Dílo recenzoval:
doc. PhDr. Stanislav Střelec, CSc.
Výchovné prostředky
výchova se uskutečňuje za pomoci různých a rozmanitých prostředků působících jak intencionálně (přímo, záměrně), tak funkcionálně (nepřímo, pro vychovávaného jedince bezděčně)
výchovné prostředky chápeme jako jeden z činitelů výchovně-vzdělávacího procesu, zprostředkující působení pedagoga na výchovný objekt (STOJAN, M.)
základním prostředkem intencionální výchovy bývá označováno vyučování
klasifikaci výchovných prostředků můžeme rozlišit dle autora (STOJAN; BLÍŽKOVSKÝ; SVOBODOVÁ, ŠMAHELOVÁ; HORÁK; JŮVA)
každý z autorů pojímá prostředky odlišně, lze však nalézt i podobnosti
dělení výchovných prostředků dle BLÍŽKOVSKÉHO
soustava výchovně-vzdělávacích činitelů
soustava výchovně-vzdělávacích obsahů
soustava výchovně-vzdělávacích metod a prostředků
samotné výchovné prostředí
dělení výchovných prostředků dle STOJANA
materiální – vše co po stránce materiální a technické pomáhá realizovat výchovné cíle
nemateriální – organizační formy výchovy a způsoby práce v těchto formách
dělení výchovných prostředků dle SVOBODOVÉ a ŠMAHELOVÉ
širší pojetí
užší pojetí
širší pojetí výchovných prostředků (prostředky nemateriální povahy)
formy výchovy
výchova školní – vyučování a výchova ve školním prostředí
výchova mimoškolní – organizace a zájmové skupiny, zájmové studium, zájmové kroužky, veřejná výchova, veřejné sdělovací prostředky
výchova rodinná – výchova rodinou, harmonické vztahy mezi rodiči a dětmi
sebevýchova – identifikace, sebepoznání, autoregulace a zpětná vazba
organizační formy vzdělávání
přednášky, kurzy, semináře, projekty, skupinová a individuální práce, hromadná práce při frontálním vyučování, kooperativní vyučování, exkurze, vycházky
metody slovní, názorně demonstrační, praktická činnost žáků, hra, inscenace a dramatizace, opakování a procvičování, metody diagnostické a klasifikační
zařízení a přístroje – zpětný projektor, dataprojektor, počítač, kamera, CD a DVD přehrávač, televize a video, vizualizér, multifunkční zařízení
dělení výchovných prostředků dle HORÁKA a KOLÁŘE
výchovné instituce
rodina, škola a školská soustava jako celek, školská zařízení (družina, škola v přírodě, domov mládeže, školní knihovna, školní jídelna), výchovné poradenství, dětské a mládežnické organizace různého zaměření, hromadné sdělovací prostředky, kulturní instituce, zájmové organizace, církevní organizace, sportovní a tělovýchovné organizace, „fandění“, skupiny a kolektiv ve škole, masová zábava
organizační formy výchovné práce
skupinová práce, individuální práce, hromadné působení, společná práce vychovatele a vychovávaných, práce na projektech, problémové situace a jejich společné řešení
výchovné prostředky, kterými působí škola
obsah vzdělávání, vzdělávací program školy, kvalifikace a schopnosti učitelů, kolektiv žáků a jeho složení, kolektiv učitelů, systém a kvalita řízení školy, materiální vybavení školy, vyučování, hygienická situace, architektonické uspořádání školy, spolupráce školy a veřejnosti, komunikace učitelů a žáků, hodnocení, autorita učitelů, vztahy učitelů a žáků
autoři pak uvádí ještě druhé možné dělení na prostředky nemateriální a materiální
nemateriální prostředky
organizační formy, metody práce, vyučování, hra, práce, pedagogicky adaptované prostředí, umění
materiální prostředky
výchovné situace, budovy, prostory, učebny, dílny, laboratoře, knihovny, materiální a technické vybavení školy, pomůcky, nástroje, nářadí, didaktická technika, vyučovací pomůcky
dělení výchovných prostředků dle JŮVY
využívá schéma výchovných prostředků v jehož rámci vyděluje osm základních výchovných prostředků:
vyučování
