Kapitoly sportovní medicíny
Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity
prof. MUDr. Jan Novotný, CSc.; Mgr. Martin Sebera, Ph.D.; doc. MUDr. Luboš Hrazdira, CSc.; Mgr. Martina Bernaciková, Ph.D.; Mgr. Alena Balcarová

Plavání

Souhrn zdravotního pohledu na plavání

Přiměřený pravidelný plavecký trénink bez přetížení může mít příznivý vliv na zdraví a zdatnost jedince. Může zlepšit:

• funkce transportního systému pro kyslík (respirace – ventilace, perfúze a difúze plic, dýchací svaly; cirkulace – srdce a cévy;
• energetický metabolismus (vysoký výdej energie, snížení tukových zásob atd.)
• neuroendokrinní regulace
• imunitní schopnosti
• antioxidativní schopnosti
• stav pohybového aparátu (odlehčení páteře a ostatních kloubů, stimulace tvorby kostí a svalů horních končetin a zad) atd…

Negativní působení plaveckého tréninku s fyzickým přetížením nebo vlivem dalších faktorů:

• voda (mechanicky a chemicky – poškození sliznic dutiny ústní, nosní, vedlejších nosních, zevního zvukovodu jako bariéry infekce),
• násilné protahování a zvětšování rozsahu pohybu v ramenních kloubech (poškození kloubního pouzdra, luxace a subluxace ramenních kloubů, sternoklavikulárních kloubů, hlezenných kloubů…),
• mechanické přetížení orgánů lokomočního aparátu (mikrotraumata, plíživá poškození) při vrcholovém plavání
  • svalů (distenze, spasmy…)
  • šlach (tendinitidy, tendovaginitidy…),
  • úponů šlach a vazů (entezitidy a entezopatie)
  • kloubních pouzder, vazů, chrupavčitých destiček (menisky kolen, intervertebrální disky)
  • kostí (těl a výběžků obratlů, možnost zhoršení M.Scheuermann…)
• Imunosupresivní působení – potlačení tvorby imunoglobulinů – protilátek
• Poškození orgánů působením oxidačního stresu (poškození membrán buněk volnými kyslíkovými radikály)
• Zhoršení proprioceptivních funkcí a pohybových schopností na suchu – zvl. v oblasti nohou, hlezenného kloubu – vyšší riziko úrazu při běhu a skocích na suchu.

Závěr:

• Jde o relativně velmi zdravý sport, je-li provozován přiměřeně stavu a schopnostem sportovce. Lze jej doporučit jako velmi vhodný rekreační sport pro širokou populaci, ale měl by být doplněn jinými aktivitami na suchu. Plavání je také doporučováno jako pohybová léčba (při onemocnění pohybového aparátu, při ischemické chorobě srdeční, při obezitě, při diabetes mellitus a řadě dalších nemocí).
• Minimalizace rizik poškození zdraví přetěžováním ve vrcholovém tréninku by mělo vycházet z přísně individuálního vyšetření stavu každého sportovce (pohybový aparát, včetně svalové dysbalance, stavu kloubů), preventivního kompenzačního cvičení, stavu oběhových a dechových systémů, imunitního systému atd. 
• Bazénoví plavci by se měli otužovat (střídat vodu a vzduch různé teploty, sauna, pohyb venku, plavání venku), měli by si trénovat propriocepci dolních končetin – stoj a pohyb na labilní plošině, chůze a běh v přehledném nerovném terénu aj.

Plavecké rameno

(swimmer´s shoulder), (T. Yanai, J.G. Hay., 2000, C.S. Kamer a kol., 1999, S.M. Koehler a kol., 1996, J.E. Johnson a kol., 1987)

Příčiny

Dlouhodobé opakované přetížení ramene (asi 2 milióny cyklů pohybu / rok), především u stylu motýlek, ale i kraul a znak) je hlavní příčinou mikrotraumatizace u 40–80 % plavců (častěji u více trénujících). Při pohybu v ramenním kloubu (obdukci, vnitřní rotaci a elevaci) dochází asi během 25 % trvání každého záběru k narážení (impingement) šlach a úponů m.supraspinatus a dlouhé hlavy m. biceps humeri na kokaroakromiální vaz nebo přední okraj nadpažkového výběžku a následné zánětlivé reakci.

