Druhy schizofrenie Mezinárodní klasifikace nemocí rozlišuje v současné době sedm různých druhů schizofrenie. Nejdůležitější a obvykle se vyskytující jsou však jen čtyři z nich, které si podrobněji popíšeme (paranoidní, hebefrenií, katatonní a simplexní), zbylé tři kategorie jsou vyčleněny pro netypické, nevyhraněné formy či pro chronický stav po zaléčení hlavních příznaků. Paranoidní schizofrenie Jedná se o nejrozšířenější typ, vzhledem k množství nápadných pozitivních příznaků je poměrně snadno (a brzo) diagnostikovatelná. Z počátečního tušení souvislostí se posléze vyvíjí především persekuční bludy. Časté jsou také bludy ovládání, čtení či vkládání myšlenek atd., které jsou doprovázeny nebo předcházeny halucinacemi. Další poruchy (afektivity‚ vůle‚ řeči a symptomy katatonní) jsou bud' nepřítomné nebo poměrně nenápadné. Hebefrenní schizofrenie Tato forma přehání pubertální projevy chování a dovádí je ad absurdum. Nemocní se projevují nezodpovědně, nepředvídatelně, vystupňovaně klackovitě. Náladu mají často nepřiměřenou situaci, přihlouple se usmívají, grimasují, jsou přehnaně nezbední. Propuká v brzkém věku (v dospívání či mladé dospělosti, typicky mezi 15 a 25 rokem). Případné bludy jsou pouze doprovodné, útržkovité, nesystematické. Prognóza je obvykle špatná kvůli rychlému rozvoji negativních symptomů‚ zvláště oploštění afektů a ztrátě vůle. Katatonní schizofrenie V popředí této formy jsou výrazné poruchy motoriky. Jedná se buď o bezcílné zvýšení motorické aktivity, manýrování, grimasování, nebo naopak o motorický stupor. Nemocní mohou dlouho vydržet téměř bez pohybu v různých nepřirozených polohách. Katatonní schizofrenie je méně rozšířená než předchozí dvě formy, v posledních letech se vyskytuje stále vzácněji. Simplexní schizofrenie Charakteristické pro tuto formu je postupné stahování se ze sociálních situací. Pozvolna‚ ale progresivně se vyvíjejí různé podivnosti v chování‚ neschopnost vyhovět společenským požadavkům a úpadek celkového projevu. Nemocný ztrácí svou životní sílu, kousek po kousku vypadává ze svých sociálních rolí, jeho emotivita se oplošťuje a ztrácí zájem téměř o vše. |