1. Úvod
  2. Co je to schizofrenie
  3. Klinický obraz nemoci aneb Jak se schizofrenie nejčastěji projevuje
  4. Úkol 1
  5. Druhy schizofrenie
  6. Úkol 2
  7. Epidemiologie a etiopatogeneze aneb Jak často a koho schizofrenie postihuje
  8. Terapie schizofrenie
  9. Historické proměny ve vnímání schizofrenie
  10. Filmografie s tématikou schizofrenie
  11. Otázky k zamyšlení a ověření pochopení probírané kapitoly

Na začátek si vyzkoušejte, jak se mohou cítit lidé postižení schizofrenií. Simulátor vytváří kombinace zvuků, videa a pohybů, které navozují každodenní pocit pacientů se schizofrenií. Projekt vyvinula společnost Janssen-Cilag, ve spolupráci s tisícem lékařů, sester, sociálních pracovníků, rodinných příslušníků a dalších specialistů.

Nezapomeňte, nejedná se o film Davida Lynche, který můžete kdykoliv zastavit. Jedná se o život lidí, kteří se vyskytují mezi námi. O život, ze kterého nemohou jen tak vyskočit. Pojďme se nyní o jejich onemocnění dozvědět více.

 Co je to schizofrenie

Schizofrenie je duševní onemocnění výrazně ovlivňující jednání nemocného, postihující téměř všechny psychické funkce. Tato nemoc narušuje schopnost člověka rozpoznat co je skutečné, zvládat své emoci, jasně myslet, posuzovat a komunikovat. Schizofrenie patří k nejzávažnějším duševním onemocněním. Podle již postupně opouštěného slovníku patří psychoterapie mezi tzv. psychotická onemocnění. Jedná se o „opravdové bláznovství“, nemocní jedinci se chovají pro okolí nepochopitelným a někdy i děsivým způsobem.

Prognóza schizofrenního onemocnění je nejistá, u některých jedinců v podstatě nevyléčitelná, jiní jedinci na léčbu dobře reagují (podrobnějšími podmínkami léčby a jejími úspěchy či neúspěch se budeme zabývat v kapitole Terapie).

Schizofrenie má tendenci stát se u mnohých jedinců chronickým onemocněním, podle statistik Světové zdravotnické organizace celosvětově patří do první desítky příčin úplné invalidity. Schizofrenie má také poměrně vysokou mortalitu, výrazné je zde riziko suicidia, v iniciálním stadiu onemocnění je nejvyšší. Odhaduje se, že v průběhu života spáchá sebevraždu kolem 10% nemocných.

Světová zdravotnická organizace vymezuje schizofrenii následně:

Schizofrenické poruchy jsou obecně charakterizovány podstatnou a typickou deformací myšlení a vnímání. Afekty jsou nepřiměřené nebo otupělé. Jasné vědomí a intelektuální kapacita jsou obvykle zachovány‚ ačkoliv určité kognitivní defekty se mohou v průběhu doby vyvinout. Nejdůležitější psychopatologické fenomény zahrnují ozvučování myšlenek; vkládání nebo odnímání myšlenek; vysílání myšlenek; bludné vnímání a bludy ovládání; pasivitu nebo ovlivňování; sluchové halucinace‚ které komentují nebo diskutují o pacientovi ve třetí osobě; poruchy myšlení a negativní příznaky. Průběh schizofrenických poruch je bud' trvalý nebo epizodický s narůstajícím nebo trvalým defektem‚ anebo může být jedna nebo více atak s úplnou nebo neúplnou remisí. Diagnóza schizofrenie by neměla být stanovena za přítomnosti rozsáhlých nebo manických symptomů‚ pokud není jasné‚ že schizofrenní příznaky předcházely afektivní poruchu. Schizofrenie by rovněž neměla být diagnostikována v přítomnosti zřejmého onemocnění mozku‚ nebo během stavů intoxikace nebo odnětí drogy.

(Vymezení schizofrenie dle MKN 10, dostupné na http://www.uzis.cz/cz/mkn/index.html)