Pedagog – požadavky, kompetence

• pedagog (rodič, učitel, vychovatel) je ve výchovně-vzdělávacím procesu činitelem, který nese společenskou odpovědnost za jeho účinnost a úspěšnost
• pedagog koncipuje obsah výchovně-vzdělávací činnosti ve shodě s pedagogickými dokumenty, provádí diagnózu
• vychovatel – rodič, učitel, mistr, vedoucí tábora, kroužku nebo oddílu, vychovatelka v družině nebo domově mládeže, trenér, sbormistr, lektor, instruktor, školitel, farář
• pedagogický pracovník – učitel, ředitel, zástupce ředitele, vychovatel ve školských zařízeních, mistr, pracovník pedagogického centra a pedagogicko-psychologické poradny
• pedeutologie – teorie zabývající se problematikou povolání učitele
• úkoly současného pedagoga → odpovědnost za plný rozvoj jedinců, za jejich přípravu pro základní sociální role, za utváření stránek osobnosti, za jejich rozvoj z hlediska výchovných složek
• takovéto úkoly kladou nároky na odborné i charakterové kvality pedagoga, na jeho přípravu a mnohostranný rozvoj
• v praxi jsou častým jevem velké rozdíly mezi jednotlivými učiteli (vynikající pedagogičtí pracovníci X učitelé a vychovatelé rozporuplní ve svém morálním a lidském profilu)
• pedagogická teorie odhaluje, klasifikuje a hodnotí významné stránky pedagogovy osobnosti
• základní kvality, které by měly charakterizovat pedagogickou osobnost:
  • pedagogova hodnotová orientace
  • pedagogovo vzdělání všeobecné i odborné
  • edukátorova pedagogická erudice (dovednosti)
  • pedagogovy osobnostní rysy a charakter
• pedagogova hodnotová orientace
  • jedině osobnost rozvinutá z hlediska demokratických ideálů, s humanitním a vlasteneckým přesvědčením má naději, že očekávané hodnoty přenese i na svěřené jedince, že bude schopna mnohostranně vychovávat a orientovat jedince
• vzdělání pedagogického pracovníka
  • rozsáhlá oblast, učitel totiž musí být vzdělán nejen v oboru a pedagogice, ale je u něj nutný také všeobecný přehled
  • základem je hluboké všeobecné vzdělání a hluboký rozhled filozofický, politický, vědecký a kulturní
  • máme-li žádat všeobecné vzdělání po žácích, neměli by se žáci u svých pedagogů setkávat s jednostrannou a úzce odbornou vzdělanostní orientací
  • dochází často k pedagogickému paradoxu → jednostranně orientovaný učitel se snaží plně a mnohostranně rozvíjet žáky – to však není možné
  • požadavek teoretického i praktického odborného vzdělání v oboru, kterému člověk vyučuje
  • pedagog však musí být vzdělán v oboru, který má vyučovat
  • podmínkou úspěšné výchovy není jen pedagogovo všeobecné a odborné vzdělání, ale zároveň hluboké pedagogické vzdělání (dějiny výchovy, obecná pedagogika, filosofie výchovy,pedagogická psychologie, pedagogická sociologie, školní hygiena, didaktika, teorie jednotlivých výchovných složek, metodika odborných jednotlivých oborů)
  • pedagog musí umět podat látku, dokázat definovat cíle, volit metody a postupy
• edukátorova pedagogická erudice
  • integrální součást vzdělávání → praktické pedagogické, didaktické a metodické dovednosti a návyky umožňující přenést poznatky do bezprostřední výchovné praxe
  • komunikativní dovednosti – pedagogův kontakt s vychovávaným jedince, interakce
  • organizátorské dovednosti – správné řízení výchovně-vzdělávací činnosti
  • rétorické dovednosti – povyšující kulturu pedagogického působení
  • v některých případech se setkáváme také s dovednostmi diagnostickými
• rysy pedagogovy osobnosti a charakter
  • tvořivost (kreativita) – schopnost neustále hledat nové, neuspokojovat se s dosavadní úrovní
  • zásadový morální postoj – pedagogovo myšlení, cítění a chování v duchu demokratismu, humanismu a vlastenectví
  • pedagogický optimismus – pevné přesvědčení o účinnosti pedagogického působení
  • pedagogický takt – ukázněnost v jednání se žáky, schopnost sebeovládání se
  • pedagogický klid – schopnost pracovat soustředěně, trpělivě vysvětlovat problematiku až k úplnému pochopení
  • pedagogické zaujetí – pedagogická angažovanost, klidný a aktivní pedagogův přístup k látce, práci i žákům samotným
  • hluboký přístup k žákům – láska k žákům projevené v kvalitě pedagogické práce, ve snaze co nejvíce poznann, zacpal;t žáky
  • přísná spravedlnost – požadavek nenechat nedostatky, přestupky bez povšimnutí a opravení, potrestání; nepreferovat mezi žáky
• sebereflexe – důležitý činitel v pedagogově rozvoji a zkvalitňování výchovně-vzdělávacího působení
