Zákonitosti vývoje v kojeneckém věku

V průběhu kojeneckého období pokračuje prudký rozvoj psychických i motorických schopností dítěte nastartovaný již v období novorozeneckém. Obvykle se za kojenecké období považuje dítě od ukončeného prvního měsíce (případně šesti týdnů) do svých prvních narozenin. Již z pojmenování tohoto období vyplývá, že pro dítě je nejdůležitějším zdrojem živin mateřské mléko. Světová zdravotnická organizace doporučuje plně kojit zdravé děti do půl roku věku, v případě některých zdravotních obtíží (trávící problémy, silné alergické dispozice v anamnéze apod.) i déle (cca do ukončeného osmého měsíce věku).
V druhé půli prvního roku života se doporučuje vyživovat dítě kombinací mateřského mléka a příkrmů, s postupným snižováním podílu mateřského mléka.

Prudký psychický vývoj dítěte v kojeneckém období má zákonitý průběh, který je z velké části určován somatickým růstem a zráním centrální nervové soustavy. V průběhu prvních tří měsíců dozrává schopnost mozkové kůry tlumit reflexivní chování řízené do této doby subkortikálně. Některé dovednosti (např. úchop) se posléze objeví znovu, ale tentokrát již řízené mozkovou kůrou, a tedy podléhající záměrnému usilování dítěte.

Arnold Gesell (1880-1961) přispěl výrazně již ve 20. letech 20. století k vysvětlení základních principů vývoje dětí v prvém roce života. Formuloval zákonitosti vývoje, které podle něj platily obecně, odvozeny však byly převážně z vývoje motorického. Níže uvedené principy odvodil Gesell z pečlivého pozorování mnoha kojenců a z analýzy filmových záznamů jednotlivých způsobů chování kojence.

 

Princip vývojového směru

Jedná se o zákonitý posun v prostoru během času, tedy o postupné ovládání jednotlivých částí těla dítětem:

Kefalokaudální postup – ovládání těla postupuje stejným směrem jako somatický růst od hlavy k patě, dítě začíná nejprve aktivně ovládat hlavičku, poté krční a bederní páteř, následně se pohybuje po kolenou, až se nakonec postaví na chodidla.

Proximodistální postup – posun od centra těla k periférii, ovládání horních končetin začíná nejprve v ramenních kyčelních kloubech, postupně přechází k zápěstí, dlani a prstům. Analogicky u dolních končetin pohyb začíná v kyčelních kloubech a přes kolena směřuje k chodidlům.

Ulnoradiální postup – posun od malíčkové strany dlaně k palcové při aktivním úchopu.

Princip funkční asymetrie

Jedná se o tendenci k postupné specializovanosti pravé a levé strany těla. U zralých novorozenců a kojenců (od narození do cca 3 měsíců věku) můžeme pozorovat tzv. asymetrický tonicko šíjový reflex – hlava je otočena na jednu stranu, dolní a horní končetiny
v extenzi na té straně, k níž je obrácen obličej, opačné končetiny ve flexi. U nezralých nedonošených dětí převládá symetrické rozložení končetin.

Princip střídavého proplétání antagonistických neuromotorických funkcí

Odpovídá obecnému procesu vývoje podél spirály směrem ke konečné zralosti. Období, kdy končetiny dítěte jsou propnuté, se střídají
s obdobími pokrčených a uvolněných končetin.

Princip individualizace

Každé dítě se rodí jako jedinečné individuum a toto se projevuje i v průběhu vývoje. U každého můžeme vysledovat svérázný způsob růstu, i přesto, že zákonité vývojové sekvence jsou zachovány u všech přibližně stejně.

Princip autoregulace

Vývoj je proces postupu na stále vyšší úroveň. K těmto postupům na vyšší úroveň však nedochází hladce a vyrovnaně, u dětí jsou
patrny výkyvy a fluktuace, jež si řídí organismus sám. Např. u kojence bez předem stanoveného denního režimu můžeme sledovat,
jak si postupně prodlužuje intervaly mezi jídlem a spánkem (objevuje se sice mnoho výkyvů, ale celkový směr je jednoznačný).

(Gesellovy zákonitosti vývoje byly převzaty a upraveny z Langmeier, Krejčířová (1998))