Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Riziko přehřátí a podchlazení

Termoregulační mechanismy našeho organizmu se snaží zabezpečit tepelnou stabilitu, ať v horkém nebo chladném prostředí, ovlivněním příjmu a výdeje tepla.

Zdroji tepla jsou:

  • buněčný metabolizmus
  • tepelné záření okolních těles (Slunce, budovy, stroje atd.)
  • převzetí tepla vedením při kontaktu s teplejšími tělesy nebo prostředím (především proudící voda, méně vzduch)
  • oblečení bránicí zbavování se nadbytečného tepla

Ochlazování se děje prostřednictvím:

  • především odpařování potu z kůže (odpařování vody z dýchacích cest ve velmi malé míře)
  • předání tepla vedením při kontaktu s chladnějšími tělesy nebo prostředím (především proudící voda, méně vzduch)

Horko – přehřátí

Účinnost buněčného energetického metabolismu ve svalových buňkách je docela nízká, pouze přibližně kolem 20–30 % chemické energie se přemění na energii mechanickou. Většina chemické energie se přeměňuje na teplo, tj. 70–80 %. S rostoucí intenzitou pohybové aktivity, svalové práce, prudce narůstá produkce tepla, i 15–20násobně ve srovnání s klidovým režimem.

Faktory přehřátí

ExogenníEndogenní
vysoká teplotanemoc, zvýšená teplota, horečka, zvracení, průjem
vysoká vlhkost (malé odpařování)poranění
intenzivní sluneční zářenímalá schopnost aklimatizace na teplo
bezvětříúpal, úžeh
únava
přehnané oblečení
dehydratace z nedostatku přísunu tekutin
zvýšená intenzita pohybu (rychlost běhu ap.)

Projevy přehřátí

  • Křeč svalu

    běžný projev, nepomůže strečink
  • Vyčerpání

    lehčí forma, nižší stupeň
    • bolest hlavy
    • pálení v končetinách a zádech
    • únava
    • svalové křeče
    • zimnice a třes
    • extrémní pocení
    • rychlý slabý tep
    • bledá vlhká chladná kůže
    • rektální teplota pod 40 °C
  • Příhoda

    těžší forma, vyšší stupeň
    • bolest hlavy
    • bizardní chování a zmatenost
    • porucha až ztráta vědomí
    • velmi rychlý tep
    • horká červená kůže s nebo bez pocení
    • rektální teplota pod 40 °C

Léčba přehřátí

  • Křeč svalu

    • dodání tekutin (0,5 l 30 min před závodem, 0,25 l každých 15–20 min během aktivity)
    • chlazení ledem (masáž)
    • kontinuální statický strečink svalu
  • Vyčerpání, příhoda

    • přerušení aktivity
    • umístění sportovce do chladu a stínu
    • maximální chlazení končetin (voda, led, použití větráku, ručníku, masáž končetin vakem s ledem)
    • rehydratace (žilní infuze – glukosa – iontový roztok, tekutiny ústy)
    • sledování základních životních funkcí, včetně močení
    • agresivní léčba dokud neklesne rektální teplota pod 39 °C

Faktory přehřátí

OrganizátořiSportovci
oznámení očekávaných klimatických podmínek v dispozicích soutěžebýt připraven na horko
monitorování klimatických podmínek a jejich oznámení soutěžícímdobrý zdravotní stav
výběr místa a času mimo horko, sluneční záření atd.odpočatý
zabezpečení zdravotní služby a transportu do zdravotnického zařízení trénink
oblečení
pití iontových nápojů (0,5 l před závodem, 0,25 l každých 15–20 min během aktivity)
Běžkyně v cíli maratónu na OH
Obr. 08.01-01 Běžkyně (ze země s průměrnou roční teplotou 20 °C) v cíli maratónu na OH – teplota prostředí 28 °C, poslední kilometr absolvovala za 15 minut (International Olympic Committee 1990).

Chlad – podchlazení


Projevy podchlazení

Lehké
rektální teplota 33–35°C
Střední
rektální teplota 30–33 °C
Těžké
rektální teplota pod 30 °C
třesnemusí být třesztráta vědomí
chladporucha vědomírozšířené zorničky
hladiracionální chováníslabý nebo nehmatný tep
zmatenostporuchy paměti
letargiedesorientace
svalový spasmusextrémní vyčerpání
potíže s pohybemšpatná svalová koordinace
ztuhlost svalů
špatná artikulace
pomalý nebo nepravidelný tep

Léčba podchlazení

  • Lehké podchlazení

    • tepelná izolace
    • odstranění únavy, výživa
    • individuální cvičení
    • pasivní prohřátí – nápoje
    • v případě stálé třesavky – jako u středního podchlazení
  • Střední podchlazení

    • teplá sprcha nebo koupel (kolem 40 °C)
    • zabalení těla do teplých přikrývek, s teplými láhvemi
    • inhalace teplého vlhkého vzduchu (43 44 °C)
    • kontakt s teplým lidským tělem
  • Těžké podchlazení

    • zahřívat hrudník, břicho, záda, hlavu
    • transport do zdravotnického zařízení
    • v případě ztráty dechu a tepu srdce resuscitace

Prevence podchlazení

OrganizátořiSportovci
zrušení závodu při silném větruaklimatizace na chlad
zrušení závodu při teplotě pod −20°Cdobrá trénovanost
monitorování klimatické situacedobrý zdravotní stav
předání detailních informací sportovcůmodpočinek před závodem, dostatek zásob energie
dobré oblečení a obutí
dobrá znalost a přizpůsobení se účinkům větru
přizpůsobení intenzity pohybu (rychlosti běhu ap.) tak, aby nedošlo k vyčerpání ani k nízké produkci tepla

Omrzliny

  • Rizikové faktory

    • nízká teplota
    • silný vítr
    • vlhko
    • špatný krevní oběh v končetinách
    • nedostatečné nebo špatné oblečení
    • podchlazení
  • Léčba

    • nerozehřívat v případě, že hrozí opakované zmrznutí
    • netřít omrzlinu, aby nedošlo k většímu poškození
    • držet celé tělo v teple, aby došlo k periferní vasodilataci
    • kompletně nechat roztát ponořením do teplé vody (40–42 °C)
  • Prevence

    • oblečení, ochranné brýle, obutí
    • dobrá tepelná izolace ohrožených a akrálních částí těla
    • sucho
    • minimalizoval exponovaný povrch těla
Otužilci ve Svratce v Brně-Bystrci 1. ledna 2003 (Novotný 2003).
Obr. 08.02-01 Otužilci ve Svratce v Brně-Bystrci 1. ledna 2003 (Novotný 2003).
prof. MUDr. Jan Novotný, CSc.kolektiv |
Fakulta sportovních studií, Masarykova univerzita |
Návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |
Stránky Fakulty sportovních studií MU
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2015

Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.