• charakter – vztah člověka k lidem, ke společnosti, k práci, učení a hře, k sobě samému (otevřenost, obětavost, svědomitost, cílevědomost, odpovědnost, vytrvalost, skromnost, zdvořilost)
• existuje i jiné pojetí požadavků na osobnost učitele
• fyzická odolnost, zdraví, psychická vybavenost
  • zdraví životní styl, pohyblivost, obratnost
• požadavky na všeobecné vzdělání
  • kulturní, politický, vědecký a filozofický rozhled; komunikativní dovednosti, jazyková kultura, znalost světového jazyka, informatiky
• požadavky na odborné vzdělávání
  • celoživotní vzdělávání, konzultace s odborníky, účast na kurzech, seminářích, konferencích, workshopech
• požadavky na pedagogické a psychologické vzdělání
  • základy mravní a ekologické výchovy, dovednosti a schopnosti didaktické, rétorické, organizátorské a diagnostické
• požadavky na osobnostní rysy a vlastnosti pedagoga
  • pedagogický optimismus, takt, klid, nadhled, trpělivost, spravedlnost, smysl pro humor, hodnotová orientace, kreativita, schopnost reagovat na měnící se podmínky, získání autority
• vlastnosti charakterové a volní
  • charakter, volní jednání
• intelektuální vlastnosti
  • inteligence, kreativita, aktivita, pohotovost, zvídavost, kritičnost
• temperament a city
  • ovládání temperamentu, empatie

• další pojmy:
• kvalifikace – způsobilost pro vykonávání určitého povolání nebo pro sjednaný druh pracovní činnosti; pedagog kvalifikace dosahuje většinou studiem na odpovídající vysoké škole
• aprobace – způsobilost učitele vyučovat na určitém stupni nebo typu školy či určitým vyučovacím předmětům; většinou získaná v průběhu praxe a práce na základní škole
• pedagogická způsobilost – způsobilost, kterou může jedinec získat jedinec doplňujícím pedagogickým studiem na pedagogické fakultě
• ve VVP nepůsobí většinou pedagogický pracovník izolovaně, ale v rámci celé skupiny učitelů, vychovatelů i dalších odborných pracovníků
  • požadavky na jednotlivce jsou platné i pro celé pedagogické kolektivy
  • v kolektivním působení se pozitivní kvality jednotlivce buďto umocňují, anebo naopak oslabují či přímo paralyzují
• výchova z hlediska interakce a druhů = postavení pedagoga ve výchovném procesu
• vztah výchova pedagog → vychovávaný jedinec autoritativní pedagog ‹ vychovávaný jedinec submisivní (pedocentrická) pedagog – vychovávaný jedinec kooperativní (spolupracující)
• povinnosti učitele ve škole
• definovány Pracovním řádem zaměstnance nebo Zákonem 29/1984 Sb. - odborné vedení hodiny - autorita, kázeň, reflexe vlastní činnosti - služby, dozory ve škole - vedení předepsané dokumentace - příprava na vyučování - odborná péče o kabinety, sbírky, knihovny - porady svolané ředitelem školy - opravování písemných a grafických prací žáků - třídní schůzky, konzultační hodiny - třídní učitel a jeho činnosti - studium, sledování literatury, účast na kurzech, školeních - pedagogické a psychologické zvládnutí situace i obsahu, hodnocení žáků - vytváření edukačního klimatu třídy a školy - spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky a výchovným poradcem
• požadavky na pedagoga
  • odborné vzdělání
  • osobnostní rysy
  • hodnotová orientace
  • všeobecné vzdělání
  • sociální předpoklady
• kompetence učitele (PRŮCHA, J.)
  • připravenost učitele vyrovnat se s nároky, které jsou na pedagoga kladeny
  • využíván pojem profesní kompetence – ukládají zvládat vyučovací problémy s novými cíli, učivem i metodami; zvládat problémy se vztahem k žákům i k jejich individuálnímu vedení a vztahy s partnery mimo školu
  • kompetence odborně předmětové → vědecké základy podmínkami
  • kompetence psychodidaktické → podmínky pro učení
  • kompetence komunikativní → vztah k dětem, světu i dospělým
  • kompetence organizační a řídící → schopnost plánovat a projektovat svou činnost
  • kompetence diagnostická a intervenční → jak žák myslí, cítí, jedná a proč
  • kompetence poradenské a konzultativní → vztahy k rodičům
  • kompetence reflexe vlastní činnosti → činnost jako předmět analýzy, umět vyvodit důsledky
• další dělení kompetencí
  • komunikační
  • motivační
  • prezentační
  • diagnostické
  • organizační
• kompetenci shrnuty i v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání
• klíčové dovednosti (KYRIACOU, CH.)
  • plánování a příprava
  • realizace vyučovací jednotky
  • řízení vyučovací jednotky
  • klima třídy
  • kázeň
  • hodnocení prospěchu žáků (diagnostika)
  • reflexe vlastní práce a evaluace (autodiagnostika)