každý z autorů pojímá prostředky odlišně, lze však nalézt i podobnosti

• dělení výchovných prostředků dle BLÍŽKOVSKÉHO
  • soustava výchovně-vzdělávacích činitelů
  • soustava výchovně-vzdělávacích obsahů
  • soustava výchovně-vzdělávacích metod a prostředků
  • samotné výchovné prostředí

• dělení výchovných prostředků dle STOJANA
  • materiální – vše co po stránce materiální a technické pomáhá realizovat výchovné cíle
  • nemateriální – organizační formy výchovy a způsoby práce v těchto formách

• dělení výchovných prostředků dle SVOBODOVÉ a ŠMAHELOVÉ
  • širší pojetí
  • užší pojetí
• širší pojetí výchovných prostředků (prostředky nemateriální povahy)

• formy výchovy
  • výchova školní – vyučování a výchova ve školním prostředí
  • výchova mimoškolní – organizace a zájmové skupiny, zájmové studium, zájmové kroužky, veřejná výchova, veřejné sdělovací prostředky
  • výchova rodinná – výchova rodinou, harmonické vztahy mezi rodiči a dětmi
  • sebevýchova – identifikace, sebepoznání, autoregulace a zpětná vazba
• organizační formy vzdělávání
  • přednášky, kurzy, semináře, projekty, skupinová a individuální práce, hromadná práce při frontálním vyučování, kooperativní vyučování, exkurze, vycházky
• výchovné metody
  • přesvědčování, vzor, ideál, příkazy, pravidla, hodnocení, ocenění, tresty, odměny, pomoc, spolupráce, hraní rolí, dramatizace, inscenace
• vyučovací metody
  • metody slovní, názorně demonstrační, praktická činnost žáků, hra, inscenace a dramatizace, opakování a procvičování, metody diagnostické a klasifikační
• pedagogické principy (zásady)
  • cílevědomost, názornost, soustavnost a systematičnost, aktivnost, uvědomělost, jednota výchovného působení, emocionálnost
• vzdělávací obsahy
  • obsah teoretické a praktické výuky, obsah výchovy mimo vyučování, sebevzdělávací programy
• výchovné prostředí
  • pedagogické využívání životního prostředí k výchovným cílům, prostředí výchovných a vzdělávacích institucí, pedagogicky adaptované prostředí
• lidé
  • osoby, které se v oblasti výchovy a vzdělávání uplatňují jako výchovní činitelé - užší pojetí výchovných prostředků (prostředky materiální povahy)
• výukové pomůcky
  • knih, sešity, učebnice, schémata, obrazy, grafy, pokusné a laboratorní vybavení, mapy, tabule, křída, houba, psací potřeby, CD, DVD, filmy, počítačové programy
• didaktická technika
  • zařízení a přístroje – zpětný projektor, dataprojektor, počítač, kamera, CD a DVD přehrávač, televize a video, vizualizér, multifunkční zařízení

• dělení výchovných prostředků dle HORÁKA a KOLÁŘE
• výchovné instituce
  • rodina, škola a školská soustava jako celek, školská zařízení (družina, škola v přírodě, domov mládeže, školní knihovna, školní jídelna), výchovné poradenství, dětské a mládežnické organizace různého zaměření, hromadné sdělovací prostředky, kulturní instituce, zájmové organizace, církevní organizace, sportovní a tělovýchovné organizace, „fandění“, skupiny a kolektiv ve škole, masová zábava
• organizační formy výchovné práce
  • skupinová práce, individuální práce, hromadné působení, společná práce vychovatele a vychovávaných, práce na projektech, problémové situace a jejich společné řešení
• výchovné prostředky, kterými působí škola
  • obsah vzdělávání, vzdělávací program školy, kvalifikace a schopnosti učitelů, kolektiv žáků a jeho složení, kolektiv učitelů, systém a kvalita řízení školy, materiální vybavení školy, vyučování, hygienická situace, architektonické uspořádání školy, spolupráce školy a veřejnosti, komunikace učitelů a žáků, hodnocení, autorita učitelů, vztahy učitelů a žáků

• autoři pak uvádí ještě druhé možné dělení na prostředky nemateriální a materiální
• nemateriální prostředky
  • organizační formy, metody práce, vyučování, hra, práce, pedagogicky adaptované prostředí, umění
• materiální prostředky
  • výchovné situace, budovy, prostory, učebny, dílny, laboratoře, knihovny, materiální a technické vybavení školy, pomůcky, nástroje, nářadí, didaktická technika, vyučovací pomůcky

