Tento typ vázání — tzv. «liaison obligatoire» — je závazný ve všech výslovnostních stylech mluvené francouzštiny. Liaison nastává uvnitř rytmické skupiny mezi slovy, která jsou úzce spojena smyslem i gramatickou vazbou.
Vážeme nejčastěji
člen předložku nepřízvučné zájmeno nepřízvučné tvary sloves apod. |  | podstatným jménem přízvučným zájmenem přízvučnými tvary sloves apod. |
Příklady
| un enfant | ces enfants | petit enfant |
| les enfants | nos enfants | bon enfant |
| aux enfants | deux enfants | premier enfant |
| des enfants | quels enfants | chers enfants |
| nous avons | allez-y | très amusant |
| on arrive | parlons-en | rien à faire |
| j’en ai un | chez elle | pas un sac |
| tout est là | en hiver | quand on dit |
Při liaison musíme dávat pozor na výslovnost některých hlásek:
Grafický znak s, x, z se vyslovuje při vázání [z].
Grafický znak t, d se vyslovuje při vázání [t].
Liaison někdy způsobuje částečnou, výjimečně i úplnou ztrátu předcházející nosové samohlásky (vázání přídavných jmen apod.):
moyen âge, certain âge, bon ami
V zájmenech mon, ton, son se však nasalita často uchovává i při vázání: mon ami [mɔ̃nami], ton enfant [tɔ̃nɑ̃fɑ̃] apod.
Vázání se vyskytuje dále při výslovnosti některých ustálených slovních spojení, např.:
| tout à l’heure | accent aigu | tout à fait |
| avant hier | de plus en plus | du haut en bas |
| de moins en moins | sous-entendu | tout à coup |
| petit à petit | Champs-Elysées | Etats-Unis |
| de temps en temps | Ponts-et-Chaussées |