Úvod do pedagogiky
Pedagogická fakulta
Mgr. Radek Pospíšil

Pedagogické principy

pedagogické principy obecně

• nejobecnější požadavky, normy, pravidla vyplývající ze zákonitostí výchovně vzdělávacího procesu a optimalizující výchovně-vzdělávací činnost; výchovně-vzdělávací zásady ovlivňující efektivitu vzdělávací činnosti
• formulací pedagogických principů se zabýval např. Jan Amos Komenský, Johann Heinrich Pestalozzi, Adolf Diesterweg, Konstantin Dmitrijevič Ušinskij, Herbert Spencer, John Dewey
• pedagogické principy mají obecnou platnost v oblasti výchovně-vzdělávacího působení na mládež (i dospělé)

pohled na historický vývoj pedagogických principů

• vznik a vývoj pedagogických principů lze zasadit už do období antiky, postupně se principy dále vyvíjely a vývojem prochází i v současnosti
• období antiky – Platón, Quintilianus, Aristoteles › soustavnost výchovné práce, aktivnost vychovávaného jedince, přiměřenost obsahu, forem i metod výchovně-vzdělávací činnosti
• období renesance – Francois Rabelais, Thomasso Campanella › aktivita a samostatnost jedince
• Vittorino da Feltre, Michal de Mantaigne, Francis Bacon › samostatné poznávání, samostatné posuzování, samostatná tvůrčí činnost
• Jan Amos Komenský › zakladatel moderního pojetí pedagogických principů, jeho formulace a principy jsou využívány i v současnosti
  • principy názornosti, soustavnosti, uvědomělosti, přiměřenosti a všestrannosti
  • slavné Komenského postuláty – „Nic není v rozumu, co neprošlo dříve smysly“; „Od blízkého k vzdálenému, od jednoduchého ke složitému“
• novodobá pedagogika › autoři volí z dříve vytvořených principů, protože některé principy mohou izolovaně vést k jednostrannosti výchovy
• Jean Jacques Rousseau › oslabení momentu systematičnosti
• Johan Heinrich Pestalozzi › princip soustavnosti, nově princip výchovného vyučování jako požadavek stálého spojování vzdělávání s mravní výchovou jedince; pokračovatelé Johan Friedrich Herbart, Friedrich Fröbel
• Adolf Diesterweg › princip výchovy ve shodě s přírodou, princip výchovy ve shodě s kulturou, princip samostatnosti
• Konstantin Dmitrijevič Ušinskij › přiměřenost výchovy, soustavnost, názornost, aktivnost a samostatnost, trvalost, výchovný ráz vyučování, řídící úloha učitele
• Lev Nikolajevič Tolstoj › princip aktivity a tvořivosti
• Herbert Spencer › kritizuje odtržení výchovy od základních sociálních funkcí
• John Dewey › motivace, aktivizace (nebezpečí jednostrannosti)
• esencialistická koncepce pedagogiky › princip soustavnosti
• pedagogický reformismus a alternativní pedagogika › přiměřenost výchovy, přiměřenost cílů, obsahu, podmínek i prostředků, princip aktivity, samostatnosti a individuálního přístupu k vychovávanému jedinci
• existencialistická pedagogika › emotivní prvky ve výchově
• postmodernismus › pluralitní vidění a chápání skutečnosti

Existuje několik pojetí a dělení pedagogických principů

základní pedagogické principy (Jůva)

• dle této typologie rozeznáváme celkem devět základních pedagogických principů
• princip cílevědomosti, princip soustavnosti, princip aktivnosti, princip názornosti, princip uvědomělosti, princip trvalosti, princip přiměřenosti, princip emocionálnosti a princip jednotnosti výchovného působení

Princip cílevědomosti

• je třeba jasně stanovit konečné i dílčí cíle
• tyto cíle dostatečně zdůvodnit
• cíle přiměřeně objasnit a vysvětlit vychovávanému jedinci (skupině)
• neujasnění vede ke ztrátě pedagogické práce, smyslu a významu této práce
• pedagog musí vědět, čeho chce ve výchově dosáhnout
• žáky by pro tuto činnost měl dostatečně motivovat a dodržet pravidla postupu cílů
• je velmi obtížné v konkrétním výchovně-vzdělávacím procesu rozvíjet skutečně plně a mnohostranně

