Přednemocniční neodkladná péče

Úkoly KZOS:

• Příjmy tísňových výzev.
• Zhodnocení výzvy a vyslání nejvhodnější posádky.
• Koordinace činnosti posádek.
• Spolupráce s ostatními složkami IZS.
• Informace – posádky, zdravotnická zařízení, veřejnost.

Personální obsazení směny:

• Hlavní operátor – řídí a koordinuje provoz jednotlivých posádek, nepřijímá tísňové výzvy, naviguje posádky, komunikuje s posádkami pomocí radiostanice.
• Pomocný operátor – tísňové výzvy přijímá jako poslední v pořadí, provádí navigaci posádek mimo Brno, komunikuje s nimi pomocí radiostanice. Avizuje příjem pacientů do mimobrněnských zdravotnických zařízení.
• Call – taker 1 – tísňové výzvy přijímá jako předposlední v pořadí. Aktualizuje seznam volných akutních lůžek, pracovišť CT a další. Avizuje příjem pacientů do brněnských zdravotnických zařízení. V případě potřeby zastupuje v radiokomunikaci hlavního i pomocného operátora.
• Call - taker 2 a 3 – přijímá tísňové výzvy, případně plní další úkoly, kterými je pověřen.

Povinnosti call – takera:

• Příjem tísňové výzvy.
• Zodpovědnost za:
  • včasné předání k realizaci hlavnímu operátorovi,
  • eventuální zajištění další asistence – policie, hasiči a další,
  • vedení TANR, TAPP nebo TAP,
  • není – li výzva indikací pro výjezd zdravotnické záchranné služby, musí volajícímu poradit či pomoci s řešením jeho situace.

Technické vybavení KZOS:

• Program S.O.S. – slouží k příjmu výzev, vysílání posádek, databáze telefonních čísel a adres, okamžité určení nejvhodnější základny pro výjezd a druhé nejvhodnější základny pro případ nedostupnosti první, spádovost ulic a obcí v JmK a další.
• Navigace – navigační systém podporující systém S.O.S. zprostředkovává operátorovi přehled o lokalizaci posádek.

Zaměstnanci operačního střediska zdravotnické záchranné služby jsou pravidelně proškoleni v oblasti komunikace. Operátorka se během hovoru musí držet stanovených pravidel. Každý hovor má tři fáze: úvod – vlastní téma hovoru – závěr.

Úvod
Z psychologického hlediska je pro volajícího velmi důležitý úvod hovoru. Je třeba myslet na tón hlasu, intonaci. Úvod hovoru slouží k ohlášení organizace a pozdravu.

Vlastní téma hovoru
Vlastní téma hovoru slouží k získání základních informací o zdravotním stavu pacienta a místě zásahu. Slouží k tomu návodné otázky:

• Kdo volá?
• Kde? Určení lokality.
• Co se stalo?
• Jaké má potíže?
• Informace pro pacienta ze strany operačního střediska.

Závěr
Volající je informován o výjezdu posádky záchranné služby. V případě urgentního stavu je prováděna TANR nebo je volající poučen o poskytnutí první pomoci .

Důležitá pravidla pro komunikaci s volajícím:

• Otázky klademe postupně, volající nestačí vnímat více otázek najednou.
• Pozor na sugestivní otázky.
• Vyhýbejte se odborným výrazům, cizím slovům, slangu.
• Otázky musí být krátké, jasné. Volající je ve stresu.
• Technika jednoduché akceptace – slůvkem „ANO“ dáváme najevo, že rozumíme.
• Parafrázování – zopakujeme vlastními slovy výzvu. Slouží k ujištění, že volající uvedl správnou údaje (například adresu, číslo domu).
• Během hovoru nespěchat, hrozí podcenění nebo přehlédnutí důležité informace.
• Pozor na antipatii. Týká se zejména chronicky volajících, pacientů v ebrietě, psychiatricky nemocných, mentálně postižených.
• Otázky přizpůsobit věku a úrovni myšlení volajícího.

Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace (TANR) je realizována po zavolání na tísňovou linku 155. Operátorka odborně vede volajícího, napomáhá při identifikaci náhlé zástavy oběhu a instruuje k provádění neodkladné resuscitace a zajištění organizace na místě vzniku události.

Identifikace náhlé zástavy oběhu

• Nápadná změna stavu (z plného vědomí právě zkolaboval).
• Bezvědomí (nereaguje na bolestivé podněty).
• Bezdeší nebo terminální lapavé dechy.

