Přednemocniční neodkladná péče

Zdravotnická záchranná služba poskytuje přednemocniční neodkladnou péči. Děje se tak za běžných i mimořádných situací. Přednemocniční neodkladná péče je poskytována na základě přijetí výzvy na krajském zdravotnickém operačním středisku. Operátorka vysílá posádku výjezdové složky záchranné služby na místo, kde došlo k závažnému postižení nebo ohrožení života. Posádka poskytuje přednemocniční neodkladnou péči i během transportu až do předání pacienta k následné léčbě v nemocnici.
Výjezdová skupina má nejméně dva členy. Podle složení posádky rozlišujeme výjezdové skupiny na:

• vjezdová skupina rychlé lékařské pomoci – členem posádky je lékař
• vjezdová skupina rychlé zdravotnické pomoci – členové posádky jsou zdravotničtí pracovníci nelékařských oborů

Tyto dvě skupiny mohou působit společně v rámci potkávacího neboli rendez – vous systému. V praxi to znamená, že operátorka vysílá na místo posádku rychlé lékařské pomoci a v případě, je – li nutno pacienta transportovat do nemocnice, vyjíždí na místo ještě posádka rychlé zdravotnické pomoci.
Záchranná služba se dělí podle typu dopravních prostředků na: pozemní, leteckou, vodní.

Vznik systému záchranné služby v České republice je zaznamenán v sedmdesátých letech 20. století. Souvisí se zvyšujícím se výskytem civilizačních chorob a jejich akutními stavy a také s rozvojem infrastruktury, který zapříčiňoval nárůst dopravních nehod. Před vznikem záchranné služby fungoval v péči o nemocné systém návštěv, které realizoval praktický lékař a lékařská služba první pomoci. Tento systém se však stal nedostatečným, což vedlo ke zřízení stanic rychlé zdravotnické pomoci.
Zpočátku byly stanice rychlé zdravotnické pomoci součástí anesteziologicko – resuscitačních oddělení nemocnic. Právní hledisko zajišťovala vyhláška č. 121/1974 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení, vydaná k provedení zákona č. 20/1966 Sb.
Socioekonomický vývoj v devadesátých letech si však vyžádal další změnu systému. Následovaly organizační a právní úpravy. Na základě vyhlášky č. 434/1992 vznikla územní střediska záchranné služby. Zřizovatelem bylo Ministerstvo zdravotnictví, hlavní město Praha, okresní úřady. Dalším zásadním mezníkem ve vývoji záchranných služeb bylo jejich převedení, majetku i odpovědnosti, na kraje. Z hlediska práva jsou změny zastoupeny těmito zákony: zákon č. 157/2000 Sb. a zákon č. 290/2002 Sb.

 

Vozy záchranné služby jsou označeny symbolem „Modrá hvězda života“. Hvězda je tvořena ze tří ramen a šesti cípů. Každý cíp je nositelem poselství, reprezentuje jednu ze šesti funkcí záchranného řetězce:
Rozpoznání stavu – oznámení – výjezd – péče na místě – péče během transportu – předání k definitivní péči.
Každé rameno symbolizuje jednu ze základních životních funkcí: vědomí – dýchání – krevní oběh. Aeskulapova hůl s hadem je znakem lékařů a farmaceutů. Má symbolizovat sílu, zdraví, úspěšné hojení.
Historie symbolu není příliš dlouhá. Leo R. Schwartz (USA), ředitel první záchranné služby, vytvořil dnes známý a užívaný symbol modré hvězdy života. Jedná se o registrovanou známku. Byla přihlášena k 1. únoru 1977 na dobu dvaceti let.
Základní barva hvězdy je modrá, musí být umístěna na bílém čtvercovém nebo kruhovém podkladě.

