Na binární sloučeniny – oxidy – navazují ternární sloučeniny – podvojné oxidy. Podvojné oxidy (dříve smíšené oxidy) a podvojné hydroxidy jsou složeny ze dvou různých oxidů nebo hydroxidů. Jejich vzorce se vyjadřují buď ve formě jednoduchých oxidů (nebo hydroxidů) vzájemně oddělených tečkou, nebo se vyjadřují souhrnně.
Názvy uvedených podvojných sloučenin se skládají z podstatného jména oxid (hydroxid)
a přídavného jména – názvu kationtů, které se uvádějí v pořadí rostoucích oxidačních čísel.
V případě rovnosti oxidačních čísel se upřednostňuje abecední pořadí symbolů prvků. Víceatomové kationty (např. NH4+) se ve skupině kationtů stejného oxidačního čísla uvádějí jako poslední. Názvy kationtů s příslušným zakončením oxidačního čísla se oddělují pomlčkou.
Příklady:
MgO · TiO2 MgTiO3 |
oxid hořečnato-titaničitý trioxid hořečnato-titaničitý |
Na2O · Nb2O5 Na2Nb2O6 |
oxid sodno-niobičný hexaoxid sodno-niobičný |
2 Cu(OH)2 · Cr(OH)3 Cu2Cr(OH)7 |
hydroxid diměďnato-chromitý heptahydroxid diměďnato-chromitý |