Problémy a specifika pedagogiky
- současná pedagogika je nucena přihlížet na mnohá specifika pedagogiky, ať už starší či nová a jsou před ní staveny větší či menší problémy
- týká se prostředí školy → výzkumné poznatky ze školní etnografie (popis a vysvětlování prostředí)
Specifika pedagogiky
specifika a problémy pedagogiky se projevují v přístupu k jednotlivým druhům výchovy z hlediska věku odlišně:
předškolní výchova a vzdělávání
- uvedení dětí raného věku do prostředí školního typu
- převládá názor, že předškolní výchova je jen hraní si s dětmi
- cílem je připravit dítě pro život ve společnosti, rozvíjet dítě a vzdělávat je
- dva modely mateřských škol
- školský model (řazení dětí dle věku)
- rodinný model (řazení nezávisí na věku, rodinný typ)
primární a sekundární nižší výchova a vzdělávání
- primární vzdělávání – prvních pět let povinné školní docházky (1.-5.ročník ZŠ)
- sekundární nižší vzdělávání – čtyři roky povinné školní docházky navazující na primární vzdělávání (6.-9.ročník ZŠ)
- základní vzdělávání – devět let povinné školní docházky
- vyučování předmětů na obecné úrovni
- problematika kvality škol – úroveň vesnice X město
- problematika velikosti tříd – většinou větší třídy, menší třídy však nesporné výhody
- problematika efektivity učení – ovlivněna rozdělováním žáků do skupin (různorodé, stejnorodé), organizací výuky
sekundární vyšší výchova a vzdělávání
střední školy (nepovinné, ale bez absolvování nemožnost vyššího uplatnění) – dělení na 1.–4. ročník středních škol nebo vyšší stupeň reálných gymnázií = kvinta – oktáva)
problémem kvalita a kvantita středních školy (v závislosti na dalším studiu na VŠ) a tím i možnost uplatnění
problémem i střední školy soukromého typu – chybí často motivace, školné, hodnocení
terciární výchova a vzdělávání
- dva typy
- první stupeň (bakalářské, magisterské studijní programy a VOŠ)
- druhý stupeň (doktorské studijní programy)
- problematikou poměr počtu zájemců vůči kapacitám vysokých škol
- uplatnění u všech oborů není rovnoměrné
výchova a vzdělávání dospělých (andragogika a gerontagogika)
- poměrně nízký zájem dospělých o vzdělávání (oproti EU)
- ekonomicky náročné, využívanější možnost rekvalifikačních kurzů
- vzdělávání dospělých (celoživotní vzdělávání) uskutečňováno s vidinou lepších platových podmínek
- zájem zejména o studium jazyků a rozšiřování kvalifikace v oboru
- neopomínána ani možnost vzdělávání seniorů (univerzita třetího věku)
uplatnění na trhu práce
- míra nezaměstnanosti v ČR stabilní, bez větších poklesů
- některé obory populárnější, jiné méně → projevuje se nabídkou pracovních míst
- společenské obory populární, technické obory menší uplatnění
Problémy pedagogiky (v jednotlivých pedagogických oblastech)
terminologie pedagogiky
- nepřesná a nejednotná, jinak chápána věřejností, oborníky a ve světě
- veřejnost – pedagogika souborem návodů a postupů používaných učitelem při vyučování
- odborníci – dělení na část teoretickou a praktickou, věda a výzkum zabývající se vzděláváním a výchovou
- problém i v pojetí pedagogiky jako pojmu v různých zemích
- zahraničí
- Německo (autonomní monodisciplinární vědní obor orientovaný k filosofii)
- Francie (sociální věda a multidisciplinární obor)
- Anglie, USA (ve smyslu multidisciplinárních oborů pokrývajících edukaci)
- často také chybí literatura nebo není sjednocena
autorita
- moc uplatňovaná v souladu s hodnotami ovládaných za využití přijatelné a schválené formy
- respekt pozitivně či negativně ovlivňující výchovu
- pokud pedagogům schází vede k rozkladu skupiny a neúčinnosti výchovy
emoce
- psychický stav pramenící ze subjektivního prožívání vztahu k něčemu a někomu
- citová vazba mezi učitelem a žáky klíčová