• dělení výchovných prostředků dle JŮVY
• využívá schéma výchovných prostředků v jehož rámci vyděluje osm základních výchovných prostředků:

vyučování

• systematická výchovně-vzdělávací činnost ve vyučovací jednotce, při které dochází k rozvoji žákových vědomostí, dovedností a schopností
• podle počtu jedinců účastnících se výchovně-vzdělávacího procesu dělíme vyučování na:
  • individuální vyučování – může vycházet z žákových výchovných předpokladů, je ekonomicky nákladné, ale vhodné pro dosažení vysokých cílů za relativně krátkou dobu
  • hromadné vyučování – skupinové vyučování, není schopno plně respektovat individuální předpoklady a zvláštnosti každého jedince, umožňuje však vzájemné pozitivní ovlivňování žáků

pedagogicky adaptované prostředí

• přírodní i společenské prostředí působící na rozvoj jedince, ať již pozitivně nebo negativně
• musí být záměrně přizpůsobeno výchovným cílům, prostředí samo většinou působí funkcionálně
• nejvyšší stupeň pedagogické adaptace dosahujeme v prostředí pedagogické instituce
• výchovnými činiteli v takovémto prostředí jsou materiální vybavení a sociální atmosféra
• pokud některé z komponent pedagogického prostředí vstupují do rozporu s výchovnými cíli, působí tento nesoulad jako faktor, který paralyzuje výchovné snahy

hromadné sdělovací prostředky

• vliv masmédií nelze podceňovat, je však nutné si uvědomovat, že ovlivňují pozitivně i negativně výchovně-vzdělávací proces
• vychovávají jak intencionálně (pořady vytvořené se záměrem vychovávat a vzdělávat), tak funkcionálně (jakékoliv jiné pořady bez záměru vychovávat a vzdělávat, ale přesto jedince pozitivně či negativně ovlivňující
• intencionální výchova je uskutečňována pořady věnovanými dalšímu vzdělávání
• funkcionální výchova je uskutečňována samotným výběrem obsahu, přístupem k jevům a problémům, formou podání a hodnocení

práce

• stále významnější výchovný činitel, shrnuje jak práci fyzickou, tak také práci psychickou
• výchovně působit může zejména hodnotou pracovního produktu, hodnotou pracovního prostředí ale i samotným pracovním procesem (organizovaným, soustavným, důsledným, houževnatým)
• výchovný účinek práce je vyšší se společenskou významností práce a jejím ocenění a kvalitnější se zvyšující se úrovní pracovní techniky a pracovních pomůcek

hra

• rozhodující úloha tohoto výchovného prostředku je v předškolním věku, její roli však nelze opomenout ani v pozdějším věku dítěte
• i v pozdějším věku se hra podílí na dalším rozvoji různých stránek osobnosti
• moderní pedagogika využívá formy hry zejména při výchově a vzdělávání i v netradičních oblastech

umění

• umění obohacuje svými prostředky (umělecká díla a tvůrčí umělecké činnosti) poznání v oblasti společenské, světonázorové, politické a mravní, napomáhá k tvorbě pozitivní hodnotové orientace
• moderní pedagogika zapojuje umění do svých prostředků a estetická výchova se stává rovnocennou a významnou složkou každé účinné výchovy, oproti dřívějšímu pojetí estetické výchovy jako spíše předmětu „odpočinkového“ charakteru

sport a tělovýchovná aktivita

• neodmyslitelná součást výchovných prostředků
• základy tělovýchovy v našich podmínkách sokolské hnutí a pánové Tyrš a Fűgner
• tyto prostředky napomáhají rozvoji zdraví, fyzické zdatnosti a obratnosti, smyslu pro kolektiv i obecně morální a estetické kultivaci osobnosti, napomáhají také tvorbě správné hodnotové orientace a hodnotového žebříčku
• v oblasti vrcholového sportu zejména problematika dopingu a fair-play

kolektiv

• organizovaná skupina jedinců, která má jasný cíl své činnosti i vnitřní dělbu úkolů a funkcí
• výchovné působení kolektivu je dáno jeho veřejným míněním
• toto veřejné mínění pedagog musí poznat a dokázat pozitivně vést a ovlivňovat
• na veřejné mínění kolektivu působí pedagog dvěma způsoby:
  • přímo – vysvětlování, zhodnocení i docenění určitých názorů, postojů i forem chování
  • nepřímo – prostřednictvím jedinců získaných pro své záměry (tvořících aktiv)