Ve slově může být samohláska buď v postavení přízvučném nebo v postavení nepřízvučném.
Slabika může být:
zavřená (zakončená vyslovenou souhláskou)
belle [bɛl], veulent [vɶl], robe [ɹɔb]
otevřená (zakončená vyslovenou samohláskou)
aller [ale], deux [dø], beau [bo]
Pro postavení v přízvučné slabice bychom mohli zjednodušeně říci, že v současné francouzštině platí:
E je v zavřené slabice otevřené, ale Œ a O mohou být zavřená i otevřená;
Œ a O jsou v otevřené slabice zavřená, ale E může být zavřené i otevřené.
V nepřízvučném postavení není obvykle kvalita samohlásky tak výrazná jako v postavení přízvučném. V současné francouzské výslovnosti se v této pozici vyskytuje i řada kolísání (např. ve výslovnostním slovníku Martineta-Walterové slovo maison se vyslovuje s [ɛ] i [e], Europe s [œ] i [ø], hôtel s [ɔ] i [o]).
Kromě kolísání mezi otevřenou a zavřenou podobou se v nepřízvučném postavení vyskytuje i výslovnost jakési „střední" kvality, kterou bychom mohli označit jako [E] — [Œ] — [O].
Čím je tempo hovoru rychlejší, tím je v nepřízvučných slabikách oslabenější napjatost artikulace, a proto se v běžném rychlém hovorovém tempu můžeme velmi často setkat jak s kolísáním výslovnosti otevřených a zavřených vokálů, tak i s výslovností jejich neutrální podoby [E], [Œ], [O]. V hovorovém projevuje zapotřebí umět tyto kvality běžně dešifrovat, jako cizinci bychom však ve vlastním projevu měli alespoň základní pravidla výslovnosti těchto samohlásek dodržovat.
I v nepřízvučném postavení lze těžko uvádět jakékoliv pravidlo, které by obecně platilo pro samohlásky E—Œ—O. Pokud jde o odvozená slova, ve většině případů si samohláska v nepřízvučném postavení zachovává obvykle svůj témbr, který měla v základním tvaru v postavení přízvučném:
| E | reste [ɛ] | – | resté [ɛ] | idée [e] | – | idéalisme [e] | |
| Œ | jeune [œ] | – | jeunesse [œ] | deux [ø] | – | deuxième [ø] | |
| O | somme [ɔ] | – | sommer [ɔ] | chaud [o] | – | chaudière [o] |
Poznámka:
Poznámka
Kvalitu samohlásky může ovlivnit i tzv. «harmonisation vocalique» (vokalická harmonie týká převážně samohlásky E, i když se v rychlém tempu např. «français familier» můžeme setkat i s jiným typem ovlivňování samohlásek v nepřízvučném postavení). Vokalická harmonie se projevuje v nepřízvučné otevřené slabice, kde se daná samohláska většinou přizpůsobuje svou kvalitou samohlásce v následující přízvučné slabice:
nepřízvučné [s] se vlivem následujícího přízvučného [i], [e], [y] vysloví zavřeně — tedy [e], např.: fête [fɛt] — fêter [fete]