Úvod do pedagogiky
Pedagogická fakulta
Mgr. Radek Pospíšil

Obecná pedagogika

• součást pedagogické vědy, zabývající se explanací (objasňováním) základních jevů a procesů edukační reality, formulací teoretických modelů těchto jevů a procesů, vymezováním významů vědeckých termínů označujících tyto jevy, procesy. Čerpá z poznatků pedagogického výzkumu, z teorií jiných sociálních věd – Průcha, Walterová, Mareš
• základní pedagogická disciplína, usilující o systematizaci a interpretaci pedagogických jevů a zákonitostí a o vyvození obecně platných pedagogických norem – Jůva
• zkoumá pedagogické jevy a zákonitosti z obecného hlediska, nebere v potaz věk vychovávaných jedinců, abstrahuje od instituce, ve které probíhá, i od oboru vzdělávání – Svobodová, Šmahelová
• na rozdíl od speciálních oblastí v rámci pedagogiky (soc.pedagogika) zabývá se obecná pedagogika základy výchovy vůbec – EBERLE, G., HILIG, A. Meyers Kleines Lexikon, Pädagogik.

Obsah obecné pedagogiky

– různé vymezení:

1. JŮVA, V. Úvod do pedagogiky

• metodologická část (vědoslovná) – problémy spjaté s pojetím pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, systém pedagogických věd, metody zkoumání, vztah k jiným vědám, úloha pedagogiky)
• všeobecná teorie výchovy – zkoumá v obecné rovině základní pedagogické kategorie (cíle výchovy, funkci výchovy, činitele výchovy, výchovné principy, metody a formy výchovy)

2. PAŘÍZEK, V. Základy obecné pedagogiky

• výchova je univerzální jev, který probíhá od narození člověka po celý jeho život (permanentní charakter)
• výchova v obecném smyslu je jev, jehož podstatným znakem jsou
  • a) záměrné, soustavné a organizované působení na člověka
  • b) při výchově se vždy účastní „vychovávající“, „vychovávaný“ a „obsah toho, čemu se vyučuje a učí“ = didaktický trojúhelník

• c) výchova má svou účelovost, jež je vyjádřena jejími cíli

3. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika

• zabývá se teoretickým objasňováním a empirickým zkoumáním edukační reality, tedy
  • a) vším tím, co vytváří a determinuje nějaké edukační prostředí
  • b) procesy, jež se v těchto prostředích realizují, a subjekty v nich zúčastněnými
  • c) výsledky a efekty těchto procesů
• typické procesuální a funkční pojetí (zkoumání edukačních procesů z hlediska průběhu, vstupních determinant, kontextu a výsledků a efektů)
• rozhodující jevy edukace v prostředí školy jsou edukační prostředí, subjekty edukace působící jakožto vstupní determinanty edukace, obsahy edukace, edukační procesy, výsledky edukace a efekty edukace

• obecná pedagogika je spjata s myšlením Evropy; zobecňování a nacházení vzájemných korelací ve vědeckém nazírání a objasňování objektivní reality (nejvíce se uplatňuje v Německu)
• poměrně výrazná neujasněnost v oblasti obecné pedagogiky
• někdy pojímána buď jako subdisciplína korespondující s filozofií výchovy nebo jako centrální disciplína s normativní kontrolou nad ostatními disciplínami pedagogiky (LENZEN, D. Obecná pedagogika – subdisciplína nebo centrální disciplína pedagogické vědy?)

Úkoly obecné pedagogiky

• systematicky vymezovat základní strukturu pedagogického myšlení a jednání
• zprostředkovávat mezi teoretickým řešením pedagogických problémů a pedagogickou praxí a mezi pedagogickou teorií a pedagogickým výzkumem

Základní otázky pedagogiky

• pedagogika si musí klást několik základních otázek vztahujících se na výchovu a vzdělávání Musí být člověk vychováván, nebo se sám od sebe vyvine v člověka? (podstata a smysl výchovy)
• Mají rodiče nebo společnost odpovědnost za výchovu? (legitimnost výchovného působení)
• Kterými směrodatnými cíli se má výchovná praxe řídit a kdo tyto cíle vymezuje? (normy výchovy)
• Je autorita ve výchově nezbytná, nebo není? (účinnost výchovy)
• Musí vychovatel také trestat, nebo existuje i výchova bez trestů? (výchovné prostředky)
• Je nadání u jedince zděděnou vlastností, nebo lze nadání v dítěti vypěstovat? (učební předpoklady)
• V čem spočívá těžiště školní práce: ve zprostředkování poznatků, nebo ve výchově a vzdělávání? (úkoly školy)
• Má být školský systém vybudován podle vertikálního členění nebo má být utvářen horizontálně a jednotně? (základní modely organizace školství)
• Které stupně sekundární školy má dítě navštěvovat: gymnázium, středné odborná škola, učiliště? (poradenská činnost učitelů, uplatnění absolventů)
• Může žák sám určovat, čemu se chce učit, nebo má stát vymezovat obsahy učení? (tvorba a obsah učebních plánů)
• Může se jedinec naučit učitelské profesi, nebo se musí učitelem narodit? (osvojování výchovných a didaktických dovedností)

Závěr

• obecná pedagogika existuje, má své poslání v tom, že konstruuje obecnou teorii edukační reality (která odhlíží od specifické mnohotvárnosti konkrétních jevů a procesů edukace)
• obecná pedagogika je dosud slabě vyvinuta z hlediska vědecké exaktnosti – je zatížena filozofujícími spekulacemi, nedostatečně využívá výsledků empirického výzkumu a neprovádí syntézu těchto výsledků vedoucích k vytvoření komplexního modelu edukační reality
• „Historie pedagogiky 20. století je historií ustavičně se rozšiřujícího okruhu rozdílných přístupů … Z toho vyplývá, že snaha hledat nějaký sjednocený pohled v teorii pedagogiky je iluzorní.“ CARR, W. Educational Theory and Its Relation to Practice.