Na rozdíl od samohlásek [i] — [y] — [u], dostáváme se u samohlásek E – Œ - O k dalšímu problému z hlediska českého i slovenského mluvčího. Každá z uvedených samohlásek je ve francouzštině reprezentována dvěma odlišnými zvukovými kvalitami, kterým odpovídá i příslušné postavení artikulační. Žádná ze šesti hlásek této řady nemá protějšek v českém ani slovenském vokalickém systému.
Výslovnost samohlásek E—Œ—O budeme především rozlišovat podle toho, jsou-li:
v postavení přízvučném
ve slabice zavřené,
ve slabice otevřené,
v postavení nepřízvučném
ve slabice zavřené,
ve slabice otevřené,
ve tvaru původním nebo odvozeném.