Kostra horní končetiny (ossa extremitatis membri
superioris)
Obrázek č. 25
Kostra pletence horní končetiny (cingulum)
je tvořena
- klíční kostí (clavicula), která je esovitě prohnutá, pod kůží je dobře prohmatná, její vnitřní konec je spojen s kostí hrudní a zevní konec s nadpažkem lopatky. Je to jediné spojení horní končetiny s kostrou trupu. Při pádech na horní končetinu dochází často k jejím zlomeninám. Jedná se o kost vzniklou převážně desmogenní osifikací.
- lopatkou (scapula), která je plochá kost trojúhelníkového tvaru, má tři úhly a tři okraje. Zadní plocha je rozdělena hřebenem lopatkovým (spina scapulae) na jámu nadhřebenovou (fossa supraspinata) a podhřebenovou (fossa infraspinata). Spina scapulae vybíhá v nadpažek (acromion), pod nímž je kloubní jamka (cavitas glenoidalis) pro kloub ramenní. Horní okraj lopatky vybíhá v zobcovitý výběžek (processus coracoideus).
Obrázky ke kapitole: Mozkovna (neurocranium) |
Obr. 25
Kostra horní končetiny (ossa extremitatis membri superioris)
|
Kostra volné horní končetiny (ossa membri superioris liberi)
Kost pažní (humerus)
tvoří:
- tělo (corpus humeri),
- proximální část – hlavice (caput humeri), anatomický a chirurgický krček (collum anatomicum et chirurgicum humeri – nejsou shodné struktury), hrbolky (tuberculum majus et minus humeri),
- distální část – kladka (trachlea humeri), hlavička (capitulum humeri), dva hrbolky (epicondylus medialis et lateralis humeri), žlábek pro loketní nerv (sulcus nervi ulnaris) a dolní (distální) části 3 jámy: přední kruhová – hákovitá jamka (fossa coronoidea), jamka vřetenní (fossa radialis) a zadní – jamka loketního výběžku – okovcová jamka (fossa olecrani). Na zadní straně těla je žlábek pro nerv vřetenní (sulcus nervi radialis).
Kost vřetenní (radius)
se nalézá na palcové straně předloktí. Tvoří ji
- tělo (corpus radii),
- proximální část – hlavička (caput, capitulum radii), krček (collum radii), drsnatina (tuberositas radii) kam se upíná dvojhlavý sval pažní (musculus biceps brachii),
- distální část – jamka pro kloub zápěstní (facies articularis carpea), vybíhá v bodcovitý výběžek (processus styloideus radii)
Kost loketní (ulna)
se nalézá na malíkové straně předloktí. Tvoří ji:
- tělo (corpus ulnae),
- proximální část – loketní výběžek – okovec (olecranon), dopředu hákovitý (svalový, věncový) výběžek (processus coronoideus), kladkový zářez (incisura trochlearis nebo semilunaris ulnae), vřetenní zářez (incisura radialis) pro hlavičku vřetenní kosti (caput radii), a drsnatina (tuberositas ulnae), kam se upíná pažní sval (musculus brachialis).
- distální část – hlavička (capitulum ulnae), bodcovitý výběžek (processus styloideus ulnaris). Mezikostní blána (membrana interossea) spojuje mezi sebou kost loketní a vřetenní a upíná se na hrany mezikostní kosti ulnární a vřetenní (margo interosseus radii, margo interosseus ulnaris)
Kostra ruky
Obrázek č. 26
Kosti zápěstní (ossa carpi)
– jsou tvořeny dvěmi řadami kůstek, které mají
příčný dorzálně konvexní oblouk:
- proximální řada: kost lodičkovitá (os scaphoideum), kost půlměsíčitá (os lunatum), kost trojhranná (os triquetrum), kost hráškovitá (os pisiforme)
- distální řada: kost trapézová – mnohohranná větší (os trapezium), kost trapézovitá – mnohohranná menší (os trapezoideum), kost hlavatá (os capitatum), kost hákovitá (os hamatum).
Na zevní straně je vyvýšenina (eminentia radialis), kterou tvoří kost člunkovitá (os scaphoideum) a kost trapézová, mnohohranná větší (os trapezium). Na vnitřní straně je vyvýšenina (eminentia ulnaris), kterou tvoří kost hráškovitá (os pisiforme) a kost hákovitá (os hamatum).
Kosti záprstní (ossa metacarpi)
navazují bazemi (basis) na distální řadu zápěstních kůstek. Hlavičkami (capitulum) se připojují k článkům prstů. Mají tvar dlouhých kostí – baze (basis), tělo (corpus), hlavička (capitulum)
Články prstů (phalanges digitorum manus)
jsou tři pro 2.–5. prst, pro palec pouze dva. Jsou opět tvořeny bazí (basis), tělem (corpus) a hlavičkou (capitulum). Pouze poslední články jsou ukončeny drsnatinou místo hlavičky v oblasti nehtového lůžka a nehtu, kde je ukotveno vazivo hmatového polštáře (tuberositas phalangis distalis).
Pozn.: V oblasti karpální se nalézá Destotův prostor, který tvoří prostor mezi karpálními kůstkami – kostí hlavatou (os capitatum), kostí půlměsíčitou (os lunatum), kostí hákovitou (os hamatum) a kostí trojhrannou (os triquetrum) a tzv. „Z“ area, což je prostor mezi 2. a 3. metakarpální kostí, kostí hlavatou a kostí trapezovitou – mnohohrannou menší. Jedná se o místo, kde při ukřižování
byl zaražen hřeb přes ruku do patibula (příčný horní trám kříže ve tvaru T nebo Y nebo čtverce). Existuje i kříž ve tvaru X – tzv. svatoondřejský kříž, na který se rovněž ukřižovávalo. (byl na kříži tohoto tvaru ukřižován sv. Ondřej).
Obrázky ke kapitole: Mozkovna (neurocranium) |
Obr. 26
Kostra ruky
|