POZOR!

• Pokud nemocný reaguje nebo dýchá pravidelně (ne lapavé dechy), neprovádíme NR.
• Pokud situace není jasná, ověřte, zda nemocný skutečně nedýchá. Pátráním po pulzu na krkavici neztrácíme čas (dýchá zřetelně, normálně).
• V první řadě dbáme osobní bezpečnosti možných zachránců, které neposíláme k pacientovi v nebezpečném prostředí. Speciálně pozor na elektrický proud, hypoxické prostředí, nestabilní stavby.
• U příhod, kde je pravděpodobná kardiální primární příčina zástavy, je klíčová nepřímá srdeční masáž.
• U příhod, kde je pravděpodobná hypoxie jako primární příčina zástavy (traumata, intoxikace, děti), je klíčové uvolnění dýchacích cest a umělé dýchání.

TANR u dospělého

Krok 1
Položit na záda (pokud je to možné na tvrdou podložku, zem), nic pod hlavu, zakloňte hlavu tahem za bradu vzhůru (dutinu ústní čistíme pouze pokud obsah tvoří překážku – protéza). Je – li zachránce u pacienta sám: „Pokud je to možné, přivolejte rychle dalšího zachránce, abyste mohli poskytnout kvalitní resuscitaci.“

Krok 2 – dýchání se neobnovilo – komprese hrudníku
Postavit se vedle nemocného nebo rozkročmo nad nemocného, položte obě své ruce na sebe dlaněmi dolů doprostřed hrudníku v úrovni prsních bradavek a napnutýma rukama v loktech začněte rytmicky stlačovat hrudník asi 5 – 7 cm do hloubky, frekvencí asi 100 stlačení za minutu. Počítejte zachránci: teď, teď…

Krok 3 – dýchání z plic do plic Pokud je příčina kardiální zástava (vše kromě tonutí, aspirace, alergie, astmatický záchvat, intoxikace) masáž provádíme nepřetržitě první 4 minuty, potom připojíme střídání s umělými vdechy. „Vždy po 100 stlačeních hrudníku se nadechněte, postiženému zakloňte hlavu a ucpěte nos, položte svoje ústa na jeho a vydechněte do něj. Výdech proveďte 2x a pokračujte zase ve stlačování hrudníku.“ 100 : 2

Ostatní zástavy 30 : 2

Obecně platí, že nechce – li nebo nemůže – li zachránce provádět umělé vdechy, pokračujte vždy alespoň masáží. Naopak, jsou – li zachránci alespoň dva, měla by neodkladná resuscitace zahrnovat i dýchání z úst do úst.

TANR u malých dětí

První krok – vypuzovací manévr
U malých dětí položit na předloktí zachránce obličejem dolů – lehké údery mezi lopatky, u větších dětí údery, eventuelně pokud je jistá aspirace – zkusit „vytřepat“.
Mírné podložení zad mezi lopatkami – např. plínkou (pokud není nic po ruce, nezdržovat se hledáním).

• Umělé dýchání je u dětí nezbytné, provádí se u malých dětí z úst do úst i nosu současně menším objemem a větší frekvencí. U větších dětí (školáci) z úst od úst.
• Poměr kompresí a vdechů je pro laické zachránce 30 : 2, ale začíná se 5 vdechy z úst do úst.
• Hloubka stlačení hrudní stěny se snižuje v závislosti na věku od 5 cm u velkých dětí do cca 2,5 cm u novorozenců.
• Technika masáže u dětí ve věku do 1 roku: dvěma prsty co nejrychleji (120 – 140 stlačení za minutu).

TANR nezahajujeme:

• Jsou – li jisté známky smrti nebo s životem neslučitelný úraz.
• V terminálním stavu nevyléčitelného onemocnění.
• Při nebezpečí reálně hrozícím zachránci.
• V případě zjevné mentální nebo fyzické neschopnosti volajícího resuscitovat (nepodceňovat však děti) nebo naprosto nespolupracujícího volajícího.
• V případě hovoru „z třetí ruky“ (volající není na místě). [1]

Operátorky poskytují mimo TANR i telefonicky asistovanou první pomoc TAPP. Volající je operátorkou instruován, jak má postupovat při různých typech úrazu či náhle vzniklých akutních stavech.

Telefonicky asistovaný porod je porod v terénu vedený operátorkou krajského zdravotnického operačního střediska. Na tísňovou linku volá nejčastěji partner rodičky, který je operátorkou instruován a veden dle algoritmu.