Přednemocniční neodkladná péče

Krvácení bez souvislosti s těhotenstvím

Krvácení může vznikat z různých příčin, vždy přihlédnout k věku pacientky.

Příčiny:

• Dysfunkční krvácení (například protrahované cyklické).
• Nádor.
• Úraz.
• Nově zavedené IUD.
• Celkové onemocnění, léčba – porucha srážlivosti, užívání antikoagulancií a další.

Příznaky:

• Krvácení – zjistit intenzitu (počet vložek/den).
• Bolest v podbřišku.
• Celkové příznaky signalizující rozvoj šoku – hypotenze, tachykardie, neklid, hypoxie, zpomalený kapilární návrat, bledost - kůže, sliznice, spojivky.

Léčba v PNP:

• Protišoková nebo autotransfuzní poloha.
• Oxygenoterapie.
• Zajištění žilního vstupu, infuzní terapie.
• Monitorace fyziologických funkcí.

Náhlé příhody břišní gynekologické

• Zánětlivé
  • Akutní adnexitida, pelveoperitonitida, salpingitida a další.
• Nezánětlivé.
  • Torze ovaria, ruptura cysty a další.

Příznaky:

• Bolesti břicha, možnost šíření bolesti.
• Krvácení nebo výtok z rodidel.
• Zvýšená teplota, horečka u zánětlivých příhod.
• Tachykardie

Léčba v PNP:

• Monitorace fyziologických funkcí.
• Zajištění žilního vstupu.
• Doplnění krevního oběhu.
• Oxygenoterapie.
• Transport na gynekologicko – porodnické oddělení.

Mezi akutní stavy související s těhotenstvím patří:

• Mimoděložní těhotenství.
• Spontánní potrat.
• Anomálie placenty:
  • Placenta praevia.
  • Předčasné odloučení placenty.
• Výhřez pupečníku.
• Preeklampsie, eklampsie.
• Embolie plodovou vodou.

Mimoděložní těhotenství
Mimoděložní těhotenství často vede k akutnímu stavu způsobenému jeho rupturou. Mimo dělohu se oplodněné vajíčko ve většině případů zahnízdí (niduje) ve vejcovodu, méně často na vajíčku, případně ve volné dutině břišní. Pokud nenastala ruptura, jsou příznaky mimoděložního těhotenství nevýrazné – bolesti v podbřišku ne příliš silné, pozitivní těhotenské příznaky, slabé krvácení.

Příznaky při ruptuře:

• Prudká bolest v podbřišku.
• Rozvoj šokového stavu se všemi příslušnými příznaky.
• Nevolnost, zvracení.

Léčba v PNP:

• Stabilizace pacientky – doplnění krevního oběhu, stabilizace fyziologických funkcí.
• Oxygenoterapie.
• Protišoková poloha.
• Rychlý šetrný transport na gynekologicko – porodnické oddělení.

Spontánní potrat
Samovolný potrat znamená vypuzení mrtvého plodu z děložní dutiny do konce 28. týdne těhotenství. Rozlišujeme potrat časný (do konce 12. týdne těhotenství) a pozdní (12. - 28. týden těhotenství). Dle stupně těhotenství se liší příznaky.

Příznaky:

• Bolesti v podbřišku nebo křížové oblasti.
• Krvácení různé intenzity.

Léčba v PNP:

• Zajištění žilního vstupu.
• Oxygenoterapie.
• Při silném krvácení – doplnění krevního oběhu.
• Monitorace fyziologických funkcí.

Anomálie placenty
Placenta preavia – je stav, o kterém těhotná žena ví, je dokumentován. Žena je dispenzarizována, porod je plánovaný a před porodem je žena plánovaně hospitalizována.

Příznaky:

• Krvácení.
• Bolesti v podbřišku.

Léčba v PNP

• Protišoková poloha.
• Vhodná poloha na levém boku.
• Zajištění žilního vstupu.
• Oxygenoterapie.
• Monitorace fyziologických funkcí.
• Transport na gynekologicko – porodnické oddělení.

Abrupce placenty – předčasné odlučování placenty. Často vzniká následkem pádu nebo úrazu. Znamená ohrožení plodu z důvodu hypoxie, ale také matky z důvodu krvácení.

Příznaky:

• Krvácení, které může být provázeno kontrakcemi. Krvácení je různé intenzity.
• Nebezpečí rozvoje šokového stavu.

Léčba v PNP:

• Protišoková poloha.
• Oxygenoterapie.
• Zajištění žilního vstupu.
• Monitorace fyziologických funkcí.
• V případě rozvoje šoku – podpora krevního oběhu – infuzní terapie, případně farmakologická podpora krevního oběhu z důvodu udržení krevního oběhu plodu.
• Transport na gynekologicko – porodnické oddělení.