 

V rámci reformy zdravotnictví byl vydán zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. Tímto zákonem se změnila některá důležitá ustanovení. Plné znění zákona můžete najít na portálu veřejné správy http://portal.gov.cz.
Ze zákona vyplývají například tyto skutečnosti:

• Nepřetržitý kvalifikovaný příjem volání na národní tísňové lince 155.
• Dostupnost zdravotnické záchranné služby z nejbližší výjezdové základny v dojezdové době do 20 minut.
• Dojezdová doba se počítá od okamžiku převzetí pokynu k výjezdu výjezdovou skupinou od operačního střediska zdravotnické záchranné služby.
• Plán pokrytí území kraje základnami vydává kraj, aktualizuje se nejméně jednou za 2 roky.
• Zdravotnická záchranná služba má zpracovaný a pravidelně aktualizovaný (nejméně jednou za 2 roky) traumatologický plán, který stanovuje postupy v poskytování přednemocniční neodkladné péče v případě hromadných neštěstí .
• Poskytovatelem zdravotnické záchranné služby je příspěvková organizace zřízená krajem.
• Členové výjezdových skupin jsou oprávněni vstupovat za účelem poskytnutí přednemocniční neodkladné péče do cizích objektů, pokud se tam podle dostupných informací nachází osoba, které má být poskytnuta přednemocniční neodkladná péče.
• Členové výjezdové skupiny jsou povinni splnit pokyn operátora k výjezdu do 2 minut od obdržení.
• Vedoucí výjezdové skupiny je oprávněn rozhodnout o neposkytnutí přednemocniční neodkladné péče v případě, pokud by byly bezprostředně ohroženy životy nebo zdraví členů výjezdové skupiny nebo by přednemocniční neodkladná péče měla být poskytnuta za podmínek, pro jejichž zvládnutí nebyli členové vyškoleni, vycvičeni nebo vybaveni. V případě rozhodnutí o neposkytnutí péče nastává povinnost neprodleně tuto skutečnost hlásit operačnímu středisku.

Zdravotnická záchranná služba je jednou ze základních složek integrovaného záchranného systému. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů vymezuje pojem integrovaný záchranný systém, stanovuje složky integrovaného záchranného systému a jejich působnost, práva a povinnosti fyzických a právnických osob při přípravě na mimořádné události a postupy při krizových stavech. Plné znění zákona můžete najít na portálu veřejné správy http://portal.gov.cz.
Zákon stanovuje například tyto skutečnosti:

• Mimořádnou událostí se rozumí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy nebo havárie, což následně vyžaduje provedení záchranných a likvidačních prací.
• Základními složkami integrovaného záchranného systému jsou: Hasičský záchranný sbor České republiky, zdravotnická záchranná služba, Policie České republiky.
• Základní složky integrovaného záchranného systému zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události.
• Činnost záchranných složek při zásahu řídí velitel zásahu, případně přednosta okresního úřadu, hejtman kraje nebo primátor hlavního města Prahy či Ministerstvo vnitra.
• Stálé orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému jsou operační střediska hasičského záchranného sboru kraje a operační a informační středisko generálního ředitelství hasičského záchranného sboru.
• Ministerstvo vnitra řídí připravenost na mimořádné události, sjednocuje postupy jednotlivých subjektů, usměrňuje integrovaný záchranný systém, provádí kontrolu a koordinaci poplachových plánů, řídí výstavbu a provoz komunikačních sítí, zpracovává koncepci ochrany obyvatelstva.
• Ministerstvo zdravotnictví koordinuje územní střediska zdravotnické záchranné služby.
• Ministerstvo dopravy a spojů zabezpečuje celostátní informační systém pro záchranné a likvidační práce v oblasti mobilních zdrojů nebezpečí v dopravě
• Orgány kraje zajišťují přípravu na mimořádné události, záchranné a likvidační práce a ochranu obyvatelstva.
• Hejtman organizuje záchranný systém na úrovni kraje – příprava plánů, kontrola, koordinace. V případě záchranných prací spolupracuje s přednostou okresního úřadu a informuje Ministerstvo vnitra o průběhu prostřednictvím operačních středisek integrovaného záchranného systému.
• Plány a připravenost musí být zajištěna také na úrovni okresu a obce.
• Prověřovací a taktické cvičení. Prověřovací cvičení se provádí za účelem ověření přípravy složek integrovaného záchranného systému. Taktické cvičení se provádí za účelem přípravy složek integrovaného záchranného systému, konání cvičení je předem projednáno se zúčastněnými složkami. Tato cvičení je oprávněn nařídit ministr vnitra, generální ředitel hasičského záchranného sboru, hejtman, ředitel hasičského záchranného sboru kraje nebo přednosta okresního úřadu.
• Krizová komunikace znamená přenos informací mezi státními orgány, územními samosprávnými orgány a mezi složkami integrovaného záchranného systému za využití prostředků hlasového a datového přenosu informací veřejné telekomunikační sítě i vybrané části neveřejných telekomunikačních sítí. Způsob krizové komunikace a fungování jednotného evropského čísla tísňového volání řeší poskytovatelé služeb v oblasti komunikací spolu s Ministerstvem vnitra.
• Koordinování záchranných prací v místě nasazení složek integrovaného záchranného systému řídí velitel zásahu, který vyhlásí odpovídající stupeň poplachu. Velitelem zásahu je velitel jednotky požární ochrany nebo příslušný funkcionář hasičského záchranného sboru s právem přednostního velení. Pokud není na místě zásahu ustanoven velitel podle zmíněného pravidla, řídí součinnost zasahujících složek velitel nebo vedoucí složek, která provádí převažující činnost.

