Kognitivní vývoj v kojeneckém věku

Výzkumy v oblasti kognitivního vývoje hledají odpovědi na otázky typu „Jak dítě chápe svět?“, „Jak řeší problémy?“, „Jak se učí?“, „Jakou má představivost?“, „Jak plánuje předem své akce?“, „Jak se v prvém roce vyvíjí základy myšlení?“

Zkoumáním podobných otázek se zabýval Jean Piaget (1896-1980), švýcarský dětský psycholog. Podle něj je zdrojem inteligence dítěte jeho
skutečná činnost, která mu zprostředkuje styk s okolím. Dítě s prostředím interaguje dvěma rozdílnými způsoby:

• ASIMILACÍ – organismus dítěte působí na okolní předměty tak, že si je přeměňuje podle své povahy

• AKOMODACÍ – prostředí působí na organismus, který se pod jeho tlakem mění

  V prvním roce života je kojenec ve stádiu tzv. senzomotorická inteligence. Myšlenkové operace dítěte jsou vázány na skutečně prováděnou činnost, na přímé vnímání a na motorické akty. Dochází k postupnému přesunu původně zcela egocentrického zájmu dítěte na okolní svět.

Stádium senzomotorické inteligence trvá dle Piageta od narození do 18 měsíců a dále se člení:

Stádium primární kruhové reakce trvá od 1 do 4 měsíců. Podněty, které jsou pro dítě relevantní v tomto období, pocházejí převážně z jeho vlastního těla. Dítě je zaujato schopností sání (nejen za účelem obživy, ale např. cucání palce, dudlíku apod.), pohybem vlastních končetin, rozvíjejícími se schopnostmi zrakovými i sluchovými. Dítě začíná koordinovat vrozené reflexy a procvičené odpovědi – to, co má v ruce a čím pohybuje, na to se dívá, co drží v ruce, strká do úst a saje apod. Pokud je dítě činností zaujaté, tak ji mnohokrát po sobě opakuje stále dokola.
Toto opakování kojence baví, aktivita neslouží žádnému konkrétnímu cíli, ale uspokojuje dítě sama o sobě. Tímto způsobem se však dítě učí,
získává přírůstky zkušenosti a zdokonaluje opakované dovednosti.

Stádium sekundární kruhové reakce trvá od 4 do 8 měsíců. Kojenec má postupně větší a větší zájem o okolní svět. Vlastní aktivita přestává být cílem a stává se prostředkem poznávání. Dítě začíná předvídat následky své činnosti, začíná záměrně opakovat akty, které dříve vyvolaly zajímavé dění. Na počátku je výsledky své činnosti překvapeno a několikrát opakuje celou proceduru. Kruhová reakce je aktivní reprodukcí výsledku, který byl poprvé získán náhodou. Například dítě zprvu náhodně zavadí ručkou o blízkou visící hračku, která vydá cinkavý zvuk. Dítěti se zvuk líbí a snaží se ho opakovanými pohyby znovu záměrně vyvolat. Dítě se učí chápat souvislost mezi různými činnostmi a efekty, které vyvolávají (bouchnutí do červeného míčku spustí zvuk, bouchnutí do zeleného světlo).

Stádium terciární kruhové reakce Piaget určil mezi 8 a 12 měsíci. Dítě začíná rozlišovat mezi prostředkem a cílem, začíná užívat způsobů chování ustálených v předchozím období. Dokáže již postupovat vědomě opačným směrem, nejprve si stanoví cíl (např. chce slyšet zacinkání) a poté k němu hledá vhodný prostředek (zmáčknutí konkrétní hračky). Začíná chápat trvalost předmětu v čase. Předmět schovaný za přikrývkou aktivně hledá odstraněním přikrývky apod.