Průchod studijním plánem

SZZ se skládá z následujících části:

1. Obhajoba diplomové práce

2. Literárněvědná a areálová slavistika – ústní zkouška ověřující podle zvoleného profilového jazyka znalosti teorie a dějin vybrané slovanské literatury (literatur) v kulturním a historickém kontextu příslušného areálu (ukrajinský / východoslovanský a středoevropský, případně polský / středoevropský, nebo jihoslovanský /balkánský – na základě absolvovaných kurů student volí jeden z areálů), literární komparatistiky a genologie, dále zkouška ověřuje orientaci v dějinách vzájemných vztahů mezi slovanskými národy a v kulturních reáliích.

3. Jazykovědná slavistika a profilový slovanský jazyk – ústní zkouška ověřující znalosti z oblasti teoretického myšlení o jazyce, diachronního i synchronního vývoje daného slovanského jazyka (jazyků), orientaci ve stylistice a praktickou znalost vybraného profilového jazyka (v tomto případě je součástí zkoušky i písemná část), tj. znalost lexika a gramatiky a schopnost kultivovaného písemného a ústního projevu v daném jazyce (u maioru na úrovni B1+ až B2).

Podrobnější okruhy pro SZZ jsou uveřejňovány na webových stránkách Ústavu slavistiky v informacích k jednotlivým aktuálním oborům.

Povinnosti ke státnicím ze společného slavistického základu:
A. Diplomant přečte předloženou větu ze staroslověnského textu a provede její morfologickou analýzu. Odpoví na doplňující otázku o vzniku nejstaršího slovanského spisovného jazyka a zhodnotí význam velkomoravské mise pro slovanské písemnictví.
B. Diplomant si vytáhne jednu z otázek z povinného slovanského slavistického základu. Seznam otázek je uveden v příloze, otázky vycházejí pouze ze struktury učiva předmětů povinného slavistického základu.
Otázky z dějin myšlení o jazyce:
1. Periodizace dějin myšlení o jazyce (jednotlivá období a jejich stručná charakteristika; lingvistická paradigmata);
2. Jazyky přirozené a umělé (příklady umělých jazyků a jejich charakteristika, výhody a nevýhody umělých jazyků; lingua franca, pidgin, kreolské jazyky);
3. Teorie o vzniku jazyka (monogenetické a polygenetické teorie, Hockettova teorie);
4. Strukturalismus v jazykovědě (charakteristika, základní postuláty a metody; Pražský lingvistický kroužek – představitelé, teze, nejvlivnější teorie);
5. Moderní přístupy ke zkoumání jazyka (kognitivní jazykověda, kořeny, základní postuláty, představitelé, oblasti výzkumu).

Areálové otázky:
6. Střední Evropa: příklady koncepcí (přístupy k vymezení hranic areálu);
7. Střední Evropa z hlediska jazykového (jazyková situace v areálu);
8. Střední Evropa jako téma v literatuře (středoevropský fenomén v tvorbě vybraných autorů – s důrazem na období po roce 1945);
9. Vybrané přírodní, ekonomicko-sociální a institucionální faktory hospodářského rozvoje střední Evropy;
10. Co to jsou mentální mapy a jak se promítají do našeho vnímání pomezních oblastí různých evropských regionů (např. pomezí střední Evropy a Balkánu / střední a východní Evropy apod.)? Popište vzájemnou interakci mezi reálnou politikou a symbolickými geografiemi, jichž jsou mentální mapy součástí.
11. Charakterizujte a kontrastuje stereotypní obrazy střední Evropy na straně jedné a Balkánu nebo východní Evropy na straně druhé. Na základě čeho se utvářely a utvářejí?
12. Na příkladu střední, východní či jihovýchodní Evropy (nebo některé jejich části), popište podobu a vzájemnou interakci mezi "hetero-images" (heteropřestavy/obrazy cizího) a "auto-images" (autopředstavy/obrazy sebe sama), jež se k nim pojí.

Otázky z literární komparatistiky:
13. Základní přístupy komparatistického výzkumu. Biliterárnost, polyliterárnost, vyšší srovnávací literární celky, světová literatura (pojem a koncepce).
14. Tradice a současnost literární genologie a její základní terminologie. Obecná problematika žánru, tradiční druhová triáda a pomezní (hybridní) žánry.

Otázka z Kulturního cestovního ruchu:
15. Vymezení kulturního cestovního ruchu a jeho pozice v rámci cestovního ruchu jako celku. Kulturní zdroje využitelné pro cestovní ruch a jejich typologie, příklady segmentů kulturního cestovního ruchu (včetně příkladů konkrétní atraktivity cestovního ruchu). Dopady nových trendů v poptávce cestovního ruchu na kulturní cestovní ruch.