Princip soustavnosti a systematičnosti

• veškeré výchovné podněty musí být uspořádány do systému umožňujícího osvojování v logickém pořádku
• pedagogovo působení i činnost vychovávaného jedince musí být co nejsoustavnější
• učivo musí tvořit logický systém
• z této zásady vyplývají požadavky na vytvoření zdůvodněného systému vyučovacích předmětů, výběr a systematizaci učiva, tvorby systematického pracovního režimu pedagogické instituce a dosažení systematického pracovního postupu a jeho návaznosti na jiné předměty

Princip aktivnosti

• samostatná činnost jedince musí být preferována
• cílem je aktivizovat poznávací, citové a volní procesy žáka
• je nutné se opírat o zájem vychovávaného jedince a stimulovat jej vhodnou motivací
• pedagoga soustavně vede žáka k aplikaci a praktickému využívání získaných vědomostí a dovedností
• učitel vychází ze žákovy aktivity, přemýšlení, poznávání, činností a zkušeností
• moderní pedagogika usiluje o rozvoj tvůrčího přístupu jedince ke skutečnosti

Princip názornosti

• je třeba vycházet ze smyslového nazírání předmětů a jevů skutečnosti a z jejich obrazů
• opírat se o dosavadní představy a zkušenosti vychovávaného jedince
• systematicky rozvíjet nazírací a představovací schopnosti
• zlaté pravidlo vyučování, je nutno vycházet z přímého názoru jedince
• je třeba postupovat od příkladů k formulaci pravidel a jejich ověření v praxi
• v praxi se uplatňuje jako nazírání předmětů a jevů v přirozených podmínkách, nazírání trojrozměrných a dvojrozměrných pomůcek, motorická názornost, schématická a symbolická názornost (grafy), sledování filmů a televizních pořadů, názornost pedagogovy mluvy

Princip uvědomělosti

• učivo se ve vědomí žáka má odrážet ve formě jasných představ přesných pojmů, soudů a úsudků
• zkoumané jevy musí vychovávaný promýšlet a vystihovat jejich podstatu
• získané vědomosti pak správně vyjadřovat i jazykově
• žák má pochopit úlohu získaných vědomostí a dovedností a správně a tvořivě jich v praxi používat
• vychovávaný jedinec rozumí požadavkům na něj kladených a chápe jejich důležitost
• pedagog se zaměřuje na vyloučení mechanického osvojování skutečnosti, pouhé memorování

Princip trvalosti

• jednou osvojené vědomosti, dovednosti a zájmy se musí vychovávanému jedinci stát trvalým majetkem
• v praxi je často podmiňováno pouze opakováním a procvičováním
• v první řadě však důsledkem zachování předchozích základních principů (přiměřené pracovní tempo, vhodný výběr učiva a emotivnost výchovné práce, vztah vychovávaného k vychovateli)

Princip přiměřenosti

• obsah, formy a metody výchovy musí být v souladu s věkovou vyspělostí a dosavadní úrovní jedince (ať už věkovou nebo vzdělanostní)
• je třeba zachovávat základní pravidla pedagogického postupu:
• od blízkého k vzdálenému, od známého k neznámému, od konkrétního k abstraktnímu, od snadného a jednoduchého k obtížnějšímu a složitějšímu
• pedagog musí znát věkové a individuální zvláštnosti vychovávaného jedince – je důležité zjišťovat stav dosavadních vědomostí a dovedností (využití pedagogické diagnostiky)
• dodržovat individuální a diferencovaný přístup k jedinci a učivo vždy volit přiměřeně náročné

Princip emocionálnosti (radostnosti)

• pedagog musí u vychovávaného jedince probouzet adekvátní citové prožitky
• opírat se o tyto prožitky
• udržovat trvale radostnou tvůrčí atmosféru
• žáci by měli mít radost, že něco nového poznávají
• radostná nálada zvyšuje výkon, zlepšuje výsledky práce a snižuje pocit únavy
• týká se všech činitelů pedagogického procesu (pedagoga i vychovávaného jedince)