- nepřeceňovat, ani nepodceňovat roli emocionality ve výchovně-vzdělávacím procesu
pozornost
- psychický proces, soustředěnost duševní činnosti člověka po určitou dobu na určitý objekt, jev nebo činnost
- schopnost udržet si pozornost žáků
- pozitivně tuto schopnost ovlivňuje autorita, motivace a zajímavost výkladu
funkční gramotnost
- vybavenost člověka pro realizaci různých aktivit potřebných pro život v současnosti
- lidé, kteří neumějí číst a psát jsou označováni za negramotné
- problémem zejména rozvojových zemí, u nás negramotnost 1–3 %
- důležité zkoumat příčiny vedoucí k funkční negramotnosti – dva faktory
- pedagogické faktory – obsah školního vzdělávání není plně zaměřen na osvojování činností uplatnitelných v praktickém životě
- socioekonomické a sociokulturní faktory – u lidí z určitých sociálních vrstev významně vyšší výskyt funkční negramotnosti (sociálně patologické rodiny, některé etnické skupiny, současná vizuální kultura a pasivní konzumace)
multikulturní výchova
- transdisciplinární oblast spojující přístupy pedagogiky, kulturní antropologie, interkulturní psychologie, sociologie
- proces jehož prostřednictvím si jednotlivci mají utvářet dispozice k pozitivnímu vnímání a hodnocení kulturních systémů odlišných od jejich vlastní kultury
- konkrétní vzdělávací program zabezpečující žákům z etnických, rasových, náboženských minorit učební prostředí a vzdělávací obsahy přizpůsobené specifickým jazykovým, kulturním potřebám žáků
- problémem je, zda u takovýchto skupin uplatňovat programy stejné jako pro žáky české nebo zda vytvářet pro tyto žáky programy speciální a specifické
- problémem také samotné uplatňování edukačních konstruktů multikulturní výchovy v edukační realitě → výzkumně prozatím nepostiženo
- tři výzkumné problémy této oblasti:
- v jakém věku dětí a z jakých zdrojů vznikají negativní postoje vůči příslušníkům jiných ras nebo etnik
- jaké jsou současné postoje mladých lidí k imigrantům
- jaký je vliv školního kurikula jako jednoho ze zdrojů kulturních předsudků
- vždy klást důraz na potlačování rasistických a xenofóbních projevů vůči žákům jiných ras a etnik
spolupráce rodiny a školy
- rodina a škola musí spolu komunikovat a kooperovat, oblast teorie partnerství rodiny a školy
- rodina i škola vzdělávají a vychovávají – základní výchovně-vzdělávací instituce
- realita však často odlišná
- škola často pojímána jako nutnost a rodiče se školou odmítají komunikovat → negativní pro dítě
- opakem angažovanost rodičů pro školu → pozitivní vliv na dítě
- vztahy mezi školami a rodiči spíše stagnují než by byly zintenzivňovány
alternativní a inovativní školy
- nutnost teoreticky oddělit pojmy alternativní a inovativní škola
- rozhodujícím kritériem pro posouzení o jakou školu se jedná je odlišnost od standardu převládajícího ve vzdělávacím systému
- alternativní škola – vzdělávací instituce vyznačující se nějakou pedagogickou specifičností, na rozdíl od standardní, běžné školy
- alternativní přístupy pochází většinou ze zahraničí a jejich využití je velmi přínosné ve výchovně-vzdělávacím procesu
- inovativní škola – škola, která přešla od spontánních dílčích inovací k podstatným systémovým změnám v cílech, metodách a organizaci vyučování
- inovativních škol v ČR velmi málo, jsou prakticky součástí alternativního školství
- pedagogická teorie studuje alternativní školství z hlediska historie:
- alternativních škol a přístupů (navazuje zejména na reformní školství a nejznámější školy jsou waldorfská, montessoriovská, freinetovská, jenská, daltonská a winnetská)
- moderních typů alternativních škol (otevřená škola, zdravá škola, magnetová škola, škola bez ročníků, angažované, autentické, prožitkové, aktivní učení)
- rozdíly mezi státními a soukromými školami (většina alternativních škol jsou školy soukromé)