Predisponujícími faktory k rozvoji těchto potíží jsou:

• instabilita ramene
• oslabené vazy a svaly
• špatná (nevhodná) technika pohybu – např. u kraulu:
  • velká vnitřní rotace během záběru (vysoký loket)
  • pozdní začátek vnitřní rotace paže při přenášení
  • malý úhel natočení ramenního pletence

Menší rozsah pohybu ramenního kloubu sám o sobě nezaručuje menší narážení.

Léčba

Léčba plaveckého ramene se odvíjí z fází poškození:

• 1. fáze – bolest pouze po těžkých trénincích

• 2. fáze – snesitelná bolest během tréninku

  • změna techniky pohybu
    • omezit extrémy abdukce a vnitřní rotace paže
    • časnější přenos paže
    • větší převalování těla
    • menší rotace ruky dovnitř při zasunování ruky
    • držet desku s mírně ohnutým loktem
  • změna tréninkového programu
    • používání ploutví
    • vynechat packy
  • masáže ledem 5–7 min
  • nadpažní neoprénová ortéza
  • posilovací cvičení rotátorů paže
  • protahování vnitřních rotátorů

• 3. fáze – obtěžující bolest při tréninku

• 4. fáze – bolest znemožňující závodní plavání

  • klidový režim
  • masáže ledem 20–30 min
  • lékařská péče (léky místní, celkové)

Při bolesti ve spánku zaujímat polohu na zádech.

Preventivní opatření spočívají v odstranění příčin a disponujících faktorů (viz výše).

Prsařské koleno

Prsařské koleno se projevuje bolestí na vnitřní straně kolene. Jde o zánětlivou reakci především vnitřního postranního vazu (lig. collaterais medialis) a vazů patelo-femorálního spojení, případně vnitřního menisku v důsledku nadměrného namáhání vbočením kolene.

Příčinou je

• nesprávná technika prsařského kopu (švihu) – nadměrná abdukce stehen při přitahování nohou (flexe v kyčli a koleni)
• instabilita kolene

Léčba prsařského kolene je podle fáze postižení

• změna organizace tréninku:
  • omezení švihových pohybů – kopů
  • změna techniky pohybu
  • udržení kolen blízko sebe při přitahování a uprostřed kopu
  • úplné natažení kolen na konci kopu jen když jsou nohy u sebe
• protahování ohybačů kolen na zadní straně stehna (hamstringy)
• izometrické posilování m.quadriceps femoris (hl. vnitřní hlava)
• led
• klid
• lékař – místně a celkově antiflogistika (ne opichy steroidy)

Prevence vyžaduje především nácvik správné techniky pohybu.

Bolesti zad

Plavci s oslabením páteře – poruchou statiky a dynamiky, např. při M. Scheuermann, jsou disponováni k bolestivým potížím se zády případech náročného tréninku způsobem motýlek. Dochází při něm k rychlým hyperextenzím  a velkému zatížení napřimovače páteře, především v dolní hrudní a v bederní oblasti.

Záněty kůže a sliznic

Agresivní působení chlorované vody může způsobovat

• Záněty zevních zvukovodů - „plavecké ucho“ – Lehčí záněty lze často zvládnout i bez přerušení tréninku aplikací mulového tamponu s antibiotickou mastí (např. Chloramphenicol nebo Framykoin apod.). V resistentních případech je potřeba omezit trénink.
• Záněty hltanu a patrových mandlí
• Záněty nosní dutiny – mívají povahu alergického zánětu mnoho hodin po tréninku
• Záněty vedlejších nosních dutin
• Záněty spojivek – v případě netěsnících brýlí. Občas se vyskytnou záněty spojivek v důsledku toxicko-alergického působení protimlžícího přípravku.
• Současná infekce a agresivní působení vody na kůži jsou příčinami plísňového onemocnění kůže nohou – mykózy.
• Holení chlupů plavců v nesterilním prostředí bývá příčinou infekčních zánětů mazových žlázek kůže

Imunita

Přetížení metabolismu náročným vytrvalostním tréninkem mívá imunosupresívní účinek (snížení protilátek v krvi IgA, IgM).