Zpracování údajů, subjekt údajů, práva subjektu údajů
V minulé kapitole jsme se seznámili s pojmem osobní údaje. S těmito informacemi je možné nakládat, tedy zpracovávat je, pouze tehdy, když jsou splněny podmínky stanovené v Zákoně o ochraně osobních údajů. Za zpracování se považuje jakákoliv operace, která je s osobními údaji systematicky prováděná. Ten kdo údaje zpracovává, a kdo určuje účel a smysl takového zpracování, se nazývá správce údajů. Můžeme říci, že správce údajů má na zpracování hlavní zájem. Občas se můžeme setkat s pojmem „zpracovatel“, což je osoba, která zpracovává údaje pro některého správce na jeho pokyn.
Zákon o ochraně osobních údajů jasně vymezuje, kdy a za jakých podmínek je možné osobní údaje zpracovávat. Správce musí mít ke zpracování zákonný důvod, kterým je například souhlas toho, jehož údaje jsou zpracovávány (zákonem je tato osoba označovaná jako „subjekt údajů“) nebo další skutečnosti uvedené v § 5 odst. 2. Pokud je důvodem ke zpracování souhlas, pak jej může ten, kdo jej udělil, kdykoliv vzít zpět a zpracovávání osobních údajů musí ustat. Subjekt údajů také musí být informován o plánovaném nebo probíhajícím zpracování a má právo vyžádat si od správce informaci o tom, jaké jeho údaje jsou zpracovávány. Na základě tohoto práva získal rakouský student Max Schrems od společnosti Facebook mohutný soubor obsahující všechny údaje, které o něm Facebook zpracovával. Více o této kauze je možné najít na webových stránkách Europe v. Facebook.
Každý, kdo se domnívá, že jsou jeho údaje zpracovávány protizákonně, může se dle zákona obrátit na správce a požádat ho o nápravu, tedy například, aby přestal se zpracováváním nebo aby opravil chybné údaje, pokud jsou takové.
Trendem poslední doby je hromadný sběr údajů pomocí inteligentních mobilních zařízení, díky kterým správce údajů získá přehled o pohybu a denních návycích daného člověka. Je třeba si uvědomit, že používáme-li služby, které jsou „zdarma“, často za ně ve skutečnosti platíme svými osobními údaji. Vzdáváme se svého soukromí a umožňujeme ostatním získat o nás informace, které pak dokáží přes cílenou reklamu zpeněžit. Není na tom nic principiálně špatného, a při dodržení zákonných podmínek je to dovoleno. Jen na to musíme pamatovat a zvážit si, zda je to cena, kterou chceme zaplatit.
Dozor nad dodržováním zákona vykonává Úřad pro ochranu osobních údajů. Úřad přijímá stížnosti od veřejnosti a na jejich základě, případně i z vlastního uvážení, provádí šetření, zda došlo k porušení zákona. Pokud takové porušení zjistí, uloží tomu, kdo údaje nezákonně zpracovává, pokutu.
Úřad má na svých webových stránkách dobře zpracované informační dokumenty, ve kterých přehledně uvádí, jak má člověk postupovat, potřebuje-li nakládat s osobními údaji, ať už svými, nebo druhých lidí.
Doporučená literatura:
K hodnotě osobních údajů velmi čtivá studie z pera Frederika Borgesiuse
K ochraně osobních údajů při užívání inteligentních mobilních zařízení stanovisko poradního orgánu Evropské komise WP29.