Dílo recenzoval:
doc. PhDr. Stanislav Střelec, CSc.
Předmět pedagogiky – výchova, význam pedagogiky
Předmět pedagogiky
předmětem pedagogiky je výchova; předmětem pedagogiky jakožto vědy je edukační realita, edukační procesy a edukační konstrukty
výchovu v protikladu k vlivům prostředí chápeme jako záměrné působení na rozvoj jedince začínající v rodině a postupně se stávající záležitostí profesionálních pedagogických pracovníků
pedagogika bývá často chápána pouze jako věda zabývající se jen výchovou dorůstajících jedinců (dřívější pojetí pedagogiky)
v současnosti však pedagogika zaujímá místo vědy o permanentní výchově, o celoživotní výchově dětí, mládeže i dospělých (agogika, andragogika, gerontagogika) – výchova má permanentní charakter, začíná narozením jedince a končí jeho smrtí
dříve byla výchova také chápána a směřována jen k výchově zdravých jedinců → zcela nesprávné pojetí
výchova jak normálních jedinců, tak i výchova jedinců postižených (univerzální charakter)
pomáhá pedagogice hlouběji odhalit zákonitosti výchovy i adekvátní principy, formy a metody výchovy obecně platné s přihlédnutím k aplikaci k jedincům s postižením
v tradičním povědomí se výchova obvykle spojuje s péčí o jednotlivce nebo relativně malé sociální skupiny
v současnosti se pedagogika stále více soustřeďuje na celospolečenské výchovné problémy, na výchovu ve společnosti jako celku a její dílčí formy
týká se to výchovy ve školských zařízeních, výchovy mimoškolní zajišťované společenskými organizacemi, kulturními institucemi i hromadnými sdělovacími prostředky, výchova uskutečňovaná na pracovištích a výchova rodinná a sebevýchova (autoedukace)
výchova v různých abstrakčních rovinách:
výchova v určité oblasti – vědecké, technické, umělecké i v další oblasti
výchova v určitém oboru – konkrétnější, jednotlivé obory – matematika, historie
pedagogika řeší výchovu na všech úrovních → čím konkrétnější úroveň výchovy, tím více narůstá interdisciplinárního přístupu za integrální funkce pedagogické teorie, kategorií, zákonitostí a principů
pedagogika jako věda má za úkol především popsat pedagogické jevy a klasifikovat je podle různých kritérií
jde o popis jevů minulých i současných protože sociální jevy je třeba zkoumat v historickém kontextu
významným krokem je srovnávání, vyhodnocování a zobecňování pedagogických jevů → formulace výchovných cílů, výchovných principů, výchovných forem, metody a prostředků
odhaluje dílčí i obecné pedagogické zákonitosti a nabývá schopnosti modelovat pedagogický systém – svůj obsah předmětu čerpá z výsledků pedagogického bádání:
z hlediska rozsahu řešení problematiky – pedagogické monografie a díla syntetické povahy
z hlediska poměru ke každodenní pedagogické praxi – práce teoretické a práce s praktickým posláním (knihy, studie, články, pedagogické slovníky a pedagogické encyklopedie)
teoretický význam pedagogiky spočívá v odhalování zákonitostí výchovy a důležité úlohy v rozvoji jedince i v životě společnosti
pedagogika poskytuje rozbor výchovy ve všech věkových údobích a v nejrůznějších vzdělávacích a výchovných zařízeních
pedagogika provádí a podává srovnávací analýzu různých výchovných systémů, jejich cílů, forem, metod a prostředků
pedagogika umožňuje hledat optimální výchovně-vzdělávací koncepci pro danou společnost
závěry jsou využívány jako východiska výchovné a školské politiky státu
praktický význam pedagogiky spočívá v poskytování nepřeberného množství podnětů pro všechny školské i výchovné pracovníky, pro rodiče i pro další pracovníky zabývající se výchovnými problémy alespoň okrajově
praktická pedagogická činnost vyžaduje, aby k teoretickému pedagogickému vzdělávání přistoupil také aktivní a kladný vztah ke společnosti, pro kterou vychováváme, k lidem, které vychováváme, i kladný vztah k samotné pedagogické práci
pedagogický pracovník si musí osvojit mnoho důležitých pedagogických dovedností a návyků umožňujících aplikaci teoretických závěrů pedagogických věd v každodenní výchovné a vzdělávací praxi
rozlišujeme šest sfér aplikací pedagogických poznatků:
v oblasti školství (všech typů škol)
v oblasti mimoškolního vzdělávání (organizace a instituce, výchova v rodině)
v oblasti ekonomického rozhodování (poměr počtu učitelů a žáků)
v oblasti sociální politiky (kteří absolventi budu mít lepší uplatnění na trhu práce)
v oblasti pomáhajících profesí (nemocnice, domovy mládeže, důchodců)
v oblasti samotné vědy (vědecké bádání interdisciplinárně provázáno)
důležité je skloubení teorie s praxí
k teoretickému pedagogickému vzdělání musí přistoupit aktivní a kladný vztah ke společnosti, pro kterou vychováváme, kladný vztah k samotné pedagogické práci
pedagog si musí osvojit mnoho důležitých pedagogických dovedností a návyků