Princip jednotnosti (jednoty) výchovného působení

• jednota v požadavcích i přístupech všech učitelů a vychovatelů
• jde o spolupráci mezi vychovateli, učiteli a rodiči, organizacemi a institucemi
• učitel i žák si musí zachovat vzájemnou úctu, respekt a toleranci
• na základě vzájemných dohod udržovat jistý pedagogický konsenzus

další pedagogické principy (Svobodová, Šmahelová)

• k výše uvedeným pedagogickým principům se v rozvíjející koncepci připojují ještě princip vědeckosti, princip spojení školy se životem, princip úcty ke každému člověku, princip demokratického vztahu mezi vychovatelem a vychovávaným a princip opírání se o kladné vlastnosti vychovávaného

Princip vědeckosti

• v průběhu výchovného procesu musí být všechny informace vědecky podložené
• nutný respekt náboženských a duchovních tradic jedince - je nutné dodržovat maximální možnou toleranci k jiným názorům

Princip spojení školy se životem

• nutná tvorba souvislostí mezi výchovným působením a životní realitou
• spojení teorie s praxí
• žák musí mít možnost získané poznatky využít v praxi
• ve výchovném procesu řeší situace, s kterými se setká v reálném životě

Princip úcty ke každému člověku

• k výchově je nutné přistupovat s úctou a vážností ke každému jedinci bez rozdílu
• každého jedince je nutno si vážit, pomáhat mu, důvěřovat mu
• je třeba vést k sebeúctě a sebedůvěře a minimalizovat pocity sebepodceňování

Princip demokratického vztahu mezi vychovatelem a vychovávaným

• demokratická interakce mezi vychovatelem a vychovávaným jedincem založená na empatii a vzájemné důvěře
• podmínkou dobré vztahy a radostná atmosféra
• učitel a žák jsou ve výchovně-vzdělávacím procesu partnery
• spolupráce, kooperace, podílení se na rozhodování, zachování pravidel

Princip opírání se o kladné vlastnosti vychovávaného

• vychovatel by se měl opírat o kladné stránky a pozitivní vlastnosti vychovávaného jedince
• pedagog musí motivovat vyzvedáváním kladných vlastností
• negativní stránky vychovávaného musí vychovávající citlivě potlačovat

pedagogické principy alternativního školství

• alternativní a inovativní školy uplatňují alternativní pedagogické principy, které vychází z koncepce alternativního školství

Princip svobody

• žák má mít ve škole co největší svobodu ve svém jednání a chování
• tato svoboda však má být vymezena pravidla, na jejichž tvorbě se žáci podílí

Princip činnosti a tvořivé aktivity

• žáci se mají co nejtvořivěji a nejaktivněji podílet na výchovně-vzdělávacím procesu
• tvořivost a aktivita jedince je možná pouze za předpokladu dobré motivace a přesvědčení žáků o učinnosti a uplatnitelnosti v reálném životě

Uplatňování a konkrétní využívání pedagogických principů

• uplatnění nalézají pedagogické principy ve výchovně-vzdělávacím procesu
• koncipování a plánování výchovně-vzdělávacího procesu › využití principů cílevědomosti, systematičnosti, aktivnosti, uvědomělosti, trvalosti, přiměřenosti
• organizační, materiální a personální zabezpečení výchovně-vzdělávacího procesu › dobrý pedagog vždy spojuje výchovu s potřebami života, využití principů uvědomělosti, spojení školy se životem
• samotný výchovně-vzdělávací proces
• nástroje objektivního posouzení výchovně-vzdělávacího procesu
• při posuzování a hodnocení si klademe otázku nakolik je daná činnost cílevědomá, nakolik si pedagogové i vychovávaní uvědomují cíle, využití principů cílevědomosti, uvědomělosti, soustavnosti a systematičnosti, přiměřenosti
• otázky směřující k těmto kategoriím by si měl pravidelně klást každý pedagog, učitel, vychovatel, ředitel, inspektor