PJN310 Základy tlumočnictví

Filozofická fakulta
jaro 2025
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: z.
Vyučováno kontaktně
Vyučující
Mgr. Roman Madecki, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Roman Madecki, Ph.D. (cvičící)
Garance
Mgr. Roman Madecki, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Roman Madecki, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Předpoklady
PJN208 Základy překladatelství
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Posluchači jsou během kurzu seznámeni se základními pojmy z oblasti tlumočnictví a překladatelství, metodami tlumočení a překladu a specifiky tlumočnické a překladatelské činnosti. Teoretický výklad je doplněn praktickými cvičeními, při nichž posluchači pracují s různými typy textů. Cvičení jsou zaměřena zejména na méně typické komunikační situace, které vyžadují individuální přístup tlumočníka a překladatele. Jedním z témat je také problematika tlumočnické a překladatelské činnosti z/do geneticky příbuzných jazyků. Studenti by se rovněž měli seznámit s etikou tlumočnické praxe a specifiky jednotlivých druhů tlumočení. Součástí kurzu je praktický nácvik tlumočnických dovedností s použitím audio- a videozařízení.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu schopen:
- vysvětlit a používat translatologickou terminologii;
- popsat typy tlumočení a jejich specifika;
- používat základy tlumočnické notace;
- popsat specifika tlumočení mezi češtinou a polštinou;
- simultánně a konsekutivně tlumočit různorodé texty;
- popsat a používat tlumočnickou techniku.
Osnova
  • Obecná osnova:
  • 1) Tlumočení a jeho typy
  • 2) Specifika jednotlivých typů tlumočení
  • 3) Aktivní a pasivní tlumočení
  • 4) Tlumočnická notace
  • 5) Adekvátní překlad při tlumočení
  • 6) Spolupráce mluvčího a tlumočníka
  • 7) Etika tlumočení
  • Podrobná osnova:
  • 1. Základní aspekty překladu a tlumočení
  • 2. Teorie překladu a teorie tlumočení
  • 3. Tlumočník a jeho kompetence (jazyková, kulturní)
  • 4. Otázka ekvivalence, tzv. funkční ekvivalent
  • 5. Typy překladu dle různých kritérií a jejich specifika:
  • a) interlingvální překlad
  • b) intralingvální překlad
  • c) intersémiotický překlad
  • d) písemný překlad
  • e) ústní překlad, tj. tlumočení - simultánní, kabinové, konsekutivní
  • f) smíšené typy překladu
  • 6. Otázky významu v tlumočnické a překladatelské praxi
  • a) vztah jazyka a skutečnosti ("jazyky se neliší tím, co mohou vyjádřit, ale tím, co musí vyjádřit") - různost způsobů jazykového vyjádření, problematika metafory, metody generalizace a konkretizace apod.
  • b) pragmatická složka významu (stylové zabarvení, konotace, analogická pojmenování apod.)
  • c) intralingvální významové vztahy (polysémie, homonymie, paronymie, homofonie, homografie, aliterace, slovní hříčky apod.)
  • d) otázky kolokace, idiomy, neologizmy, vulgarizmy, archaizmy apod.
  • e) zrádná slova (mezijazyková homonymie) a problém jazykové inference, zrádná slova v češtině a polštině, publikace k tomuto tématu
  • 7. Vybrané typy textů v procesu tlumočení a překladu (specifika a problémy)
  • a) texty s vysokým stupněm formalizace (úřední texty)
  • b) texty odborné
  • c) texty běžné konverzace
  • d) texty reklamní
  • e) texty umělecké
  • f) práce s audiovizuálními díly
  • 8. Hlavní chyby tlumočníků a překladatelů do/z geneticky příbuzných jazyků
Literatura
  • Grucza, Franciszek. Translatoryka i glottodydaktyka. Warszawa 1981.
  • Voellnagel, Andzej. Jak nie tłumaczyć tekstów technicznych. Warszawa 1980.
  • Sawory, Theodore. The Art of Translation. London 1957.
  • Czesko-polski słownik zdradliwych wyrazów i pułapek frazeologicznych. Wydanie II poprawione i uzupełnione. Kraków: Wydawnictwo Uniwersytetu Jagiellońskiego, 2006. 389 stran. ISBN 83-233-2126-4.
  • ORŁOŚ, Teresa Zofia a Hornik, Joanna. Czesko-polski słownik skrzydlatych słów. Wyd. 1. Kraków: Universitas, 1996. 374 s. ISBN 83-7052-373-0.
  • ORŁOŚ, Teresa Zofia, ed. Czesko-polska pozorna ekwiwalencja językowa: materiały pomocnicze dla studentów, polskich bohemistow i czeskich polonistów. Wyd. 1. Kraków: Wydawnictwo Uniwersytetu Jagiellońskiego, ©2004. 158 s. ISBN 83-233-1823-9.
  • Pisarkowa, Krystyna. Pragmatyka przekładu: przypadki poetyckie. Kraków 1998.
  • Kielar, Barbara. Tłumaczenie i kompetencje translatoryczne. Wrocław 1988.
  • TRYUK, Małgorzata. Przekład ustny konferencyjny. Wyd. 1. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2007, 232 s. ISBN 9788301151133. info
  • TRYUK, Małgorzata. Przekład ustny środowiskowy. Wyd. 1. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2006, 207 s. ISBN 8301146702. info
  • HRDLIČKA, Milan. Literární překlad a komunikace. Vyd. 1. Praha: ISV nakladatelství, 2003, 149 s. ISBN 80-86642-13-5. info
  • LIPIŃSKI, Krzysztof. Vademecum tłumacza. Kraków: Wydawnictwo Idea, 2000, 187 s. ISBN 8388181505. info
  • LEVÝ, Jiří. Umění překladu. Vyd. 3., upr. a rozš. Praha: Ivo Železný, 1998, 386 s. ISBN 802373539X. info
  • ČEŇKOVÁ, Ivana. Teoretické aspekty simultánního tlumočení : na materiálu rusko-českém a česko-ruském. Praha: Univerzita Karlova, 1988. info
  • LOTKO, Edvard. Čeština a polština v překladatelské a tlumočnické praxi. Ostrava: Profil, 1986. info
  • LEGEŻYŃSKA, Anna. Tłumacz i jego kompetencje autorskie. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1986. ISBN 8301065451. info
  • LEBIEDZIŃSKI, Henryk. Elementy przekładoznawstwa ogólnego. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1981. ISBN 8301028602. info
  • POPOVIČ, Anton. Teória umeleckého prekladu : aspekty textu a literárnej metakomunikácie. 2. preprac. a rozš. vyd. Bratislava: Tatran, 1975, 293 s. info
Výukové metody
Teoretická příprava, praktická tlumočnická cvičení, diskuse, domácí příprava.
Metody hodnocení
Písemný test (bodové hodnocení, hranice úspěšnosti 60 %), závěrečný projekt.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý druhý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024.