Výhřez (prolaps) pupečníku
Po odtoku plodové vody se dostává pod hlavičku plodu pupeční provazec, který je stlačen hlavičkou v porodních cestách. Dochází k ohrožení plodu hypoxií. Klička pupečníku je vidět.

Léčba v PNP:

• Trendelenburgova poloha, snaha o odtlačení naléhající části plodu.
• Oxygenoterapie.
• Případně tokolytika.
• Transport na gynekologicko – porodnické oddělení.

Preeklampsie, eklampsie
Preeklamspie je stav, který je charakterizován 3 hlavními příznaky: edém, proteinurie, hypertenze. Dříve byl tento stav označován jako EPH gestóza. Nebezpečí preeklampsie je možnost zvrhnutí v eklamptický záchvat, který ohrožuje matku i plod.
Preeklampsie se častěji vyskytuje u prvorodiček, u vícečetného těhotenství, u žen, které mají preeklampsii v rodinné anamnéze.

Příznaky:

• Bolesti hlavy, poruchy vidění, výpadky zorného pole.
• Nevolnost, bolest v epigastriu.
• Oligurie.
• Eklamptický záchvat – může začínat aurou, záchvěvy obličejového svalstva. Křeče jsou tonicko – klonické provázené poruchou vědomí a nepravidelným dýcháním, které je důvodem hypoxie plodu. Po záchvatu bývá amnézie. Záchvaty se mohou opakovat.

Léčba v PNP:

• Při záchvatu je snahou předejít poranění vzniklých během záchvatu.
• Zajištění žilního vstupu.
• Oxygenoterapie.
• Antikonvulziva.
• MgSo₄.
• Antihypertenziva, diuretika.
• Transport na gynekologicko – porodnické oddělení, kde je těhotenství ukončeno císařským řezem.

Embolie plodovou vodou
Stav je charakterizován vniknutím plodové vody do krevního oběhu matky. Plodová voda se stává embolem, který uzavírá plicnici. Jedná se o jednu z možných porodních komplikací. Možné příčiny jsou například předčasné odlučování placenty, manuální vybavení placenty, císařský řez a další.

Příznaky:

• V první fázi – bolest na hrudi, cyanóza, dušnost, kašel, hypotenze.
• Druhá fáze – rozvoj diseminované intravaskulární koagulopatie (DIC), akutní renální selhání.

Léčba v PNP:

• Oxygenoterapie.
• Zajištění žilního vstupu.
• Podpora krevního oběhu.
• Infuzní terapie.
• Monitorace fyziologických funkcí.
• Rychlý transport na gynekologicko – porodnické oddělení, kde je těhotenství ukončeno.

Porod v podmínkách PNP je mezní situací, kdy již není možné pacientku transportovat do zdravotnického zařízení. Překotný porod je charakterizován jako porod, který trvá méně než 2 hodiny. Vozy záchranné služby jsou vybaveny porodnickým balíčkem. K porodu v terénu přistupujeme v situaci, kdy rodička pociťuje velmi silné kontrakce v krátkém časovém intervalu provázené pocitem nucení tlačit.

Postup v PNP:

• Zjistit v jaké je porod fázi.
• Rodidla opláchnout sterilním roztokem a podložit rouškou z porodnického balíčku.
• Hráz chráníme před roztržením (použijeme sterilní rukavice), episiotomie se v PNP neprovádí.
• Druhou rukou přidržujeme hlavičku dítěte, ale nebráníme jí v přirozené rotaci.
• Po vybavení plodu počkáme až přestane tepat pupečník a podvážeme jej na dvou místech, přičemž použijeme tkanice i svorky, které jsou součástí porodnického balíčku. Poté pupeční provazec přestřihneme.
• Kontrolujeme fyziologické funkce novorozence, stanovujeme Apgar skóre – 1., 5. a 10. minuta po porodu.
• Odsajeme novorozence z úst a nosu.
• Do 60 – 90 vteřin po porodu má novorozenec začít spontánně dýchat a křičet. V případě, že novorozenec nedýchá, je nutné zahájit KPCR novorozence. Srdeční masáž u novorozence zahajujeme při frekvenci 80 tepů za minutu.
• Novorozenec musí být dostatečně zabalen. Nyní jsou k dispozici již továrně připravené prostředky k zabalení novorozence, vhodné je využití i termofolie. Novorozenec má nezralý termoregulační systém, hrozí nebezpečí podchlazení.
• Zkontrolujeme rodičku – krvácení. V případě potřeba jsou podávána uterotonika.
• Porod placenty – nebo – li třetí doba porodní – nastává do 30 minut po porodu dítěte. Na porod placenty v terénu nečekáme. Pokud došlo k porodu placenty, prohlédneme a zhodnotíme celistvost placenty a blan, odvážíme s sebou do zdravotnického zařízení.