Přehled právní úpravy vztahující se k přednemocniční neodkladné péči:

• Listina základních práv a svobod – podle článku 31 Listiny základních práv a svobod má každý právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.
• Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
• Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. Novela č. 161/1993 Sb.
• Zákon o veřejném zdravotním pojištění (č. 48/1997 Sb. ve znění zákonů č. 242/1997 Sb., č. 2/1998 Sb. a č. 127/1998 Sb.).
• Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění č. 592/1992 sb., novelizován, úplné znění vyhlášeno zákonem č. 217/1996 Sb., dále novelizováno zákony č 48/1997 Sb. a č. 127/1998 Sb.
• Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů.
• Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon p nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
• Vyhláška č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů.
• Vyhláška č. 207/1992 o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení.

Odborná způsobilost a činnost zdravotnického záchranáře vychází z následujících právních předpisů:

• Zákon č. 96/2004 Sb., zákon o nelékařských zdravotnických povoláních.
• Vyhláška č. 55/2011 Sb., vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.
• Nařízení vlády 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě.

Činnosti bez odborného dohledu a bez indikace:

• Monitoruje a hodnotí vitální funkce včetně snímání elektrokardiografického záznamu, sledování a hodnocení poruch rytmu, vyšetření a monitorování pulzním oxymetrem.
• Zahajuje a provádí KPCR s použitím ručních křísících vaků, včetně defibrilace srdce elektrickým výbojem po provedení záznamu elektrokardiogramu.
• Zajišťuje periferní žilní vstup, aplikace krystaloidních roztoků, roztoky glukózy u pacienta s ověřenou hypoglykemií.
• Provádí orientační laboratorní vyšetření určená pro urgentní medicínu.
• Obsluhuje a udržuje vybavení všech kategorií dopravních prostředků, řídí pozemní dopravní prostředky s využitím výstražných zvukových a světelných zařízení.
• Provádí první ošetření ran, včetně zástavy krvácení.
• Zajišťuje a provádí bezpečné vyproštění, polohování, imobilizaci, transport pacientů a zajišťuje bezpečnost pacientů během transportu.
• Vykonává v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při řešení následků hromadných neštěstí v rámci IZS.
• Zajišťuje v případě potřeby péči o tělo zemřelého.
• Přejímá, kontroluje a ukládá léčivé přípravky, manipuluje s nimi a zajišťuje jejich dostatečnou zásobu.
• Přejímá, kontroluje a ukládá zdravotnické prostředky a prádlo, zajišťuje jejich dezinfekci, sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.
• Provádí neodkladné výkony v rámci probíhajícího porodu.
• Přejímá, eviduje a vyhodnocuje tísňové výzvy, zabezpečuje odpovídající způsob jejich řešení za použití telekomunikační a sdělovací techniky.
• Provádí telefonní instruktáž k poskytování první pomoci a poskytuje další potřebné rady vhodným psychologickým přístupem.

Činnosti bez odborného dohledu na základě indikace lékaře:

• Zajištění dýchacích cest dostupnými pomůckami, zavádí a udržuje kyslíkovou terapii, zajišťuje přístrojovou ventilaci s parametry určenými lékařem, pečuje o dýchací cesty pacientů při umělé plicní ventilaci.
• Podává léčivé přípravky, včetně krevních derivátů.
• Asistuje při zahájení aplikace transfuzních přípravků, ošetřuje pacienta v průběhu aplikace a ukončuje ji.
• Provádí katetrizaci močového měchýře dospělých a dívek nad 10 let.
• Odebírá biologický materiál na vyšetření.
• Asistuje při porodu a provádí první ošetření novorozence.
• Zajišťuje intraoseální vstup.