systematická výchovně-vzdělávací činnost ve vyučovací jednotce, při které dochází k rozvoji žákových vědomostí, dovedností a schopností
podle počtu jedinců účastnících se výchovně-vzdělávacího procesu dělíme vyučování na:
individuální vyučování – může vycházet z žákových výchovných předpokladů, je ekonomicky nákladné, ale vhodné pro dosažení vysokých cílů za relativně krátkou dobu
hromadné vyučování – skupinové vyučování, není schopno plně respektovat individuální předpoklady a zvláštnosti každého jedince, umožňuje však vzájemné pozitivní ovlivňování žáků
pedagogicky adaptované prostředí
přírodní i společenské prostředí působící na rozvoj jedince, ať již pozitivně nebo negativně
musí být záměrně přizpůsobeno výchovným cílům, prostředí samo většinou působí funkcionálně
nejvyšší stupeň pedagogické adaptace dosahujeme v prostředí pedagogické instituce
výchovnými činiteli v takovémto prostředí jsou materiální vybavení a sociální atmosféra
pokud některé z komponent pedagogického prostředí vstupují do rozporu s výchovnými cíli, působí tento nesoulad jako faktor, který paralyzuje výchovné snahy
hromadné sdělovací prostředky
vliv masmédií nelze podceňovat, je však nutné si uvědomovat, že ovlivňují pozitivně i negativně výchovně-vzdělávací proces
vychovávají jak intencionálně (pořady vytvořené se záměrem vychovávat a vzdělávat), tak funkcionálně (jakékoliv jiné pořady bez záměru vychovávat a vzdělávat, ale přesto jedince pozitivně či negativně ovlivňující
intencionální výchova je uskutečňována pořady věnovanými dalšímu vzdělávání
funkcionální výchova je uskutečňována samotným výběrem obsahu, přístupem k jevům a problémům, formou podání a hodnocení
práce
stále významnější výchovný činitel, shrnuje jak práci fyzickou, tak také práci psychickou
výchovně působit může zejména hodnotou pracovního produktu, hodnotou pracovního prostředí ale i samotným pracovním procesem (organizovaným, soustavným, důsledným, houževnatým)
výchovný účinek práce je vyšší se společenskou významností práce a jejím ocenění a kvalitnější se zvyšující se úrovní pracovní techniky a pracovních pomůcek
hra
rozhodující úloha tohoto výchovného prostředku je v předškolním věku, její roli však nelze opomenout ani v pozdějším věku dítěte
i v pozdějším věku se hra podílí na dalším rozvoji různých stránek osobnosti
moderní pedagogika využívá formy hry zejména při výchově a vzdělávání i v netradičních oblastech
umění
umění obohacuje svými prostředky (umělecká díla a tvůrčí umělecké činnosti) poznání v oblasti společenské, světonázorové, politické a mravní, napomáhá k tvorbě pozitivní hodnotové orientace
moderní pedagogika zapojuje umění do svých prostředků a estetická výchova se stává rovnocennou a významnou složkou každé účinné výchovy, oproti dřívějšímu pojetí estetické výchovy jako spíše předmětu „odpočinkového“ charakteru
sport a tělovýchovná aktivita
neodmyslitelná součást výchovných prostředků
základy tělovýchovy v našich podmínkách sokolské hnutí a pánové Tyrš a Fűgner
tyto prostředky napomáhají rozvoji zdraví, fyzické zdatnosti a obratnosti, smyslu pro kolektiv i obecně morální a estetické kultivaci osobnosti, napomáhají také tvorbě správné hodnotové orientace a hodnotového žebříčku
v oblasti vrcholového sportu zejména problematika dopingu a fair-play
kolektiv
organizovaná skupina jedinců, která má jasný cíl své činnosti i vnitřní dělbu úkolů a funkcí
výchovné působení kolektivu je dáno jeho veřejným míněním
toto veřejné mínění pedagog musí poznat a dokázat pozitivně vést a ovlivňovat
na veřejné mínění kolektivu působí pedagog dvěma způsoby:
přímo – vysvětlování, zhodnocení i docenění určitých názorů, postojů i forem chování
nepřímo – prostřednictvím jedinců získaných pro své záměry (tvořících aktiv)