- problém – jak efektivně financovat soukromý sektor v oblasti vzdělávání a výchovy
evropská dimenze ve vzdělávání
- princip prostupující vzdělávacími systémem, podporující chápání širších evropských souvislostí a perspektiv vzdělávání
- úkol zavádět do školním kurikulu témata umožňující žákům a studentům osvojovat si vědomosti o jiných evropských národech a etnicích
- programy týkající se vzájemné výměny studentů (TEMPUS, SOCRATES)
- často však výchova „k evropanství“ bývá na základních školách plně opomenuta
- zařazovat do souvislosti s „výchovou k lásce k vlasti“
- pedagogický výzkum evropské dimenze odhaluje problémy a nové úkoly:
- změna myšlení mladých lidí ve směru k evropanství
- osvojení si pozitivních a tolerantních postojů k příslušníkům jiných národů a etnik
- projevení pozitivního vlivu tohoto typu vzdělávání na eliminaci předsudků mezi příslušníky jednotlivých národů a etnik
- oblast není dostatečně zpracována
- problém – předsudky při přijímání studentů z jiných zemí (rasismus, xenofobie, snižování možností našich studentů na přijetí na VŠ)
kázeňské problémy na základních školách (zejména šikana)
- poměrně velký problém se kterým se setkávají učitelé na většině ZŠ
- existuje několik typologizací kázeňských problémů (CANGELOSI, J. Strategie řízení třídy):
- vandalismus
- násilné jednání vůči žákům (šikana)
- násilné chování vůči učitelům
- jednání a chování žáka pod vlivem alkoholu
- jednání a chování žáka pod vlivem drog
- kouření - pozdní příchody a chození za školu
- podvádění při testech
- jednotlivé problémy ještě děleny do dvou oblastí – lehčího a těžšího charakteru
- na školách převažují problémy lehčího charakteru (vyrušování, absence domácích úkolů, pozdní příchody do školy)
- z problémů těžšího charakteru se na školách nejčastěji vyskytuje násilné jednání vůči žákům (šikana) – fyzické nebo psychické týrání žáků
- důležité odhalení projevů a řešení
- nutno dodržovat základní pravidla přístupu, odhalování a řešení kázeňských problémů
- problematikou šikany se u nás zabývá Bendl, Kolář, Říčan ad.
environmentální výchova
- budování pozitivního vztahu k přírodě, který je základem šetrného a předvídavého chování a jednání
- děti musí být vedeni k co nejšetrnějšímu chování k přírodě a jednání ve smyslu nutnosti nepoškozovat přírodu
- výchova a vzdělávání jak ve škole, tak v pomáhajících institucích (např. Lipka), ale klíčové postupně budovat ekologicky šetrné myšlení a jednání u rodičů dětí
- problém – nevhodná medializace ekologické a environmentální problematiky, převažují názory značně diskutabilní
Otázky
- Jaké dva typy mateřských škol máme?
- Co to znamená „primární vzdělávání“, pro jaký věk dětí je určeno?
- Definujte, co je to „alternativní škola“.
- Jmenujte alespoň tři alternativní školy.
- Jmenujte programy, které se zabývají vzájemnou výměnou studentů.
Literatura
- CANGELOSI, J. Strategie řízení třídy. Praha: Portál, 1994.
- HORKÁ, H. Výchova k 21. století. Brno: Paido, 2000.
- JŮVA, V. sen. a jun. Úvod do pedagogiky. Brno: Paido, 1999.
- KALHOUS, Z., OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002.
- PELIKÁN, J. Výchova jako teoretický problém. Ostrava: Amosium servis, 1995.
- POSPÍŠIL, R., VLČKOVÁ, K. Úvod do pedagogiky. ELPORTÁL, Brno: MU Brno, 2006. s. 88. ISSN 1802-128X. https: // is.muni.cz/auth/elportal/studovna.pl.
- PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
- PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha: Portál, 2000.
- PRŮCHA, J. Vzdělávání a školství ve světě. Praha: Portál, 1999.
- PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. rozšířené vydání. Praha : Portál, 2001.
- SVOBODOVÁ, J., ŠMAHELOVÁ, B. Kapitoly z obecné pedagogiky. Brno: MSD, 2007.