Slabika otevřená
V přízvučné otevřené slabice se převážně vyslovuje [a] přední:
achat [aʃa], délicat [delika], chocolat, il va, moi, toi, soi
Jako výjimka jsou tradičně uváděna některá slova zakončená na -as, popř. â + nevyslovený konsonant (převážně slova jednoslabičná):
bas [bɑ], tas, gras, gars [gɑ], mât [mɑ], bât [bɑ], pas
u slova pas v obou významech – krok, záporová částice – však podle slovníku Martineta-Walterové už najdeme zřetelné kolísání mezi původním zadním [ɑ] a progresívním předním [a]
Slabika zavřená
V přízvučné zavřené slabice záleží jednak na grafickém značení A, jednak na tom, která vyslovená souhláska po A následuje.
Před koncovým vysloveným [p], [b], [bl], [d], [f], [g], [kl], [ɲ], [ɹ] se vyslovuje vždy [a] přední. Toto [a] se dále vyslovuje ve slově femme [fam] a moelle [mwal].
Před koncovým vysloveným [z] a konsonantickou skupinou [vɹ] se vyslovuje ještě převážně zadní (dlouhé) [ɑ:]
vase [vɑ:z], base [bɑ:z], phrase, havre, cadavre apod.
V některých slovech se ještě vyskytuje přímá opozice předního a zadního A. Záleží zde především na grafickém znázornění; grafický znak a se vyslovuje převážně jako přední [a], grafický znak â jako zadní [ɑ] (obdobně grafické spojení oi – oî).
tache [taʃ] – tâche [tɑʃ] patte [pat] – pâte [pɑt] bal [bal] – Bâle [bɑl] mal [mal] – mâle [mɑl] Anne [an] – âne [ɑn]