Výšková nemoc
Hlavním zdrojem předložených poznatků je Manuál sportovní medicíny Mezinárodního olympijského výboru (International Olympic Committee, 1990).
Vyšší nadmořská výška, pro kterou je charakteristický nižší tlak vzduchu a tím i nižší parciální tlak kyslíku, je u zdravého člověka provázena následujícími adaptačními změnami:
- plicní ventilace
- srdeční výdej
- plasmatického objemu hemokoncentrace
- erytropoesa cirkulujících Ery
- 2,3-difosfoglycerátu v erytrocytech usnadnění výměny O2
- myoglobin usnadnění využití O2 ve svalech
Závislost saturace hemoglobinu kyslíkem na atmosférickém parciálním tlaku kyslíku je znázorněna na obrázku:
Obr. 09.00-01 Závislost saturace hemoglobinu kyslíkem na parciálním tlaku kyslíku a její posun doleva a doprava (převzato z International Olympic Committee 1990)
Vyšší nadmořská výška snižuje aerobní schopnosti člověka a ve svém důsledku i pracovní kapacitu a dispozice ke sportovnímu výkonu:
- 5 000 m n.m. aerobní kapacity o 50 %
- 4 000 m n.m. aerobní kapacity o 20–25 %
- 3 000 m n.m. aerobní kapacity o 12–15 %
- 2 300 m n.m. aerobní kapacity asi o 5 %
Výšková nemoc
Pobyt osob ve vyšší nadmořské výšce, na kterou nejsou adaptováni, bývá spojen se zdravotními problémy.
Závažnost „výškové nemoci“ stoupá s nadmořskou výškou. Lze rozlišit akutní a chronické formy:
Akutní horská nemoc (Acute Moutain Sickness)
obvykle nad 1500 m n.m.
- bolest hlavy, podrážděnost, poruchy vidění, nevolnost zvracení, nechutenství, snížení hmotnosti, závrať, potíže s tělesnou aktivitou
- tachykardie, tachypnoe
Plicní otok (High Altitude Pulmonary Oedema)
obvykle nad 2500 m n.m. – nebezpeční smrti!
- extrémně zkrácený dech, kašel, těžké vykašlávání hlenu, bolest hrudníku, neklid
- tachykardie, tachypnoe, cyanosa, potíže s dechem
Otok mozku (High Altitude Cerebral Oedema) – nebezpeční smrti!
obvykle nad 4000 m n.m. – nebezpečí smrti!
- velmi silná bolest hlavy, neschopnost provést cílený pohyb, psychické poruchy, halucinace, slabost, bezmocnost, malátnost, závrať, porucha vědomí až bezvědomí (stupor, koma)
- Vyžaduje bezodkladnou léčbu!
Chronická horská nemoc (Chronic Mountain Sickness)
- přetrvávající, poruchy zraku, letargie, zhoršení duševních funkcí
- je potřeba se dopravit na nižší výšku!
Krvácení do sítnice (High Altitude Retinal Hemorrhage)
je často zjišťováno při poruchách vidění
Léčba výškové nemoci
- podle druhu výškové nemoci a příznaků
- transport na nižší výšku
- acetazolamid
bikarbonátů z ledvin metabolické acidosa hyperventilace
- analgetika
- při otoku plic a mozku – diuretika, kortikosteroidy, oxygenoterapie
- jiné
Opatření při sportovním tréninku a soutěži ve vysoké nadmořské výšce
- Postupná aklimatizace
- již ve výškách pod 3000 m n.m.
- lehká zátěž – při příznacích nemoci
- zůstat nebo jít níže, bez tréninku
- lehká zátěž – bez příznaků nemoci jít výše
- postupně začít trénovat
- pro optimální stav je potřeba asi 3–6 týdnů aklimatizace
- značná interindividuální variabilita
- Hydratace
- Minimální abusus alkoholu
- Minimální používání hyponotik